Profesor Jiří Drahoš se po volbách vyjadřoval v médiích. Mimo jiné i v pořadu DVTV.cz moderátora Martina Veselovského. Připustil, že určitě bylo možné prezidenta Miloše Zemana porazit, a nad tím, proč se mu to nepodařilo, se zamýšlí. Jeden důvod ale vidí jasně už teď, a to masivní pomlouvačnou kampaň. Jenže jistě by řada lidí řekla, že pomlouvačná kampaň byla vedena i proti prezidentu Zemanovi. Myslíte si, že důvodem viditelným na první pohled, bez analýz, proč Drahoš neuspěl, je skutečně pomlouvačná kampaň? A o čem svědčí, že svůj neúspěch přikládá Jiří Drahoš právě tomu, když – a můžeme si o tom myslet, co chceme – každou volební kampaň provázejí různá obvinění na všechny strany? 

Poražený kandidát vždy vidí příčinu svého neúspěchu spíše než příčinu úspěchu soupeře. Je potřeba říct, že kampaň byla vedena proti oběma kandidátům, ale proti každému jinak. Prof. Drahoš čelil řetězovým e-mailům, dehonestujícímu billboardu a prostředkům guerillové komunikace, Miloš Zeman byl pak prakticky jednomyslně dehonestován tzv. mainstreamovými médii. Každá z těchto kampaní pochopitelně udělala svoje, osobně se domnívám, že zatímco guerillová komunikace mohla Zemanovi některé voliče i odebrat, jednostranný postoj „velkých“ médií mu naopak protestní hlasy mobilizoval.

Jiří Drahoš sdělil, že se lze těžko bránit. „Nemůžete pořád rozesílat e-maily, že nejste estébák, pedofil a tak dále.“ Některá obvinění, ať už se to týká jakéhokoli politika, jistě lidé ignorují hned jako nesmysl, ale co s těmi, kdy si lidé řeknou: „Něco na tom může být,“ vlastně se o skutečnost nezajímají a zůstane jen špatný dojem. Jaký je efektivní způsob obrany? Možná se mohou u různých politiků vhodné způsoby i lišit, jaký by zabral při kampani Jiřího Drahoše?