Jak jste prožíval sčítání hlasů v senátním obvodu 59 – Brno-město, které vám nakonec přineslo kýžený postup do druhého kola?
Bylo to napínavé dlouho do noci. Děkuji za všechny hlasy. Vím však, že druhým kolem vše vlastně začíná. A hlasů bude třeba víc. Ale jdu do toho naplno. Bez Brňanek a Brňanů to však nepůjde.
Váš soupeř ve druhém kole Mikuláš Bek se před volbami vymezoval především vůči vám. Mluvil o střetu zájmů za hranou, když jdete do voleb z pozice ředitele regionálních studií Českého rozhlasu Brno a Zlín, které tím ztrácejí důvěryhodnost a nezávislost a vystavují celé volby v regionu podezření, zda jsou regulérní. Co si o výrocích dlouholetého rektora Masarykovy univerzity v Brně myslíte a mohl vás jimi poškodit?
Musím říct, že by mě slova pana Beka docela pobavila, kdyby nešlo o účelový útok na soupeře. Na rozdíl od pana Beka já jsem se se střetem zájmů vyrovnal. Ihned po oznámení kandidatury jsem se stáhl z rozhlasu a vzal jsem si neplacené volno. A k 30. září jsem z rozhlasu po 45 letech odešel. Pan Bek? Podle mého názoru neuvěřitelným způsobem porušuje princip apolitičnosti veřejné vysoké školy. Převlékl univerzitu do barev ODS, chová se a vystupuje jako politik minimálně od února tohoto roku, kdy si začal domlouvat podporu čtyř stran ve volbách. A nikomu to nevadí. Ani těm stranám, které tak rády kritizují různé střety zájmů svých politických konkurentů, bohužel, a to mě děsí nejvíc, nevadí to patrně ani lidem ze samotné univerzity. Předseda akademického senátu univerzity moderuje kampaň ODS, předseda ODS vyučuje na univerzitě. To vše za veřejné peníze.
Fotogalerie: - Ve volebních štábech
Co vás vlastně jako celoživotního rozhlasáka vedlo k rozhodnutí kandidovat do Senátu?
Víte, snažil jsem se být celý svůj život svojí prací v rozhlase lidem užitečný. Pomáhat jim orientovat se v tomto složitém světě, přinášet jim útěchu i naději, úsměv i náměty k přemýšlení. A když jsem tak rekapituloval svůj život, uvědomil jsem si, že vlastně podobně bych mohl působit i v politice, jako senátor. Jsem přesvědčen, že to je role politika. A ti politici, kteří jezdí mezi lidi a s lidmi hovoří a cítí, co je trápí a čím jim lze pomoci, ti dělají svoji práci dobře. Z těch vrcholných tak činí dva. A myslím, že netřeba jmenovat.
Psali jsme:
Bylo těžké opustit post ředitele regionálních studií Českého rozhlasu Brno a Zlín? Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral prohlásil nedávno před členy Volebního výboru Poslaneckého výboru, že s vámi původně pro tuto funkci dál počítal.
Předně musím říct, že jsem byl potěšen důvěrou pana generálního ředitele Zavorala a ředitele regionálního vysílání Mengera a moc si toho vážím. Taky musím říct, že jsem svoje rozhodnutí konzultoval se špičkami české justice a byl jsem ubezpečen, že právně není moje rozhodnutí v kolizi s působením v rozhlase. Samozřejmě jsem cítil jistý střet zájmů, o němž už byla řeč, a také jsem si uvědomil, že pakliže chci dělat svoji práci senátora naplno a zodpovědně, a ne jako melouch a jakýsi vedlejšák, musím milovaný rozhlas opustit. Tak jsem odešel, ale láska, teď už platonická, trvá dál.
Co si myslíte o tom, že řada senátorů i poslanců má další pracovní úvazky?
Ano, nedávno jsem četl analýzu, že zejména ti senátoři, kteří si drží dvě „židle“, mají až 35 procent absence. To je nějakých 90 dnů v roce. A to nechci. Chci být mezi lidmi a za jejich zájmy bojovat. Můj soupeř ve druhém kole zpochybnil moji kandidaturu a přitom sám si svůj mandát v čele veřejné univerzity ponechává a zároveň už řadu měsíců vystupuje jako politik. To je nejenom směšné, to je i nebezpečné, dle mého názoru, a divím se, že to lidem v akademické sféře nevadí. My jsme kupříkladu s mými nadřízenými řešili i moje další působení v rozhlase a shodli jsme se, že není jiné řešení než odchod. Takže já mám naprosto čisté svědomí. Hned po oznámení kandidatury následovala dovolená a dva měsíce neplaceného volna a ještě před jejím ukončením odchod z rozhlasu. Kdo z mých soupeřů udělal něco podobného?
Ing. Miloš Zeman
Jaký je váš názor na často znějící kritiku na adresu veřejnoprávních médií především České televize za nevyvážené a málo objektivní zpravodajství či publicistické pořady?
Nejprve musím říct, že role veřejnoprávních médií je nezastupitelná. Jsou zřízena na základě zákona a řídí se poměrně přísnými kodexy. Například, že zpravodajství a publicistika a diskusní pořady musejí být vedeny nestranně, tedy nezaujatě. Také, že Česká televize či Český rozhlas musí respektovat presumpci neviny. Obě média také neřeší skrze vysílání svoje institucionální problémy. Každý sám musí posoudit, zda v těchto ohledech plní svoji roli. Pokud neplní, jsou tu Rady, které mají na plnění zákona a dalších předpisů dohlížet. Nechci a nemohu kritizovat obě média, ale je poměrně nešťastné, že prezentace dvou vysoce postavených politiků v těchto médiích neodpovídá jejich postavení. Nešťastné, myslím pro obě média. Na druhou stranu, televize i rozhlas plní i jiné nezastupitelné role, nejenom zpravodajství a publicistiku. Normotvornou, kulturní, vzdělávací a další.
Vám osobně vadilo v posledních měsících něco, co se objevilo ve vysílání Českého rozhlasu?
Na rozhlas nedám dopustit. Jistě by se našly dílčí nedostatky, ale jsou řešeny. Dnes je v rozhlase funkční editorský, ale také analytický systém. Když už nastane sporná věc, tak je tu generální ředitel, který je schopen si stoupnout před novináře a sporný moment diskutovat a dokonce prosadit svoji pravdu.
Pod mnohem větší palbou veřejnosti je však osazenstvo Kavčích hor za své pořady Reportéři ČT, 168 hodin a Newsroom ČT24. Co si o nich myslíte?
Na tuto otázku se nedá odpovědět paušálně. Obecně jsem proti zavádění rádoby zábavných, ironizujících prvků do zpravodajské publicistiky. Divák přestává rozumět, co je vážně, co je nadsázka či humor. A pak se obávám, že výběr témat a osobností není úplně nestranný a dle principu padni komu padni.
V minulých dnech vyvolala pozdvižení nominace Petra Štěpánka do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, v níž už v letech 1994 až 2003 působil. Jak na vás působilo, že Česká televize proti němu odstartovala kampaň hrubě zkreslenou reportáží v pořadu Newsroomu ČT24 a následně její generální ředitel Petr Dvořák před jeho zvolením varoval?
K této kauze skutečně nemám dost informací. Byl bych rád, kdyby kolem veřejnoprávních médií přestala padat příliš silná slova. Když se teď potkávám s lidmi na ulicích a slyším jejich názory na média, říkám si, že vedle politiků by mezi lidi měli občas zajet i novináři. Možná by zjistili, že ten pocit, který diváci a posluchači občas zejména z publicistiky mají, je tristní.
Ukázalo odstoupení Petra Štěpánka z nominace, že Česká televize si ještě podržela určitý vliv, když po prohrách jimi evidentně protežovaných Karla Schwarzenberga před pěti lety a Jiřího Drahoše letos v přímé prezidentské volbě se o něm dost pochybovalo?
Celý mediální kolotoč kolem prezidentské volby byl velmi nešťastný a poškodil zejména Českou televizi. „Oni nám v ČT fandí, ale nesmíme to nikde říkat“ a podobné výroky, ale také pocit – jak uvedl publicista Erik Best – z dodržování nestrannosti nebyl bůhvíjaký. Já vím, pan prezident se občas do novinářů opře, provokuje, ale je školáckou chybou to oplácet. A znovu říkám, neštěstím pro Českou televizi je, že prezident republiky má pravidelný pořad na komerční televizi a tu veřejnoprávní ignoruje a podezřívá z porušování nestrannosti.
_profil_top.jpg)
Mgr. Petr Štěpánek
Pokud byste byl zvolen do Senátu, chtěl byste se podílet na nějakých změnách zákonů o veřejnoprávních médiích a jejich Radách?
Když jsem si připravoval program do voleb, přišel jsem na to, že to nejdůležitější, co naše země a lidé v ní žijící a paradoxně i média veřejné služby potřebují, je ukončení toho nekonečného rozeštvávání lidí. To, co se stalo při pietním aktu před budovou rozhlasu nebo čeho jsem byl svědkem v Brně na náměstí Svobody, když přijel pan premiér, je absolutně za hranou a bojím se, že se jednou něco stane, co už se nebude mocí vzít zpět. Chci přispět ke spojování lidí. Je na čase. Nechť spory vyřeší volby.
Kandidujete v barvách ANO, jejíž předseda Andrej Babiš je častým kritikem České televize. Je podle vás oprávněná? A pokud je, co se s tím dá dělat?
Částečně jsem o tom už mluvil. Jako Brňan nechci v Brně „pražskou kavárnu“ a doufám, že její kandidát nezvítězí. Chci televizi i rozhlas, pro něž nebude rozdíl, když přijde na rozhovor Kalousek, Babiš či Zeman. Svoje názory si profesionálové v těchto veřejnoprávních médiích musejí nechat doma.
Pan premiér a pan prezident to řeší tak, že jezdí mezi lidi, a to je dobře, a využívají zejména jiná média, a to tedy vůbec dobře není. Víme, že média na západ od nás dávají vyvážený prostor politikům, kteří mají zodpovědnost vládnutí, nejenom opozici. A všimněte si, co se stalo v USA. Všichni proti Trumpovi mu vyhrálo volby, ale zlikvidovalo důvěryhodnost řady médií. Toho bych se tedy nechtěl dočkat.
Váš soupeř ve druhém kole senátních voleb Mikuláš Bek kandiduje s podporou STAN, ODS, TOP 09 a Zelených, což trochu připomíná fotbalistu, který oblékne dres složený z barev Brna, Baníku, Sparty i Slavie. Myslíte, že někdo dokáže být takový kouzelník, aby zároveň hájil zájmy Zelených a ODS, které jsou velkou měrou neslučitelné?
Ty programy si pochopitelně odporují. Je jasné, že tu nejde o snahu cosi řešit, něčemu dobrému pomoci, jde pouze o to zkomplikovat vládě a parlamentu práci, mít platformu k útokům na prezidenta a premiéra. A k té vaší paralele. Ve fotbale by to bylo možné v přátelském zápase. V české politice ovšem k přátelské atmosféře je pěkně daleko.
Čím chcete voliče ve druhém kole oslovit, aby vám jich dalo hlasy více než vašemu protikandidátovi?
Myslím, že moji voliči vědí, že vždy budu stát na jejich straně. Že pro mě to není další kšeft. A lidé musí vědět, že hlas panu Bekovi prohloubí rozpory mezi vládou a opozicí, že exekutiva bude mít těžší úlohu v prosazování svých záměrů, že se ještě vyostří útoky na prezidenta a premiéra, že se pootevře cesta ke sklapnutí podpatků před zastánci migračního hnutí. Já budu i v Praze Brňan.
Mgr. Jaromír Ostrý pracoval až do konce září tohoto roku jako ředitel regionálních studií Českého rozhlasu Brno a Zlín. Ve své dlouholeté kariéře působil několik let i v Praze jako programový ředitel či šéfredaktor Dvojky Českého rozhlasu. Jako tvůrce se pohyboval hned v několika profesích: režisér – například legendárního cyklu Toulky českou minulostí, moderátor – Stříbrný vítr, Jak na tom jsem, pane doktore…, Trefa a další. Jak říká, svůj rozhlasový život „naplnil po okraj“ a rozhodl se kandidovat do Senátu za hnutí ANO, ve volebním obvodu 59, Brno město, postoupil do druhého kola.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
