Tak je rozhodnuto. Petr Pavel bude prezident, celkem drtivě porazil Andreje Babiše. Zajímavé bylo, jak se hned po volbách premiér Fiala vymezoval, že se jedná o občanského kandidáta. Považujete Petra Pavla za občanského kandidáta?

Petr Pavel samozřejmě není občanský kandidát. Už proto, že byl jedním z doporučených kandidátů současné vládnoucí pětikoalice jak v prvním, tak poté expresivně v druhém kole. Možná formálně se za něj sám může označovat, stejně jako ho tak v rámci krycích manévrů označuje i Petro Fialenko. Dle všeho, aby zakryl fakt, že nyní – a to je jedno z nejnebezpečnějších vyústění proběhlých voleb – strana a vláda ovládá všechno.

Pětikoalice ovládá Sněmovnu i Senát, nyní má „svého“ prezidenta – tedy potažmo i Ústavní soud – a navíc je velebena či minimálně podporována všemi mainstreamovými médii. Totalita jak vyšitá. Co se týká občanského kandidáta, tak ten reálně vzato neexistuje. Můžete být připuštěni k prezidentské volbě na základě podpisů občanů, ale to reálně neznamená, že jste občanský kandidát. Prakticky vždy musíte mít někoho v zádech – a nemyslím teď vítr – abyste vůbec měl jakous takous šanci.

Výhra Petra Pavla nebyla i vzhledem k veskrze pozitivnímu mediálnímu obrazu a agitce napříč mainstreamem překvapením. Onen výrazný rozdíl už pro mě ale ano. Navíc, jak jsem zaznamenal na internetu, je poměrně zajímavou shodou náhod, že na Slovensku vyhrála toho času trojská kobyla Visegrádské čtyřky Čaputová s 58,4 %, ve Francii Rotschildovec Macron s 58,5 % a v USA po přepočtu na hlasy volitelů 56,9 % senilní děd Biden. Náš napravený toho času sovětský, nyní americký rektální alpinista 58,32 %. To jen tak pro zajímavost. Může jít jen o náhodu, ale také můžeme zapřemýšlet a hledat i jiné souvislosti a možnosti. Třeba společensko-ideologický vývoj v daných zemích a jeho usměrnění, regulérnost sčítání, případně od všeho něco. Sám nevím, k čemu se přiklonit, a ponechávám na zvážení samotných čtenářů.

Kromě Petra Pavla se hned na začátku stihla předvést jeho mluvčí Markéta Řeháková. Už začíná zaznívat „zlatej Ovčáček“. Máme se dalších pět let na co těšit, když jde o prezidentovu mluvčí?

Chybami se člověk učí. Třeba se poučí i Markéta Řeháková. Ovšem z těch mžiků, které jsem měl to neštěstí vidět, musím říci, že šlo o naprosto tragický, amatérský a danému okamžiku neadekvátní výkon mluvčí. Vypadalo to, jak kdyby uváděla Majáles, volbu školní Miss nebo něco podobného. Kdyby něco tak groteskního a nedůstojného předvedl mluvčí oné „druhé“ strany, třeba právě Ovčáček, pak by se, odhaduji, strhla v rámci politického i mediálního mainstreamu mela a hon na čarodějnice. Takhle se naopak řada mediálních a komentátorských pologramotů Řehákové shovívavě zastala.

Ještě ani není prezident a Petr Pavel už stihl nakrknout Čínu, schválit bezpodmínečnou podporu Ukrajiny zbraněmi, slíbit vyšetřování a možná dokonce i stíhání předchozího osazenstva Hradu a jmenování plukovníka Koudelky do hodnosti generála. Zdá se mi to, nebo si Češi na Hrad zvolili převlečeného Jakuba Jandu bez pornominulosti?

Za každého režimu voják, který byl odmala vychováván, vyučován a školen k tomu, aby rozkazy poslouchal a plnil, případně vydával. Je zajímavé, že „napravený“ komunistický rozvědčík už před inaugurací, aniž by byl formálně čímkoliv víc než vy nebo já, pokračuje v rozporu se zájmy ČR v rozeštvávání Číny a v proválečném běsnění. Rovněž nezapomněl zmínit povýšení na generála lokaje CIA Koudelky, ověnčeného medailí od této zpravodajské služby. Občané, kteří Koláře trochu sledují, musejí vidět, že všechny tyto Pavlovy kroky a vyjádření, nesou jeho nezpochybnitelný rukopis. O to víc bychom se měli bát, s čím generál začne, až bude do funkce uveden. Jinak Petr Pavel je do jisté míry ideologickým produktem či odkojencem charakterových mrzáků a nedemokratů typu Koláře, Jandy či Vrabela, takže podobnost jistě není náhodná.