Tunel přes hlavu lidí, jako „státní zájem“. Kolem akceleračních zón se prý dějí hodně divné věci

Jaký je současný stav informací a transparentnosti v přípravě akceleračních zón, kde mají platit zvláštní pravidla pro rozvoj?

Velmi mizerný. Přestože se i s kolegy po nich pídíme, stále se nám nedaří. Na Ministerstvu pro místní rozvoj existovala podle veřejně dostupných informací meziresortní pracovní skupina pro akcelerační zóny, což potvrdili kolegovi i na telefonický dotaz, ale nemají tam k tomu prý žádné zprávy, ani neudávají seznam členů na žádném veřejném úředním portálu nebo tiskové zprávě. Prý byla přeložena na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které o tom ale také nic nesděluje. Je to normální, aby někdo něco připravoval, přehazovalo se to z místa na místo, a žádný orgán státní správy se nehlásil k tomu, kdo to vlastně vytváří a z jakých podkladů?

Pokud jde o tu pracovní skupinu, nevíme vůbec, kdo tam je a s jakým mandátem se tam dostal. Pravděpodobně tam bude Svaz měst a obcí a Asociace krajů, ale nevíme, zda tam také nejsou nějaké samozvané ekologické iniciativy nebo zástupci investorů, kteří tam nemají co dělat.

Na druhou stranu slýcháme sem tam zprávy, že je na základě požadavku větrných developerů mapa upravována, aby jim tam dostatečně foukalo. Funguje to podobně jako nějaká lóže tajného spolku nebo spíše realitní kancelář v utajení, která ale prodává dost velké území České republiky, tedy nás všech.

Jak je to s těmi nepotřebnými plochami a brownfieldy, což mají být hlavní lokace těchto zón podle oficiální verze?

Podle slov právničky z jednoho ministerstva v současné verzi nejsou VŮBEC. Kolegyni nebudu jmenovat, byla slušná a nechci ji skandalizovat. Podstatné na tom je, že současný paskvil podkladu ke splnění našich závazků v EU údajně předali z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo pro místní rozvoj. Je v tom ale jeden háček, z „výzkumného záměru“ na Ministerstvu životního prostředí se může po cestě stát závazný poklad k jeho implementaci. Jediné, co je už dlouhou dobu veřejně k dispozici, je mapový portál Výzkumného ústavu krajiny.

Tam se ale praví, že jde o výzkumný projekt a že mapový portál představuje odborný podklad pro podporu informované debaty a rozhodování o vhodnosti území pro případné vymezení akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje. Mapový portál nepředstavuje návrh akceleračních oblastí, který by vstupoval do zákonem stanoveného procesu vymezování.

Pak to ale vezme do ruky druhé ministerstvo, prohlásí, že tu odbornou část mu už dodali, takže oni budou k tomu dělat pouze prováděcí pokyny. A tím se to celé zlegalizuje. Z nezávazného odborného podkladu pro podporu informované debaty se stane závazný materiál, avšak bez toho, aby ta debata s dotčenými obcemi i celou českou veřejností vůbec proběhla.

Takže všichni mlží, není známa ani pracovní skupina, ani její podklady, kde se vlastně vzaly, a v korupčním prostředí České republiky a zkušenostmi ze dvou předchozích energetických tunelů se může snadno stát, že na konci této netransparentní přípravy vytáhne někdo mapu té realitní kanceláře pro větrné developery na stůl jako kouzelník z klobouku králíka a prohlásí, že na jiný výsledek už nemáme čas. Chtějí to udělat pravděpodobně o prázdninách, až budou lidi na dovolené. Až se vrátí, bude jejich osud zpečetěn, aniž by se jich ale někdo optal.

Nespraví to možnost rozhodnout o věci v referendu?

Ne, tohle má být schváleno přes hlavu lidí jako státní zájem. Uvedu na příkladu největšího projektu. V Ralsku se hejtmanovi Půtovi změna územního plánu s velkou pravděpodobností nemůže povést. Lidi jsou naštvaní a ty jeho větrníky s ČEZem, kde je v dozorčí radě, tam odmítají, podobně tak solární elektrárnu na letišti. Když se ale podaří tu oblast prohlásit za akcelerační zónu, mají tam lidi už smůlu a pan hejtman už žádnou změnu nepotřebuje, protože nastala s nástupem akcelerační zóny. Pak už mohou vyjet bagry pod okna naštvaných občanů, protože jim postup podle Vlčkova zákona, Půtova stranického kolegy, totálně zavřel hubu a odňal právo protestu. Zbude jenom jediné, odpor podobný tomu, jak se podstavil Chico Mendes za ochranu amazonského deštného pralesa před drancováním. Ne každý z nás je ale Chico Mendes a lidé chtějí chodit domů bez zbytečného strachu. Už je čtenářům jasné, jak brutálními a rafinovanými prostředky se hraje o tenhle hospodářský tunel?

A co v případech doložených podvodů nebo trestné činnosti?

Známe jeden případ, kdy developer zfalšoval podklady a šel požádat o územní řízení. Podvrhl souhlas obce, která odmítla jeho projekt v řádném referendu, a do projektu napsal, že byl sice výsledek 55 ku 45 v jeho neprospěch, ale že by se podle jeho názoru občané rozhodli jinak, když by měli od něj a ekologických aktivistů více informací. Na developera podávají trestní oznámení pro podvod.

Problém ale je, že pokud tam vyhlásí akcelerační zónu, může být developer sice dále trestně stíhaný pro podvod, ale může stavět.

Proto se řada developerů stáhla a vyčkává?

Přesně tak. Jsou si jisti podjatou mapou jimi žádané zóny, které jim stát svým rozhodnutím přidělí, a pak si půjdou požádat o dotaci. Supi to také tak dělají. Nejdříve ale musejí úředníci dokončit svou práci a vyhlásit tu předem připravenou realitku za státní zájem. Asi by k tomu potřebovali více klidu, ale lidi už od obrany jejich domů a krajiny neodlákala ani probíhající válka, tak to asi bude i dále veřejná záležitost tak, jak má být.

Mluvíte o té správné mapě nepotřebných ploch. Můžete ji nějak přiblížit?

Z těch lokalit podle Směrnice RED III to mají být:

umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov,
dopravní infrastruktura a její bezprostřední okolí,
parkoviště,
zemědělské podniky,
skládky,
průmyslové areály,
doly,
umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže,
městské čistírny odpadních vod,
znehodnocená půda, kterou nelze využívat pro zemědělství.

Oni nemají ve větrné mapě pro developery ani jednu. Není to úžasná arogance? A stále drze tvrdí lidem do očí, že potřebujeme 2500 MW větrných zón, abychom splnili závazky EU, takže jim to budou stavět někde za domem nebo vedle posvátné hory Blaník. Jsou tak zaprodaní své vidině zisku, že jsou schopní potírat i vlastní historii.

A kolik máme na těch předepsaných plochách? Bude nám to stačit?

Máme kolem 3000 brownfieldů, výsypek, skládek, vytunelovaných továren, odkališť, prostě ploch, kde kdysi probíhala průmyslová činnost a které se nehodí vůbec k ničemu. Na bývalou elektrárnu Dětmarovice se třeba vejde 40 až 50 MW, na odkaliště v jedné teplárně 10 až 15 MW, na zavezenou skládku v Liberci u obchodního domu 8 až 10 MW. Pokud bychom vzali jenom 10 % těchto lokalit po 10 MW, máme celý limit 3000 MW (3 GW) splněný.

Druhým horkým kandidátem jsou logistické haly. Když už jsme z části naší země nechali udělat skladiště Evropy, ty haly už stojí a mají střechy. Odhad jejich plochy je přes 12 milionů m², tedy se nám tam vejde okolo 1,5 GW, polovina závazku.

Markety mají odhadem 3 až 5 milionů m², i s parkovišti tedy dalších 0,5 GW.

Školy. Těch máme přes 10 tisíc, polovina z nich je postavena v době „Husákových dětí“ a mají rovné ploché střechy. Na jednu z nich se vejde nejméně 100 kW, mám s tím zkušenosti například z Jablonce nad Nisou. Tedy nejméně další 0,5 GW.

Tepláren máme kolem 600, malé i velké, a tepelný výkon mají kolem 20 TWh. Ohřev teplé užitkové vody činí asi 20 % jejich celkové produkce tepla v létě, dejme tomu polovinu, tedy máme 2 TWh spotřeby v elektrickém ohřevu, nějaká ta fotovoltaika se v teplárně nebo jejím okolí určitě vejde. Takže teplárenství odhadem další 2 GW.

Průmyslové podniky, těch máme 200 tisíc. Kdyby v průměru každý z nich měl na střeše to, co má rodinný dům, jsou to další 2 GW.

Jenom to, co jsme tu odhadem vyjmenovali, je dohromady 9,5 GW, tedy TROJNÁSOBEK toho přehnaného závazku minulé vlády. Stačí vám to?

Pokud jde o již existující zasíťování, jsou nejméně polovina těch brownfieldů a všechny ostatní lokality připojeny k elektrické síti. Ale asi by někdo ušetřil náklady za bagrování a přišel o zakázky?

Nejméně dvě třetiny těchto lokalit má spotřebu vyrobené obnovitelné elektřiny na místě. Některé se dají i doplnit rozumně velkými větrnými elektrárnami, ne větrnými monstry typu Frankenstein. Teplárny dokonce umožňují akumulaci elektřiny u solárních špiček a částečně i služby výkonové rovnováhy pro celou soustavu.

Proč to tedy nezohlednili?

Nevím, kde berou naši úředníci tu energetickou negramotnost nebo drzost, že stále pokračují v projektování map v naší krajině pro větrné developery. Asi jsou s nimi stále ve spojení nebo od nějakého dostávají stále stejné pokyny, přestože máme novou vládu. Pokud by tu byl diktátor Somoza jako v Latinské Americe, vypadalo by to skoro, že vláda má pokyny od něj bez ohledu na to, koho si lidé za tu vládu zvolili. Pod vlivem větrných developerů mají tu drzost, že nepotřebné plochy nezohlednili vůbec, a neustále papouškují svoji pohádku o závazcích v Bruselu a větrné mapě u našich vrat. Přidělili 2500 MW podle Hladíkova a Vlčkova zadání větrných baronů a jedou dál, a když se někdo ptá, jedou ve skrytu dál a myslí, že nebudou vidět.

Když už jsme u té Latinské Ameriky a Chico Mendese, propojení politické moci a energetických podniků spojené s monopolní nebo oligarchickou strukturou sektoru je někdy nazýváno „Somoza-style energetika“ podle nikaragujského diktátora Anastasia García Somozy. V některých lokalitách mi arogance developerů opravdu spíše připomíná takovéto diktatury a brutální praxi vůči „domorodcům“, než seriózní celospolečenský dialog.

Zmínil jste Asociaci krajů a Svaz měst a obcí, není toto dostatečná záruka?

V Asociaci krajů jsou členy rady přímo hejtmani, pokud to nepustí z rukou, aby jim nosili zprávy o existenci těch správných map větrných developerských projektů a „zmírňování“ účinku na krajinu a obyvatelstvo, je to podle mě na úrovni kraje dosti silná garance. Ale existují i výjimky, například v Libereckém kraji prosazuje hejtman projekty společnosti ČEZ, kde je v dozorčí radě. To by určitě neměl, nelze to tedy paušalizovat, a pokud by se měl někdo na této úrovni vyjadřovat k developerským projektům v Ralsku ve větru i fotovoltaice, mělo by být jasné, že kope za svůj kraj a není ovlivněný developerem.

Pokud jde o Svaz měst a obcí, je situace složitější, protože má kolektivní orgány a jednotlivá obec se jeho prostřednictvím ani nemůže k zónám ve svém okolí vyjadřovat nebo proti nim bránit. Svaz měst a obcí může hájit společné nebo typické zájmy obcí, ale není oprávněný bez pověření tvrdit, že vyjadřuje oficiální stanovisko konkrétní obce s konkrétní podobou akcelerační zóny v její blízkosti. Navíc v některých jednáních zastával tento svaz stanoviska velmi blízká společnosti ČEZ. Tedy bych doporučil obcím v dotčených lokalitách vyslat jasný signál, že od toho mají své obecní orgány a nechtějí být takovýmto způsobem obejity, a případné členy aparátu, kteří by mohli třeba být tím ČEZem nebo podobnou zainteresovanou firmou ovlivněni, z takových jednání vyloučit. Nemyslím tím jenom ovlivnění negativní, ale třeba i když někdo stavěl s někým dětské hřiště, může mu být trapné na jiné lokalitě požadavek svého sponzora odmítnout. Není to nic špatného, jenom systémové opatření neutrality vhodné i pro obě strany.

Je potřeba zamezit riziku nesprávného výkladu, že by přítomnost profesního svazu někdo vyložil jako souhlas s umísťováním konkrétních zón u kteréhokoli jeho člena. Stanovisko svazu samotného je, že jednotlivé projekty musejí být posuzovány individuálně podle místních podmínek, není toto možno nahradit schválením mapy větrného developmentu v okolí obcí bez souhlasu dotčených členů. Jinými slovy, Svaz měst a obcí mandát na schválení konkrétní mapy akceleračních zón zcela jistě nemá.

A další postup?

Nemůžeme se stále dobrat odborných pokladů a úřady o nich stále mlží. Mám obavu, aby se neopakovala zase podobná situace jako s výpočty SEEPIA. Dovolím si tedy Filipa Turka jako zmocněnce pro Greendeal vyzvat, aby zveřejnil tu mapu a jmenovité složení pracovní skupiny. Kdo jiný, než on by to měl vědět? Obce i odborníci potřebují znát konkrétní stav věcí a také soulad s legislativou, které má toto vyhovět.

Pak si můžeme povídat, jestli 700 metrů od domu, anebo také bez hospodářského tunelu úplně někde jinde. Je to dosti zásadní debata. Předpokládám, že Filip jako mladý progresivní politik bude pro a že mu toto i pomůže, kdyby mu vlastní úředníci mlžili a fakta upírali, což se může jednoduše stát. Řada z nich je tam ještě z minulého období, zákon o státní službě ani nedovolí náhlou změnu.

Pokud půjde o podvrženou mapu stavebních pozemků pro větrné developery, měli bychom konečně smést tenhle paskvil ze stolu a začít spolupracovat na normálním řešení pro Českou republiku. Každopádně musíme tento netransparentní proces příprav akceleračních zón zavčasu zarazit a dát karty na stůl i s občany v dotčených lokalitách. Můžeme udělat chyby dvojího typu, vnucovat lidem větrná monstra proti jejich vůli, a současně si nevšímat vhodných pozemků, kde by to oni třeba v souladu se zákony Evropské unie sami rádi stavěli. Tohle přece nemohou rozhodovat za ně lobbisté a následně úkolovat úředníky, aby to zpracovali podle jejich scénáře, na který už mají někteří dokonce připravené financování.

Jaká jsou rizika, kdyby se nepodařilo vymoci veřejnou transparentnost stanovování akceleračních zón podle Směrnice RED III?

Jedno je pro občany, před kterým varujeme. Může se stát, a také to k tomu při nedostatku veřejné kontroly spěje, že úředníci, z lenosti, strachu nebo i přislíbené výhody, tedy korupce, prohlásí, že to řádně, a veřejnou diskusí a v termínu stanovit nestíhají. Pak následuje schválení stávající mapy v časové nouzi, což může být i něčí záměr. Podobně minulá koalice schvalovala zdražení elektřiny na 12 korun, když byla v jiných státech levnější, na základě poradenství jedné nadnárodní společnosti, která ale pracovala pro ČEZ a s úřadem vlády měla „symbolickou“ zakázku. Ve středu odpoledne to ti „poradci“ přinesli, v pátek ráno už o tom hlasovali. Máme tedy už precedens. Nenechme se současnou netransparentností celého procesu nechat vmanévrovat do podobné situace, protože poté už i pomyslný Somoza vjede do naší krajiny s bagry a schválenou developerskou mapou stavět v naší krajině své stroje na těžbu našich daní.

Druhé je pro politiky. Tuhle past a byznys plán pro developery připravil evidentně někdo jiný než současná koalice. Účast na ní, třeba i pasivním přihlížením, že to „nešlo jinak“ se promítne i do vnímání větrníků v české krajině. Na jejich třech lopatkách budou pomyslně vyryta loga (abecedně) Akce nespokojených občanů, Motoristé sobě a Svoboda a přímá demokracie. A nejméně dvacet let tam budou hlučet, točit se, blikat a zabíjet vše živé, co se tam přiblíží. Zbytek vyženou hlukem a vibracemi ze země.

Lidé už na řadu minulých křivd zapomněli včetně lockdownů a povinného očkování. V čem je toto jiné?

Když si někde zlomíte ruku, třeba při sportu, a ono to zaroste, po roce už o tom ani nevíte. Proto také velká část národa odpustila Andrejovi Babišovi minulé nepopulární kroky při Covidu. Sám nejsem doktor, abych to hodnotil, ale lidé jsou v podstatě rádi, že už od toho mají pokoj, mohou chodit do hospody a děti zase do školy.

Pokud ale srovnáme vrtule s tím úrazem, je koukání se nejméně dvacet let na hučící a blikající monstra podobné, jako kdyby vás někdo pro tom úrazu poslal na invalidní vozík. „Pokud někdo poruší linii obzoru, tedy privatizuje si obzor, způsobí škodu většině lidí, kteří mají ve zvyku rozhlédnout se ve jménu domova či jen dobrého pocitu kolem sebe,“ píše doktor Václav Cílek ve svém článku v Solárním magazínu. To se nezahojí. V tom je rozdíl a na to se nezapomíná. Lidé jsou naivní a snadno se nechají okrást, nikoli však si nechat zničit svůj kraj, zejména když je jediným důvodem, aby na tom nějaký developer vydělal, vláda slibuje lukrativní výkupní ceny a levnější zdroje zavírá, aniž by dbala na bezpečnost provozu soustavy.

Hrajeme tedy o naši krajinu a politici současné koalice o svoji mnohaletou pověst, nejenom o letošní podzimní volby. Hrajeme opravdu o hodně. Tedy mapu na stůl, prosím. Závazky EU můžeme splnit i nedestruktivní formou, stačí si o tom přestat vzájemně lhát. Během pár dnů to značne zaznívat nejenom od odborníků, ale i od dotčených obcí a dalších zainteresovaných obyvatel. Ta jedna petice byla začátkem, nikoli výzvou k „tichému“ projednání s developery o jejich neoprávněném zájmu v české přírodě a blízkosti domovů mnoha z nás. Mnozí lidé raději na ty prázdniny neodjedou, než by se z nich vrátili na větrné staveniště v blízkosti svého domova.