Vadí vám, že se Petra Kvitová rozhodla platit daně jinde než v České republice?Anketa
Vyjádřila se i ke snaze o lepší výběr daní. „Přímé daně jsou příliš vysoké. Daňový systém je zbytečně komplikovaný,“ zmínila a nabídla vylepšení. „Mělo by se jít cestou obrácenou. Ne daně zvyšovat, ale v podstatě je snížit. Najednou by se vybralo víc.“
Druhý pilíř důchodové reformy bude patrně zrušen? Je to dobrá, nebo špatná zpráva?
Je to samozřejmě špatná zpráva. Což zní možná asi komicky od člověka, který jako jeden z prvních kritizoval druhý pilíř důchodové reformy. Kritizovala jsem ho z obavy, že stát nebude schopen dostát svým závazkům ohledně trvanlivosti druhého pilíře. Byl postavený na požadavku, aby u nás několik desítek let vydržel beze změny. Myslela jsem si, že stát to nebude schopen zaručit. Teď jsme u toho, že nevydržel ne desítky let, ale v podstatě ani jedno volební období. Což je nejlepším důkazem pro tvrzení, že je nefunkční. Neopravňuje nás ho však ho rušit. Jsem přesvědčená, že pokud teď stát druhý pilíř zruší, penzijní fondy můžou úplně bezproblémově vyhrát jakkoukoliv arbitráž proti státu. Protože stát sám ruší smlouvy či principy, se kterými přišel. Tím penzijní fondy poškodí a neochrání jejich investice. Úplně stejně by se se státem mohli soudit nespokojení organizovaní klienti druhého pilíře. Z jejich hlediska jde o porušení smlouvy.
Neříkám tím, že je druhý pilíř pro jeho účastníky vždy výhodný. Tak otázka nestojí. I když je pro vás nějaká investice nevýhodná – nebo si to alespoň myslí vaše okolí – neznamená, že to okolí má právo narušovat vaši svobodnou vůli. Lidé, kteří do druhého pilíře vstoupili, tak učinili ze své svobodné vůle s tím, že je to pro ně z nějakého důvodu výhodné. Nikdo – ani stát – nemá právo tuto svobodně uzavřenou soukromou smlouvu mezi klienty a penzijními fondy rušit. Mohlo by to být i protiústavní, záleží jak by zrušení bylo uděláno. Pokud by tak bylo učiněno bez jakékoliv náhrady, mohl by Ústavní soud toto rozhodnutí klidně zrušit.
Dáváme tím špatný signál veřejnosti, že státu není možno věřit v ničem. Tímto okamžikem se jakákoliv reforma – ať už penzijní, daňová či jakákoli jiná – stává pro lidi nedůvěryhodná. Stát jako by říkal: Už mi nikdy nevěřte a cokoli pro vás vymyslím, tak se toho neúčastněte. Lidé budou mít pocit, že penzijní fondy jsou podobným fiaskem jako byly v devadesátých letech podílové fondy. Budou se vyhýbat všemu, co bude návrhem nějaké reformy od státu. Ačkoliv si tedy myslím, že druhý pilíř je pro málokoho výhodný, principiálně se domnívám, že nemáme právo ho rušit. Měl by zůstat zachován, protože ta smlouva byla uzavřena dobrovolně.
Psali jsme:
-635023141272976493.jpg&id=11214)
Kdo však sleduje politiku, jistě si všiml, že když Nečasova vláda zaváděla druhý pilíř důchodové reformy, opozice (ČSSD) s ním nesouhlasila a říkala, že až se dostane do vlády, tak ho zruší. Není proto důležité, aby u věcí dlouhodobého charakteru, jako jsou důchody, byla shoda širší politické reprezentace a klíčová část opozice souhlasila s vládní koalicí?
To je samozřejmě pravda. Ale pořád se tím neřeší situace, že přijde nějaká úplně třetí strana, která dlouhou dobu stála mimo Parlament a najednou zažije strmý vzestup. Takže u dohadování o důchodech nebude, ale pak začne míchat kartami. Obecně jakmile jednou stát dá signál k něčemu takto dlouhodobému, musí to zůstat zachováno. A co se týče varování bývalé opozice, že je proti druhému pilíři - měli tedy teď říci, že žádného dalšího nového klienta nebudou podporovat. Že ruší druhý pilíř pro nové klienty. Ale není normální sáhnout na něco, co už bylo uzavřeno. Není správné rušit zákon. I když to dopředu hlásím, ještě ale neznamená, že je to legální.
Ministr financí Andrej Babiš v debatě České televize Otázky Václava Moravce mluvil o vyrovnaném státním rozpočtu v roce 2017. Říkal, že sice neví, zda se to podaří, ale že je to jeho cíl. Co si o něm myslíte vy?
Hypoteticky to možné je. Pro ekonomiku by bylo úchvatné, kdyby se to podařilo. Vyrovnaný rozpočet je samozřejmě ekonomický ideál. Příliš tomu ale nevěřím. Je pravda, že letos se budou veřejné finance vyvíjet lépe, než se čekalo. Není to však úžasným hospodařením vlády. Ale proto, že se stala chyba v prognóze při sestavování rozpočtu. Očekávalo se v ní, že ekonomika poroste pomaleji. Díky tomu se rozpočet bude vyvíjet lépe. Pořád ale nemá šanci, aby byl přebytkový nebo vyrovnaný. Bylo by skvělé mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet. Ale muselo by se pro to udělat ještě něco navrch, než jen čekat na hospodářský růst. Což se bojím, že se nepodaří.
Andrej Babiš mluví třeba o lepším vybírání daní...
Zatím řekl, že chce udělat represe zavedením dalších útvarů, které budou pronásledovat hříšníky. Tím se ale v podstatě dubluje něco, co už existuje. Více lidí si poleze do zelí. Je sice větší tlak na hledání zločinců, ale nevede to principálně k tomu, aby lidé nebyli demotivovaní od placení daní. Takže mi nepřijde, že tohle je řešení jak lépe vybírat daně.
Co by se tedy mělo udělat? Proč se daně nevybírají lépe?
Problém českých veřejných financí není primárně věcí výběru daní. Když ale budeme sledovat výběr daní, položme si otázku: Proč jsou daňové úniky? A až budeme znát motiv, můžeme ho odstranit. Jde o dvě věci. Přímé daně jsou příliš vysoké. A daně jsou příliš komplikované. Od ledna zase došlo k úpravám daňového systému. A nejen jeho. Zákon o korporacích přinesl guláš do právního systému. Firmy ani často nevědí, jak mají uvést do souladu s tímto zákonem své smlouvy a účetnictví. Neexistuje k tomu dokonalý výklad. Zkrátka daňový systém je natolik nesrozumitelný, že i daňoví poradci jsou někdy s rozumem v koncích. Nemohu vyloučit, že část těch jakoby daňových úniků se stalo ne proto, že byly plánované, ale že daňový poradce špatně poradil. Protože neuměl. Je to sice jen malé procento. Ale jasně ukazuje, že je tady dost velký prostor pro to, aby se hledala skulina, jak ten zákon obejít. Mělo by se jít cestou obrácenou. Ne daně zvyšovat, ale v podstatě je snížit. Najednou by se vybralo víc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
