Hudebník, novinář a spisovatel Ondřej Hejma vydal novou knihu. Tentokrát nejde o beletrii, ale soubor textů, ve kterých popisuje a komentuje americkou politiku s ohledem na kandidaturu, vítězství i vládnutí Donalda Trumpa. Knihu Americká vzpoura vydal Institut Václava Klause.

V pořadu Rozhovory PL se Hejma nejprve vrací k připomínce událostí 17. listopadu, které sledoval. „Už od rána se toho na Národní dělo dost a musím říct, že jsem byl zhnusený. Čistý hnus, paskvil. Jako pamětník událostí roku 1989 to můžu docenit. Poté jsem odjel na koncert Žlutého psa do Roudnice nad Labem, kde byl úplně jiný svět. Lidi se přišli bavit, byli pozitivní, úsměvaví, a přestože byla zima, vydrželi až do konce. Zdráhám se proto říct, že oslavy probíhaly po celé republice stejně jako v Praze. Tam to bylo pouze na kousku Národní třídy, kde vytvořili pranýř. Snad už neexistuje politik, který by tím prošel a nebylo na něj pískáno, až na výjimky,“ uvedl Hejma a konstatuje, že mediální obraz celého 17. listopadu během oslav není přesný a Praha není Česká republika. Věnuje se i debatě, jak to v roce 1989 bylo a zda pádu režimu přispěly i jiné síly než „pouze demonstrující studenti“.

Dále už byla řeč o Americe, o Donaldu Trumpovi. „Stala se tam velká věc. Proběhla americká vzpoura a posouvá se to také u nás. Rodí se zde v České republice vláda, jaká tu ještě od listopadu 1989 nebyla. Není divu, že odpor proti ní je vehementní a budou se používat všechny prostředky. Jak to dopadne? To je ve hvězdách, ale já doufám, že dobře,“ věří Ondřej Hejma.

„Vezměme si, jak se o Donaldu Trumpovi mluvilo před jeho zvolením v celé Evropě i u nás, kde se Petr Pavel díky Petru Kolářovi odvázal a použil slavnou větu, že je Trump odpudivá osoba, které by měl problém podat ruku. Tehdá jsem nevěřil vlastním uším, že to vůbec řekl. Navazování vztahů je pak velice složité, není do toho ani z jedné strany chuť. Vztahy mezi Trumpem a Evropou obecně jsou problematické, protože si Donald Trump velice dobře pamatuje, co se o něm tady všude říkalo. Navíc se chce od Evropy trošku odpoutat, protože je šílenství z jeho strany chránit a dávat bezpečnostní záruky za kontinent, který si neumí ohlídat vlastní hranice. Tady jsou kořeny toho, proč se k Evropě Trump staví, jak se staví,“ analyzuje Hejma.

Evropští lídři to podle jeho slov sice pochopili, ale myslí si, že Donald Trump nevydrží a neustojí domácí situaci. „Myslí si, že až přijdou doplňovací volby příští rok, může dojít ke změnám. To se sice může stát a situace je v USA napjatá. V každém případě je tam trend nastavený a ten bude pokračovat. Měli bychom ho brát v úvahu,“ konstatuje. 

Trump sice může ve volbách v příštím roce přijít o většinu v Kongresu, ale nešlo by o žádnou novinku v americké historii. „Naopak současná situace, kdy má prezident pod kontrolou úplně všechno, je tak trošku výjimečná. O většinu může Trump přijít, pokud se mu nepovede výrazně zlepšit ekonomickou situaci. Hlavně musejí jít dolů ceny potravin. Přijde-li Trump o jednu komoru Kongresu, okamžitě přijde impeachment (řízení o zbavení úřadu, pozn. red.), různé komise a čas bude plynout. Pokud k tomu dojde i teď, bude to vážná komplikace, ale trend je logický a měl by pokračovat,“ uvádí znalec Ameriky. 

Rozdíl proti Trumpovu prvnímu prezidentskému období je, že už netrpí personální nouzí a má spousty věrných, kterými obsadil důležité posty. Výraznou roli podle jeho slov hraje také hnutí MAGA (Make America Great Again, pozn. red.). „MAGA je fenomén, je to strašně důležité hnutí. Dává Trumpovi skutečnou sílu a moc. MAGA svým způsobem ovládá i Republikánskou stranu. MAGA je něco jako Občanské fórum u nás v roce 1989, které také rozhodovalo, kdo obsadí jaký post,“ srovnává Ondřej Hejma.

„Impeachment není historicky vzato tolik nebezpečný, protože se to vždycky nějak upatlá, ale byla by paralyzovaná vláda a Trump by nemohl vlastně nic dělat. On potřebuje pracovat, potřebuje měnit Ameriku k lepšímu, aby to lidé pocítili. Opozice mu v tom brání, hází klacky pod nohy a impeachment je hodně velký klacek,“ upozorňuje.

Demokratická strana je podle něho naprosto v rozvalu, trpí kádrovou tísní, ale Trumpovi život komplikuje. „Jinak je v krizi, protože je tam radikální levicové křídlo. Podívejte se na nově zvoleného starostu New Yorku Zohrana Mamdámího, který slibuje ovládnutí výrobních prostředků, tedy konfiskace. To už je únor 1948. Pořád nevěřím, že by Amerika podlehla komunistické ideologii nebo centrálně socialistickému řízení. Je to ale nebezpečí, které ukazuje na složitou situaci v Demokratické straně. Na celé Spojené státy tato radikální levice snad sílu mít nebude,“ doufá Hejma.

Přestože ovšem Donald Trump vládne teprve od konce letošního ledna, už toho stihl opravdu hodně. Jaké má další priority? „Celého Donalda Trumpa je třeba vnímat z pohledu americké vnitřní politiky. Tam probíhá boj o moc a moc nad Amerikou mu dává možnost podnikat další kroky v zahraničí. V první řadě se teď bojuje o vítězství ve volbách, které budou za rok. Zde je třeba vnímat a hodnotit, co se mu už povedlo na vnitrostátní scéně. Jednoznačným úspěchem je uzavření hranic, to je hlavní. Je to velice vážná věc, která má širokou podporu obyvatelstva. Během jeho prvního mandátu se hádali o to, kdo postaví tu zeď, ale jak vidíme, jde to i beze zdi. Stačí dát světu jasně najevo, že ilegální migranti nejsou v Americe vítáni. Pokud se tam nějací dostanou, budou zatčeni a deportováni do nějakých strašlivých věznic, takže si to pašeráci a ilegální migranti dobře rozmyslí. K tomu probíhají deportace,“ popisuje.

Více o knize včetně objedvnáky ZDE

Psali jsme:

Ukrajinci ztrácí spojence poblíž Trumpa

Plán: Dát Rusům to, co by stejně dobyli silou

„Těhotní lidé.“ Toto už „britská ČT“ nemůže ustát

Drulák: Trump se s Rusy zřejmě dohodnul. Ukrajinská pozice se zhorší