Evropský parlament nedávno schválil nové „předpisy o rostlinách vyšlechtěných pomocí nových technik úpravy genů“. Ujišťuje však, že se nemá jednat o povolení neprobádaných genetických manipulací. Jak se na to díváte vy z pohledu člena výboru pro zemědělství?
Jsem přesvědčen, že genetické manipulace jsou budoucností zajištění potravy s ohledem na růst populace a klimatické změny. Lze tak dosáhnout mnohem rychleji vytvoření modifikovaného organismu než tradičním křížením nebo výběrem spontánně zmutovaných organismů. Mnoho lidí má hrůzu ze zásahu do božích záměrů. Genetická manipulace je technika, spíše soubor technik, dnes už velice pokročilých. Kromě pozitivních výsledků přinášejí i rizika. Nelze povolit odrůdy vyšlechtěné tak, že snášejí herbicidy a tím umožňují jejich masové použití.
Vážným rizikem je monopolní postavení korporací produkujících určité odrůdy, které mohou díky lobbingu vytlačovat konkurenci. Komise pravidelně protlačuje některé odrůdy získané genomickými technikami a Parlament je opakovaně zamítá. Ale jako krmiva se do Evropské unie dovážejí v obrovském množství, například sója nebo kukuřice, nebo textil z modifikované bavlny. Většina členů zemědělského výboru se upřímně snaží se rizikům vyhnout.
Když už hovoříme o vašem působení ve výboru, co jsou aktuálně další výzvy, které projednáváte?
Na prvním místě jde o peníze, jde tedy o budoucí rozpočet na zemědělství, který už desítky let stále klesá. Pro další období má klesnout o dalších 24 % ve prospěch například zbrojení. Také Zelení mají ctižádost dosáhnout využití co největšího podílu „zemědělských fondů“ na „grýndýlové“ projekty. Na výboru ENVI (pro životní prostředí), kde se o tom jednalo, jsem patřil k menšině proti paušálnímu vyčlenění části prostředků od zemědělství k environmentálním účelům. Zelení, liberálové, socialisté a Levice žádají 43%.
Projednává se samozřejmě mnoho dalších návrhů. Například transport zvířat. Navrhovatelé přicházejí s naprosto nerealizovatelnými požadavky, například aby u každé nakládky a vykládky byl veterinář. Nestačila by na to pracovní kapacita všech veterinářů v EU, kterých je už dnes nedostatek. Ambiciózní navrhovatelé se realitou nezatěžují.
Důležitá je otázka reprodukčního materiálu nebo „nařízení o lesích“, kde monitorování původu produktů má zabránit odlesňování. Návrhy jsou mimo realitu, technicky a organizačně neproveditelné a administrativně nesmírně zatěžující.
Nebo označování zemědělských komodit a potravin z hlediska jejich původu nebo vhodnosti ke konzumaci…
Samostatnou kapitolou jsou dovozy a vývozy včetně obchodních smluv mezi EU a třetími zeměmi.
O potravinách se hodně mluvilo v souvislosti s chystanou dohodou mezi EU a organizací Mercosur. Co je v tomto nového?
Dohoda se nejspíš protlačí, Komise je pro, stejně jako většina poslanců a Evropské rady. Obrazně se hovoří o podpoře vývozu německých aut výměnou za potlačení francouzského zemědělství.
Skoro všichni členové zemědělského výboru jsou proti, aby je doma zemědělci nezabili, ale předsedkyně výboru Ing. Veronika Vrecionová je pro, věří, že to pro hospodářství EU bude prospěšné.
Ing. Veronika Vrecionová
Ovšem pokud by byl někde zájem například o německá auta, automobilka postaví fabriku přímo v zahraničí, takže to vývozu moc nepomůže. Překážky pro konkurenceschopnost, které vytváří Komise a většina europoslanců, jsou mnohem větší než hypotetický prospěch z podobných mezinárodních smluv.
Že to poškodí zemědělství v celé EU, na to lze vzít jed. O tom, co se bude prodávat, rozhodují obchodní korporace, ne zákazníci.
Zemědělskou politiku má ale drtivá většina Evropanů spojenou hlavně s dotacemi. Aktuálně se opět řeší české dotace pro Agrofert kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Opozice z toho dělá kauzu, ve které nám kromě evropských sankcí hrozí také to, že budeme muset celou částku platit z českého rozpočtu. Jak reálné jsou z vašeho pohledu tyto sankce?
Je to svinstvo v krystalicky čisté podobě, protože o dotacích pro Agrofert předseda vlády nerozhoduje. Ty jsou přidělovány podle splnění podmínek a kontroly jsou velmi přísné. Celá kauza je plod tupého antibabišismu. To neznamená, že nebude uplatněn postih…
Pokud jde o roli české opozice, tak ta je velmi aktivní i v Evropském parlamentu, třeba Danuše Nerudová se ani netají, že českou vládou unijním orgánům v podstatě „udala“ kvůli legislativě o veřejnoprávním vysílání. Co říkáte na tyto „bruselské“ aktivity české opozice?
Činnost zemských škůdců pracujících pro cizí zájmy by měla být po zásluze odměněna. Kritériem hodnocení musí být, co prospívá občanům České republiky. Eurohujeři jsou jen specifickou odrůdou kolaborantů.
Komunikace mezi vládní koalicí a Bruselem probíhala i kvůli novele legislativy o akceleračních zónách, když z EU měli přímo tlačit na poslance Filipa Turka. Vnímáte nějakou změnu v chování bruselských úředníků k Praze po výměně vlády loni na podzim?
Česká republika má sotva tříprocentní vliv. Naopak Komise má na ČR vliv obrovský. Prostě budou trvat na tom, abychom se všemu podřídili, ať je to pro nás výhodné nebo ne. Nepodřídíme-li se, přijdou sankce. Donašeči jsou na jejich straně.
Nedávno došlo k určité úpravě Green Dealových pro „domácí“ emisní povolenky ETS 2. Zásluhy si za to připisuje právě česká europoslankyně Danuše Nerudová. Jak tedy tuto změnu hodnotíte, skutečně je tak významná?
Změna je pozitivní, ale významem kosmetická. Samozřejmě jsme ji podpořili, ale problém to neřeší, jen lehce mírní, pokud vůbec.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s Ivanem Davidem?
