Vláda, kudy chodí, tudy ujišťuje, že nenechá nikoho padnout. Což je takový dost neuchopitelný pojem. Co tedy reálně mohou občané od této vlády podle vašich informací očekávat?

Česká vláda pomáhá nejméně ze všech států EU. Domácnostem i podnikům už docházejí úspory z minulosti a především energeticky náročné provozy začínají ukončovat činnost. To se samozřejmě bude prohlubovat, protože vláda pro ně s nějakou cílenou pomocí nepočítá.

Drtivá většina států se snaží pomáhat ve všech sférách, kde to na občany dopadá nejvíce. Jednoznačně to je růst cen energií, takže státy se snaží snížit alespoň DPH na nějakou přijatelnou úroveň. U nás je však ta nejvyšší daň, to znamená 21 procent, což je dneska už téměř unikát. V Evropě máme na energie nebo na bydlení jedno z nejvyšších DPH vůbec. Na základní potraviny máme patnáctiprocentní DPH, ostatní státy mají 10 %, některé ji dokonce dočasně snížily na nulu. Všechno to jsou položky, které jsou pro většinu domácností důležité. Za energie a potraviny většina domácností vydává nejvíce peněz, takže tyto položky nejvíce dopadají na jejich peněženky, a s tím vláda prakticky nedělá vůbec nic.

Zaklínadlem je „tarif“, kterým se má občanům pomoci s drahými energiemi. Ale asi je iluze, že by to nárůst cen pokrylo kompletně…

Podle slov ministra průmyslu a obchodu na tom půl roku pracovalo 60 expertů. To je dost tristní výsledek. O nějakém úsporném tarifu nemůže být vůbec řeč, jedná se o nějakou dávku, která se ze státního rozpočtu bude vyplácet plošně všem odběratelům elektrické energie. Tato dávka má být v řádu tisíců v době, kdy vláda svojí nečinností nechala vystoupat ceny energií o tisíce procent. Taková žebračenka prakticky nikomu nepomůže. Pomoc živnostníkům a firmám vůbec neřeší.