Vypadá to, že Země je opravdu kruté místo k žití a válečnou sekyru si předávají autoritářští vůdci jako štafetový kolík. Vždy jste říkal, že indiáni v pralesích všechno přežijí. Opravdu?
To si fakt myslím. Oni jsou spjati s přírodou a jsou nad zpravodajskými událostmi. Co se děje okolo, je moc nezajímá. Občas, spíše výjimečně, napíší proslov prostoupený duchem přírody jako třeba v devatenáctém století odpověď na požadavek prodat jejich půdu, kterou obývaly kmeny Duwamišů a Suquamišů, známý pod názvem Řeč náčelníka Seattla, anebo nedávné protestní akce kolumbijského kmene U’wa proti těžbě ropy na svém území.
Na nás nicméně indiáni shlížejí jako na neklidné bytosti, které se bezohledně ženou za ekonomickým výkonem. Oni bydlí uprostřed přírody, což je jejich zázemí, předpolí. Ta amazonská džungle! Ty mohutné a nekonečné Andy! Když tam člověk přijde, tak je z toho unesen. Je to duchovní síla přírody, před kterou se musí člověk v úctě sklonit. A oni jsou solí této země. Nikam se neženou, chtějí jen v klidu žít jako jejich otcové a dědové. To je jejich jistota. Věří, že když tady bude Země, tak oni také. Ostatní ať se poperou o takzvané poklady světa, ať si dají do držky. Možná brzy zjistí, že zlato ani peníze nejsou k jídlu.
Indiáni také nikdy většinově nepřemýšlejí o emigraci, nikdy totiž neopouštějí hroby svých předků. Nikdy před nikým nikam neutíkají. „Když někdo přijde a zabije nás, tak nás zabije,“ smýšlejí. To je jejich vztah k smrti. Nicméně zůstanou po nich děti s kulturou neposkvrněnou pokrokem, což je jejich základní zákon kontinuity. To je způsob života, kterým se od našeho liší. My se sebereme a jedeme na druhý konec světa, kde je to ekonomicky výhodnější. Nezajímá nás, odkud jsme vzešli, kde máme kořeny, chceme se mít hlavně dobře. Patriotismus v našem světě, až na výjimky, rychle mizí.
Před několika lety jste vzal ke kmeni Yawalapiti, který vás v roce 1989 adoptoval, téměř celou rodinu, aby se seznámili. Až mi to připadá, jako byste blízké připravoval na emigraci do Amazonie, svého ráje…
Několikrát jsem napsal, že když se člověk rozhlédne, kam by takzvaně utekl, tak nenajde moc míst, kde je klid a pohoda. Všude jsou problémy. Přírodní nebo politické katastrofy. Ostatně spousta i těch přírodních katastrof je vyvolaných, byť nepřímo, člověkem. Příroda se brání. Já tomu hluboce věřím. Země nás má plné zuby. Země je živý organismus. Já však nikdy nikam neutíkám, vždy se vracím, ať je zde život sebetěžší. Tady jsou hroby mých předků, které jako indiáni neopouštím. Zde jsem se narodil, zde také zemřu a se všemi se zase setkám.
Jsem přesvědčen, že nás indiáni přežijí. My si tady ekonomicky a společensky podřezáváme větev pod nohama, o ztrátě spirituality, která by z nás měla činit homo sapiens, ani nemluvě. Rveme se mezi sebou. Příroda nás nezajímá. Jen jsme z ní udělali nechutné politikum a byznys, takže ji likvidujeme. Místo toho se začínáme utápět a žít ve virtuálním světě jako v jakémsi našem novodobém útočišti. Klapky na uši s příjmem nám libých tónů, za čas klapky na oči s příjmem nám libých obrazců, pak klapky na nos s příjmem nám libých vůní, následně klapky na chuťové pohárky s příjmem nám libých chutí a nakonec klapky na receptory doteku s příjmem nám libých pohlazení. Kdežto indiáni dělají opak. Nemaje klapky a věříce svým smyslům nás přežijí.
Kmen Yawalapiti žije v brazilské části Amazonie. Bývalý prezident Jair Bolsonaro indiány přehlížel, ale současný Luiz da Silva údajně zpomaluje odlesňování pralesa. Přesto, jak se říká, „pokrok“ nezastavíš…
Materialismus takzvané vyspělé civilizace sice světu vládne, ale indiáni o tom moc nepřemýšlejí. Říkají si: „Vy se sežerete mezi sebou!“ Oni si „zalezou“ do džungle, do And, a tam přežijí.
Myslím si, že je to „přání otcem myšlenky“. Podívejte se, jak dopadli indiáni v Severní Americe anebo Aboriginci v Austrálii. A pokud vím, tak se v současnosti rozvíjejí a populačně rostou snad jen Maoři, což jsou původní obyvatelé Nového Zélandu…
To máte pravdu. Zmíněné obyvatele prachy zničily. To je ďáblovo vejce a velmi nebezpečné. Podobně jako politici a televize. Je to už i v Latinské Americe. Byl jsem tam loni a všichni kluci mají mobily a motorky, každá chalupa má Wi-Fi. Nicméně pořád to jsou indiáni a vědí, že jim mobil rybu neuloví a chalupu nepostaví. Každý sice může odejít do města, protože oproti nám mají absolutní osobní svobodu, ale většina mi k tomu řekla, že nikam nepůjdou, protože se jim doma líbí. Mají zde dobré jídlo a pití, ženské, každou chvíli nějaké slavnosti, žije se jim tady prý dobře, o čemž se přesvědčuji, kdykoliv k nim jedu na chvíli s nimi „pobejt“. Mám radost z toho, že jsme přátelé. Znám je pět desítek let, většinu z nich od jejich dětství, kdy jsem je houpal na klíně. Žádné jiné, natož vědecké cíle už dávno nemám.
Nebezpečí, že se sami zničíme, je značné. V mém případě se k tomu však přidává má víra, že indiáni v Amazonii nás přežijí. Když my padneme na držku a vybijeme se, tak oni přežijí. To je moje víra.
Na starém kontinentu žádné „ryzí duše“ nepotkáváte?
Samozřejmě že třeba my, Češi, do Evropy patříme. Jsme zde, i když ne zcela původním obyvatelstvem, tak určitě už letitým. Ale poté, co vyprchává národovectví, vlastenectví, patriotismus, tak se sami vzdáváme vlastní identity. Když si chcete s mladými lidmi pohovořit o dějinách, tak z toho dostanou osypky. Vůbec je to nezajímá. Zrazují sami sebe. Má generace ještě věří, že někam patříme, že je tohle naše milovaná země. Oni už ne. Snad jen ve sportu to přetrvává.
Technologie se nás děsivě rychle zmocňují líbivými lákadly, posléze zotročují, a ještě jim za to tleskáme a stáváme se lehce manipulovatelnými. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Pradávné moudrosti přežívají.
Vládci se stávají majitelé nadnárodních firem jako Google, Facebook a tak dále. S nimi si nedokážou poradit žádné vlády demokratické ani autoritářské. Navíc se budou stávat stále silnějšími. Budou výjimeční znalostmi informačních technologií (IT) a umělé inteligence (AI), bez kterých se pomalu už nic nehne. Chytře si nás otočili kolem prstu. Tomu se prý říká pokrok! A do karet jim navíc hraje, že většina běžných lidí tomu vůbec nerozumí nebo ani nechce rozumět. Úředníci a politici chtějí sice o něčem rozhodovat, ale vůbec tomu nerozumějí a bez IT a nyní ještě AI poradců jsou vedle. A tak se v tom budeme plácat čím dál tím víc. Pokrok nemám v lásce už dávno, jako mí indiáni.
I m,y Češi, se asi časem rozplyneme. To jste řekl před rokem. Opravdu?
Ano, to je přirozený vývoj. Ztratíme se buď v přílivu imigrantů, anebo splyneme s nějakou velmocí. Ostatně snahy Evropské unie dostat z nás češství jsou zcela zřejmé. Chtějí všechny a všechno zglajchšaltovat. Aby měli všichni podobná auta, kabáty, čepice. Abychom si všichni byli podobní. Jednotná masa se lépe ovládá. V románu 1984 o tom už dávno psal v temné předtuše George Orwell.
Různorodost mizí. Ale naštěstí už tady nebudu, i když osud mých a našich potomků mi není lhostejný. Nicméně zdravím vás všechny indiánsky TÓRI = radujte se ze života, usmívejte se, tancujte, zpívejte, mějte se rádi, množte se. To indiánům stačí a nám by také mělo. Není to nádherné? Zkuste to, není všem dnům konec. Indián se usmívá do posledního okamžiku svého života, a proto je obdivuji a proto jsem rád, že mám víc indiánských přátel než ajťáků a AI konzultantů. Howgh, domluvil jsem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Přežijí indiáni v amazonském pralese atomovou válku?
