Vláda schválila solidární příspěvek pro domácnosti, které ubytují běžence z Ukrajiny, a to až do celkové výše 12 tisíc na domácnost. Je to podle vás správné rozhodnutí?
Solidární příspěvek pro domácnosti, které ubytují běžence z Ukrajiny, je pro některé rodiny určitě motivující, ale nejsem si jist, že to je ta správná cesta, jak řešit utečeneckou krizi z Ukrajiny. Tito lidé budou u nás pravděpodobně delší dobu a obávám se, že delší pobyt Ukrajinců v rodinách může vést k různým krizovým situacím. Myslím si, že jsme měli jít spíše standardní cestou budování zvláštních mobilních zařízení, kde by lidé z Ukrajiny mohli bydlet, projít důkladnými lékařskými prohlídkami, mít kurzy češtiny a postupně se zapojovat do práce, do škol a snažit se co nejvíce se integrovat. Naše představy o uprchlických táborech jsou hodně zkresleny záběry z Blízkého východu, ale tam zpravidla byli lidé, kteří nemají základní hygienické návyky a podobně, což u Ukrajinců nehrozí. Víme, že zdravotní péče na Ukrajině je, ve srovnání s naším standardem, mnohem nižší. Obecně se ví, že na Ukrajině jsou v populaci vážné nakažlivé nemoci a pokud lidé z Ukrajiny přijdou přímo do rodin bez důkladné lékařské prohlídky, případně očkování, může dojít k tomu, že tyto rodiny mohou být některými nemocemi postiženy. Myslím, že před něčím podobným varoval i prezident České lékařské komory, pan MUDr. Milan Kubek.
Mgr. Václav Krása
Stovky tisíc běženců, kteří nachází útočiště v České republice, však určitě nepojmou pouze české domácnosti a zřejmě ani jiné dostupné ubytovací kapacity státu, krajů či obcí. Přijde na řadu podle vás budování „uprchlických táborů“.
Dnes už je jisté, že příliv lidí z Ukrajiny se nezastaví a současné ubytovací kapacity, tak jak mám informace, jsou již prakticky vyčerpány. Proto si myslím, že dojde k budování „uprchlických táborů“. Myslím si, že je lepší vybudovat slušný tábor, než nechat Ukrajince přespávat v tělocvičnách a podobně. Je potřeba neustále počítat s tím, že krize na Ukrajině bude dlouhodobější a i když dojde k tomu, že část běženců odejde dále do Evropy, tak velká většina jich pravděpodobně u nás zůstane po mnoho měsíců a bude čekat, zda se bude moci vrátit.
Humanitární pomoc uprchlíkům mimo jiné zatíží celý český sociální systém. Má podle vás dnes někdo ucelenou představu o tom, kolik peněz to bude Českou republiku stát? Umíte si představit nějaké zastropování této pomoci?
Má NATO vyslat na Ukrajinu mírové sbory?Anketa
Neměla by nám s financování péče o válečné běžence pomoci také Evropská unie, která byla v minulosti tolik horlivá při tlaku na členské státy ve chvíli, kdy západní země byly cílem nelegální ekonomické migrace?
V Evropské unii už se jedná o pomoci zemím, kde je nejvíce utečenců z Ukrajiny. Pravděpodobně bude vypsán zvláštní dotační titul a budou k dispozici finanční prostředky pro země, jako je Polsko, Česká republika, Slovensko a další. Musíme si však uvědomit, že všechny prostředky, které tzv. „přijdou z EU“ jsou finance od daňových poplatníků, tedy i od našich občanů a je možné, že si nakonec peníze z EU půjčíme a potom je budeme splácet. Můžeme je také splácet jiným způsobem, a to třeba tím, že budeme ustupovat v otázkách energií, nebo v otázkách tzv. „Zeleného programu“. Určitě to nebudou peníze zadarmo, tak to v EU nechodí.
Na jedné straně pomáháme Ukrajincům, na straně druhé však všichni občané naší země čelí extrémnímu zdražování. Vláda se zatím omezila pouze na úpravu některých sociálních dávek. Je tento přístup vlády podle vás v pořádku?
Považuji nečinnost vlády, v reakci na obrovské zdražování energií, pohonných hmot a enormního růstu inflace, za velké selhání. Všechny okolní státy nějakým způsobem již reagovaly, ať snížením spotřebních daní u některého zboží, nebo snížením DPH a nebo zastropováním cen některých komodit. Na stránkách Parlamentních listů již mnohokrát zaznělo, že například ve výrobě elektrické energie jsme soběstační a umíme ji vyrobit levně a Česká republika místo toho, aby elektrickou energii poskytla levně svým občanům, tak ji nesmyslně prodává do Lipska na komoditní burzu a odtamtud si ji zpět kupuje podstatně dráž. Obdobně zde mnohokrát zaznělo, že s emisními povolenkami se kšeftuje, neplní svoji úlohu a zbytečně zdražují energie. Vládní představitelé radí občanům, jak mají ušetřit, že mají omezit jízdy, jezdit pomalu, snížit si otop a podobně. To jsou hraběcí rady. Jsem denně bombardován dopisy rodin, které musí dovážet svoje děti se zdravotním postižením do různých stacionářů, speciálních škol, na rehabilitaci a podobně. Tito lidé musí jezdit auty. Obdobně je to s lidmi, kteří dojíždějí do zaměstnání, za zdravotní péčí a podobně. Jsou lidé, kteří jsou trvale odkázáni na dýchací přístroje a ti nemohou šetřit elektrickou energii, protože dýchat musí. Tyto věci jsem již projednával s panem Mariánem Jurečkou, ministrem práce a sociálních věcí. Snad se mi podaří alespoň trochu těmto lidem ulevit.
Putinova invaze na Ukrajinu však také ve velkém ovlivňuje kulturní scénu. Pořadatelé ruší koncerty Jaromíru Nohavicovi, Čejkovského opera se letos nebude hrát v opeře Národního divadla. Souhlasíte s těmito kroky?
Evropská unie i česká vláda se zároveň pouští do boje s dezinformacemi. V Bruselu má vzniknout nový úřad, ministr spravedlnosti Petr Blažek údajně pracuje na novém zákonu, který by potíral fake news. Jak to na vás působí?
Nevěřil jsem tomu, že je možné, aby se navrátil čas, kdy veřejnost bude jednostranně informována, kdy budou zakazována média, kdy nebudeme mít dostatek informací a pokud lidé budou mít odlišný názor, tak za něj budou trestáni. Jsem zásadně proti jakýmkoliv zákazům, pokud se nejedná o sdělení, která odporují současnému trestnímu zákoníku. Naše legislativa je v této oblasti dostatečná a vůbec nerozumím tomu, že ministr za ODS může vůbec něco takového říci a navrhovat. Zdá se, že digitální svět má mnoho výhod, ale jednu obrovskou nevýhodu. Ten, kdo jej ovládne, tak může snadněji manipulovat s miliony lidí a nebo může vypnout kterýkoliv informační zdroj. Dostávám vztek, tak jako jsem jej míval v sedmdesátých a osmdesátých letech, když jsem věděl, že nám lžou. Tehdy jsem však měl alespoň Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu a tím možnost částečně řešit deficit informací. Úřad pro tisk a informace jsme už jednou v České republice měli. Pokud si to necháme líbit, tak bude brzy tento úřad obnoven.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Výborný