Ozbrojování, ploty, hranice, pobíhající teroristé... Po dnech divokých nápadů dělá pořádek generál Šedivý: Jednoduché, silné řešení uprchlíků

03.08.2016 11:20

ROZHOVOR K porážce Islámského státu musí v dohledné době dojít, protože muslimští radikálové nedokážou čelit operacím pozemních sil arabských armád a leteckým útokům spojenců,“ konstatuje někdejší vrchní vojenský velitel české armády a nynější bezpečnostní expert a pedagog vysoké školy CEVRO Institut generál Jiří Šedivý. Ten k dnešní nebezpečné situaci ve světě ještě dodává: „Islámský stát už nyní hledá další teritoria, kam by se jeho bojovníci mohli přesunout. Kromě Libye se pokouší etablovat i v Afghánistánu, na některých územích okolo Sahary, a co je pro nás nejnebezpečnější, zaměří své útoky více na Evropu. Teroristé v tomto smyslu už vyhrožovali i Rusku, že tam začnou provádět svoje brutální údery.“

 Ozbrojování, ploty, hranice, pobíhající teroristé... Po dnech divokých nápadů dělá pořádek generál Šedivý: Jednoduché, silné řešení uprchlíků
Foto: archiv
Popisek: Ing. Jiří Šedivý, armádní generál v záloze, bývalý náčelník Generálního štábu AČR, expert na bezpečnost a krizový management VŠ CEVRO Institut

Konec července znamenal pro Francii i Německo vlnu teroristických útoků. Dá se něčemu podobnému vůbec zabránit například zesílenými bezpečnostními opatřeními, důkladnou kontrolou na hranicích a podobně? Prezident Miloš Zeman se vyslovil pro deník Blesk, že by nebylo od věci více ozbrojit veřejnost, aby se pak mohla podobným útokům bránit. Souhlasíte s ním, nebo se spíše přikláníte k názorům některých bezpečnostních expertů, že by bylo vhodnější vyzbrojit jen určité skupiny lidí, jež by prošly speciálním výcvikem, a veřejnost by se měla jen připravovat na chování v podobných situacích?

Já nesouhlasím ani s jedním z těchto názorů. Pokud bychom vyzbrojili veřejnost, tak by se nám to potom mohlo také zvrhnout v nějaké místní války kvůli banálním problémům. Myslím si, že i zakládat nějaké bojůvky mimo armádu či policii není správné, to bychom se potom mohli dostat až k vytváření soukromých vojenských jednotek a to také by mohlo mít negativní dopad. Spíš by bylo vhodnější tlačit, aby policie zastávala odpovědněji a pečlivěji svoji roli. Aby policisté byli při svých pochůzkách pozornější, jen se nebavili, nepokuřovali a hlídali si bedlivěji svoje okolí. Pokud pak nastane určitá nebezpečná situace, měli by hned profesionálně zasáhnout.

Samozřejmě, že také musí dobře pracovat zpravodajské služby, které si na mezinárodní úrovni musí vyměňovat co nejrychleji svoje informace a poznatky. Stát by také mohl za současné situace organizovat programy a semináře, na kterých by se veřejnost naučila reagovat při krizových situacích, aby nedocházelo k chaosu a panice, která může případné ztráty na lidských životech ještě zvýšit.

Český prezident také doporučil budovat technické zábrany na hranicích včetně plotů, ministr Babiš by jimi zase obehnal schengenskou hranici na jihu Evropy. Mají tyto návrhy špičkových českých politiků svoje opodstatnění?

Stavět na určitých úsecích hranic zábrany by se zřejmě v některých případech osvědčilo; ale aby si jednotlivé evropské státy mezi sebou zase vytvářely zdi, nepovažuji za zrovna nejvhodnější řešení. Souhlasím ale s tím, ochránit vnější hranice Evropy, a domnívám se, že by to nemuselo být zas až tak složité. Migranti se většinou dostávají na náš kontinent přes moře a jejich plavidla se dají dost dobře dohledat. Pobřežní hlídky je však nesmí naložit a přivézt je do Evropy jako nějaká cestovní kancelář, měly by je zavézt zpět do států, ze kterých připluly, a to i včetně Turecka.

Američané nyní začali nekompromisně bombardovat „nové“ základny IS v Libyi. Znamená to zásadnější obrat v myšlení Bílého domu vůči aktivitám Islámského státu? Můžeme očekávat konečně razantnější přístup USA vůči islámskému terorismu na Středním východě? Anebo se bude spíše v USA čekat až na výsledek prezidentských voleb?

Pokud vím, tak Spojené státy byly požádány o tyto zásahy a budou v nich ještě určitou dobu pokračovat. Myslím si, že to ale neznamená žádný důležitý obrat v jejich politice vůči Islámskému státu. Nějakou větší pozemní operaci zatím vylučuji, ta nepřipadá v úvahu.

Irácké jednotky nejsou už daleko od dobytí Mosulu, posledního z velkých iráckých měst, které v roce 2014 dobyl Islámský stát. V Sýrii Asad za vydatné pomoci Ruska už také pomalu vytlačuje muslimské radikály ze svého území. Dá se konstatovat, že se už neodvratně blíží zánik Islámského státu? A nevytvoří se v jiné části Středního či Blízkého východu nebo v Africe další podobný státní útvar, který budou ovládat islámští teroristé?

To je dost složitá otázka. Celkem jasně se ukázalo, že Islámský stát neumí čelit pozemním operacím syrských nebo iráckých jednotek podporovaných ze vzduchu spojenci, ať už z ruské, či americké strany. Radikálové ovládají poměrně rozsáhlá území a nedokážou si pak bez problémů zabezpečit přísun potřebné techniky, materiálu i výzbroje, takže k jejich porážce dříve nebo později určitě dojde. Na druhé straně už nyní hledají další teritoria, kam by se jejich bojovníci mohli přesunout. Hovořili jsme o Libyi, ale oni se zkoušejí etablovat i v Afghánistánu, na některých územích okolo Sahary, a co je pro nás nejnebezpečnější, zaměří své útoky více na Evropu. Islámský stát v tomto smyslu už vyhrožoval i Rusku, že tam provede teroristické údery.

Turecko navazuje znovu přátelský dialog s Ruskem, omluvilo se nedávno i za sestřelení ruské stíhačky, ale na druhé straně se zhoršily vztahy mezi ním a USA. Erdogan dokonce obvinil americké velení NATO, že stálo na straně pučistů a po Spojených státech požaduje vydání Fethullaha Gülena, který prý měl převrat z USA režírovat. Turecký ministr zahraničí také vyhrožuje vpuštěním uprchlíků do Evropy. Může tato situace vést k oslabení Severoatlantické aliance? Co si vůbec myslet o těchto nových politických aktivitách Turků vzhledem k evropské bezpečnosti? Nejsou v ohrožení jaderné základny USA v Turecku?

To je opravdu velmi závažný problém, kterým se bude muset vedení Aliance i Evropská unie vážně zabývat. Uvidí se, kam se až Erdoganovo Turecko dostane v tom současném odporu vůči USA a naopak, kde skončí jeho sbližování s Ruskem. To by potom skutečně mohlo oslabit jeho spolupráci s NATO a také i vztahy s Evropou.

Jaderné základny zatím (alespoň podle mého názoru) v ohrožení nejsou, protože je mají jednotky Aliance pod bedlivým dohledem. Samozřejmě, pokud by Turecko naprosto zásadně změnilo svůj politický kurs, bylo by nutné je přestěhovat. V tomto ohledu musí být NATO v současné době velmi pozorné.

Donald Trump veřejně prohlásil, že by uznal anexi Krymu, kdyby to pomohlo zlepšit vzájemné vztahy s Ruskem. Netají se také tím, že je Putinovým příznivcem. Dále pak Trump prohlašuje, že by NATO, tedy jeho americké složky už měly omezit své aktivity v Evropě i ve světě. Domníváte se, že to je jen silná předvolební rétorika, nebo máme v případě jeho zvolení očekávat ještě intenzívnější zhoršení bezpečnostní situace v Evropě? Není čas začít budovat společnou, údernější evropskou armádu?

Začnu od konce vaší otázky, takovou armádu už měla Evropa dávno začít stavět. Je si ale třeba uvědomit, že jak Trump, tak i Hillary Clintonová budou na evropské státy daleko více tlačit než v minulosti jiní američtí prezidenti, aby věnovaly otázkám bezpečnosti více času a peněz. Trump akorát používá daleko ostřejší rétoriku, jelikož probíhá volební kampaň. Ale ať usedne do prezidentského křesla v USA kdokoliv, ten tlak tu v tomto směru určitě bude pokračovat.

Po summitu NATO vyzvalo Rusko vedení Aliance k dialogu o vzájemné kontrole leteckého provozu v Pobaltí a v blízkosti Polska. Kreml chtěl také jednat o rozmísťování vojsk na jedné i druhé straně, protože se armády tak dostávají do dost nebezpečného sousedství. Myslíte si, že tento dialog poněkud zmírní napětí mezi oběma stranami? A vystupovali by tímto způsobem Rusové, kdyby si opravdu „brousili zuby“ na pobaltské země či Polsko?

Domnívám se, že šlo v tomto případě jen o diplomatickou hru ze strany Ruska. Tedy odvést pozornost jinam. Kdyby ty snahy byly myšleny upřímně, mohli se Rusové pokusit zmíněná jednání vyvolat už dříve, před rozmísťováním jednotek. Po všem tom provokování v  Pobaltí jejich opravdovému zájmu na zklidnění situace v této oblasti už moc nevěřím.

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Trpělivost prezidenta Putina je obdivuhodná, čelí provokacím. Dohoda Klause a Mečiara při rozdělení federace zabránila konfliktu. A tyto věci ohrožují náš stát… Přední muž od Okamury hovoří

15:28 Trpělivost prezidenta Putina je obdivuhodná, čelí provokacím. Dohoda Klause a Mečiara při rozdělení federace zabránila konfliktu. A tyto věci ohrožují náš stát… Přední muž od Okamury hovoří

STO LET REPUBLIKY „Náš stát aktuálně ohrožuje více faktorů. Jednoznačně na prvním místě je však trva…