„Kdyby nás nebylo, kdo by na všechny ty živnostníky platil daně?“ Markétu Šichtařovou zvedl ze židle výrok úřednice z ministerstva

9. 4. 2017 8:06

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Rostoucí počet státních zaměstnanců je pouze a jen výraz neschopnosti státu fungovat efektivně. Tvrdí to ekonomka Markéta Šichtařová v reakci na kritické vyjádření prezidenta Miloše Zemana, že se za patnáct let od jeho odchodu z čela vlády počet úředníků téměř zdvojnásobil. Vysvětluje také, proč je chybná cesta za vyššími platy v české ekonomice zvýšení minimální mzdy, posílení odborů, nebo stávky. Je to důsledek toho, že jsme se vydali špatným směrem, když jsme se začali příliš orientovat na konkurenci nízkou cenou.

„Kdyby nás nebylo, kdo by na všechny ty živnostníky platil daně?“ Markétu Šichtařovou zvedl ze židle výrok úřednice z ministerstva
Foto: Archiv MŠ
Popisek: Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová

V minulém roce odteklo z České republiky na dividendách 289 miliard korun, což je rekordní odliv kapitálu ze země v historii. Je namístě přijmout nějaká opatření proti tomuto trendu – viz úvahy o zavedení sektorové daně, nebo by se mu měl nechat volný průběh?

Víte – tohle je pro mnoho lidí velmi bolavé téma. Já chápu, že lidé mají pocit, že peníze „by přeci měly zůstat doma“, jenomže z pohledu ekonoma to je komplikovanější. Už od 90. let jsme k nám lákali zahraniční investory, aby u nás investovali, a tím naší ekonomice dodali technologie, pracovní příležitosti a růst. Dokonce jsme jim dávali různé investiční pobídky. Oni zde ale investovali proto, aby měli zisk. Ne proto, aby vydělané peníze odvedli na speciální sektorové dani „za trest“. Ten zisk je jejich. Není možné k nim najednou přistupovat jinak a trestat je za to, že přišli, když jsme je k tomu vybízeli. Chovali bychom se jako ničemní hospodáři – proč by potom existovaly všechny ty instituce na podporu exportu jako například Czechinvest? To by byl naprosto schizofrenní přístup. Oni nám dali něco na začátku, teď za to platíme odchodem zisků. Musíme to ale chápat tak, že ten zisk by tu vůbec mnohdy nebyl, kdyby investor na počátku nepřišel a nerozjel tu byznys. Takže pořád je to pro nás přínos. I když jiná věc pak je, jaké investory jsme si sem pozvali, ne všichni za něco stojí.

Češi jsou poměrem cena/výkon jedni z nejvýhodnějších zaměstnanců v celé Evropě. Proč jde u nás na platy tak málo peněz, když třeba v Estonsku nebo Slovinsku, což jsou chudší země než ČR, inkasují zaměstnanci na platech mnohem větší část příjmů svých firem, a ten poměr u nich se blíží německým nebo britským standardům?

Protože jsme se jako ekonomika vydali špatným směrem: Začali jsme se příliš orientovat na konkurenci nízkou cenou. Konkurovat se dá i jinými způsoby, třeba kvalitou jako Němci, designem jako Italové a tak dál. Tlak na slabou korunu, který téměř tři a půl roku vyvíjela ČNB, k tomu jenom napomohl. Teď, po konci intervencí, by se to mohlo začít velmi pomalu zlepšovat.

Proti nízkým platům u nás byla zaměřena kampaň odborů „Konec levné práce v Česku“, v posledních měsících zvedají hlavu i zaměstnanci v autobusové dopravě, minulou sobotu stála výroba ve Škodě Auto, na úterý vyhlásili výstražnou stávku za vyšší mzdy v gumárenském podniku Mitas, koncem minulého roku protestovala část zaměstnanců České pošty. Jsou stávky v tuto chvíli jediným způsobem, jak změnit až nedůstojné platové podmínky valné části zaměstnanců v ČR? A nejde i tak jen o kosmetické úpravy?

To je úplně chybná cesta! Ten problém se nedá vyřešit tak, že například zvýšíme minimální mzdu, nebo že posílíme odbory, nebo že budeme stávkovat. Ten problém není v tom kterém konkrétním podniku. Ekonom by řekl: Ten problém není mikroekonomický. Ve skutečnosti je makroekonomický. Jak jsem už vysvětlila, bylo nastartováno celé chybné směřování ekonomiky. Nedostává se nám technologií, orientujeme se na výrobu s vysokým podílem ruční práce a s relativně malou přidanou hodnotou ve srovnání třeba s Německem. Snaha o jakékoliv „administrativní“ navýšení mezd by nás mohla přiblížit problémům, které zažívá jižní Evropa. Ta skoro úplně ztratila konkurenceschopnost s prudkým navýšením mezd po zavedení eura, které nebylo doprovázeno strukturálními změnami v ekonomice.

Prezident Miloš Zeman při návštěvě Středočeského kraje kritizoval, že v Česku je nyní 150 tisíc úředníků, mezi něž nejsou zahrnuti ostatní státní zaměstnanci jako hasiči, policisté, učitelé nebo zdravotníci. Když v roce 2002 končil jako premiér, bylo jich pouze 80 tisíc. Připomenu, že Petr Nečas po svém nástupu do čela vlády chystal na rok 2011 snížení počtu státních úředníků o pět až osm procent. O zeštíhlení úřednického aparátu ve smyslu méně úředníků, ale s vyššími platy mluvil i Andrej Babiš. Přitom tahle vláda nabírá tisíce nových a náklady na jejich platy jdou do miliard. Lze spravovat zemi efektivně, aniž by se neustále přijímali další úředníci, kteří zase jen tvoří více nových právních norem?

Co se na to dá říct jiného, než že má v tomhle ohledu Miloš Zeman pravdu? Vlastně u nás platí cosi jako „Zákon rostoucího počtu státních úředníků“. Jistě, za určitých okolností a v určitých dějinných epochách se dostávají do vlády střelci typu Margaret Thatcherové, kteří vždy udělají průvan třeba v odborových svazech nebo mezi státními úředníky, ale po jejich odchodu obyčejně zase začne počet státních úředníků narůstat. Krom toho, že produkují stále víc byrokracie, a tím víc sešněrovávají naše životy, také existuje v zemi stále více lidí, kteří musí být živeni těmi, kdo produkují skutečné hodnoty, a naopak ubývá těch, kdo jsou schopni státní úředníky živit.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V čem jste pocítila osobně za těch patnáct let, co se počet úředníků téměř zdvojnásobil, ať už jako podnikatelka nebo občanka České republiky větší komfort? Tedy z čeho jste měla pocit, že vám rostoucí armáda byrokratů nějak prospěla?

Děláte si legraci?! Jak by pro soukromý sektor mohl být rostoucí počet těch, které musí uživit, přínosem? Rostoucí počet státních zaměstnanců je pouze a jen výraz neschopnosti státu fungovat efektivně. A víte, co mě na tom dojímá nejvíc? Je to asi rok, co moje známá, vysokoškolačka zaměstnaná na jednom ministerstvu, mi zcela vážně řekla: „Kdyby nás, státních zaměstnanců, nebylo, kdo by na všechny ty živnostníky platil daně?“ V tu chvíli jsem nevěděla, zda se smát či plakat. Té paní vůbec nedocházelo, že kdyby soukromého sektoru nebylo, její pracovní místo by neexistovalo. A že to ona je placena z daní, které jsou vybrány od soukromého sektoru. Jistě, i ona platí ze svých příjmů nějaké daně, jenomže to je jen přesun jedné hromádky státních peněz na jinou hromádku státních peněz – nejprve totiž tyhle peníze musely někde vzniknout. A ve státním sektoru to vážně nebylo … Je smutné, že to pořád tolik lidí nechápe.

Často se mluví o politické korektnosti, existuje něco podobného také v ekonomické oblasti? Mám tím na mysli, zda se nevybírají ke zveřejnění především hezky vypadající ukazatele, ale málo se hovoří o tom, co se za konkrétními čísly skrývá a že realita není tak růžová, jak si veřejnost po strohých číslech o nezaměstnanosti, státním dluhu či růstu ekonomiky namlouvá?

Existuje jakási variace na politickou korektnost, i když má jiný kabát. Má podobu chybně interpretovaných faktů a čísel. Tak třeba nedávno vyšla zpráva, že prý kvůli nedostatku unijních peněz máme horší výsledek rozpočtu. Což je samozřejmě naprostý nesmysl. To je jako tvrdit, že úroda uschla kvůli povodním: Loni jsme dosáhli rekordního přebytku rozpočtu, kterým se Ministerstvo financí chlubilo, hlavně právě kvůli malému přílivu unijních peněz, které jsme tudíž nemuseli spolufinancovat. A letos budeme tvrdit, že kvůli témuž máme naopak hospodaření přesně opačné? Fakta jsou často interpretována, jak se to hodí.

S politickou korektností souvisí i boje kolem České televize a jejího zpravodajství. Co si o jeho vyváženosti a objektivitě myslíte? A stojí ČT za téměř sedm miliard korun, s nimiž bude hospodařit v letošním roce? Je nejlepším možným řešením placení koncesionářských poplatků, nebo by se dal najít vhodnější způsob financování?

Budete se možná divit, ale já Českou televizi prakticky vůbec nesleduji … Ale ze židle mě asi jako mnohé samozřejmě nadzvedlo ono nechvalně známé pravidlo, podle něhož má ČT „určený úhel pohledu“ na základě doporučení­ Evropské komise, a to „z pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení­“. Zní to sice na první pohled neškodně, při bližším zamyšlení to ovšem podle mého soudu nutně musí vést k potírání alternativních názorů či obecně názorů nepohodlných bruselskému establishmentu.

Minule jsme se podrobně věnovali intervencím České národní banky, které ve čtvrtek skončily. Co říkáte načasování tohoto rozhodnutí o konci umělého oslabování české měny, když se přece jen více počítalo s příštím týdnem po zveřejnění údajů o březnové inflaci?  

Já bych neřekla, že se s něčím „počítalo“, respektive mnoho lidí počítalo s tím, že konec intervencí přijde v dubnu, ale nikdo nemohl mít jistotu, který den přesně. Mnoho dnů bylo v podezření, čtvrtek 6. dubna patřil zrovna mezi ty podezřelejší, takže potud žádné velké překvapení. Jiná otázka už je, jestli bylo správné samotné načasování intervencí. Podle mne měly skončit už před více než třemi lety. Přesněji řečeno – neměly vůbec ani začít.


NAHÁ PRAVDA aneb Co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti

Ekonomové Šichtařová a Pikora ve svém bestselleru rozcupovávají mýty, které se na nás valí z médií.

 
 
* OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE

 

 

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bez iluzí s Petrem Pelikánem: Jakeš byl vůl. Dřív na první máj, teď na Národku. Klaus dostal, co chtěl

12:30 Bez iluzí s Petrem Pelikánem: Jakeš byl vůl. Dřív na první máj, teď na Národku. Klaus dostal, co chtěl

30 LET OD LISTOPADU Nejlepší byla devadesátá léta, všechno vypadalo skvěle a žilo se na dluh, hodnot…