Kterého z těchto zvolených europoslanců byste nejraději vyloučili z EP?Anketa
Do Evropského parlamentu vás voliči nezvolili, i když máte za sebou už dvě volební odbobí. Co nyní budete dělat dál?
Nesporně bych rád pokračoval na přípravě komunálních voleb a byl bych rád, kdyby se nám v komunálních volbách v tom našem regionu podařilo výrazně uspět, a to nezávisle na jakýchkoliv stranických hrátkách.
Máte ambice kandidovat do Senátu?
Tak my jsme měli v obvodu Teplice senátní volby před dvěma lety, takže nás tady čekají senátní volby až za čtyři roky. Samozřejmě, že uvažuji o všech alternativách – ať už je to trošku intenzivnější zapojení na úrovni kraje, protože tam jsou věci, které jsem v minulosti už mohl řešit a myslím, že by tam byla šance některé věci udělat pozitivněji. Ale hlavně chci pracovat na té komunální úrovni, neboť tam mám již v zastupitelstvu odpracováno 15 let. A těším se na to, že pokud budu znovu zvolen do obecního zastupitelstva, takže to minimální bude to, že budu znovu oddávat. Navíc už deset let spolupracuji i s Poslaneckou sněmovnou, s příslušným jejím výborem, který se zabývá cestovním ruchem, což je veřejná správa a regionální rozvoj. Tam mám na 29. května připravený seminář o vízové politice v cestovním ruchu, kde přednesu problémy s tím spojené. Vědomosti o tom jsem mimo jiné načerpal právě v Evropském parlamentu, kde jsem se kromě jiných věcí zabýval i dopravou.
Budu také pokračovat v práci s naším nejzajímavějším exportním odvětvím, myslím tím lehká a ultralehká letadla. V této sekci dopravy se mi navíc ve funkci europoslance podařilo s novým vedením Ministerstva dopravy nalézt dohodu, že mi ke každému materiálu, který se projednává na úrovni plenárního zasedání EP, budou dodávat svá stanoviska ke každému pozměňovacímu návrhu k pozici ČR. To, čeho se mi podařilo dosáhnout, není ale závislé přímo na mé osobě.
Má mít podle vás Evropský parlament větší míru pravomocí? Třeba legislativní, nebo mají vzniknout podle vás nějaké spojené státy evropské?
To je velice dlouhá cesta. V současné době jsou jiné věci, které je třeba v rámci EU řešit – třeba je zásadní, aby EU začala zdvihat nejnižší standardy v sociální oblasti, ať už jsou to minimální důchody, nebo jsou to práva pracujících v jednotlivých sektorech a minimální mzda a na druhé straně EU musí začít i s regulací bank, neboť bankovní sektor je jakási posvátná kráva a dodneška není pořádně regulován. Tam jsou pojištěné vklady na sto tisíc euro, to je jediná regulace, která tam je a jen v šesti státech EU už je daň z bankovních operací, někdy nazývaná jako Tobinova daň. Okolo toho byla dobrá snaha, aby byla tato daň zavedena všeobecně.
Může třeba EU korigovat nezaměstnanost v Evropě s ohledem na to, že třeba ve Španělsku je tato nezaměstnanost již neúnosně vysoká?
Právě že třeba Španělsko má padesátiprocentní nezaměstnanost mladých lidí. Evropský parlament dal dokonce v tomto doporučení jiným státům Unie, aby připravily programy, které zajistí první zaměstnání pro mladé. To je ale důležité, neboť právě mladí musí především získat prvotní praxi. Třeba u nás v učňovských zařízeních je už zvykem, že v posledním ročníku je praxe, která je pak uznávána už jako první praxe. To je ale dobrý směr a mělo by se to všeobecně rozšiřovat. V řadě našich krajů, v krajských zastupitelstvech, už navíc vědí, že je potřeba zvýšit důraz na určité směry vzdělání, zejména technické vzdělání, protože je to marné, ale zámečník se v sociálně právní škole nevyučí.
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.
Když už je řeč o volbách do EP, tak se hodně hovoří o tom, že právě u nás byla volební účast malá v porovnání s celým blokem EU. Kde se stala podle vás chyba, že Češi na volby do EP mnoho neslyší?
Prvotní problém je, že všechny vlády, které chtěly cokoliv prosadit, a byť jen tušily, že by to veřejnost neuměla přijmout s otevřenou náručí, tak prohlašovaly: Toto nám nařizuje Brusel! A za těch více než deset let našeho členství v EU si tak už lidé zvykli na to, že vždy, když je něco nepopulárního, tak to „jde z Bruselu". To je prostě klišé, které se zahnízdilo v hlavách našich lidí a jenom velmi obtížně se daří je přesvědčit o tom, že tomu tak není, že je třeba jít hlasovat, že je to přece jen osmdesát procent našich zákonů, které jdou odtamtud. To jsou racionální argumenty, které nemohou stále mezi lidi proniknout. Naše slabé vlády kdykoliv potřebují něco prosadit, tak vždy řeknou, že to je požadavek Evropské unie. Když je slabý politik, tak vždy svede věci na někoho jiného a tady se doslova nabízí sousloví, že to nám diktuje Brusel. A tato formulace se za posledních deset let uhnízdila ve všech hlavách a v tom je obsažena i ta nechuť jít k volbám.
Vedou se polemiky o nechuti k Bruselu i jinde v Evropě?
Ano, nejvíce ve Velké Británii. Tam třeba Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) vybojovovala vítězství v eurovolbách a předseda UKIP Nigel Farage se svým nekonvenčním přístupem, kdy sprosté slovo je pro něj věc naprosto běžná v jeho projevu, tak má dokonce velmi silně našlápnuto na druhé nejsilnější zastoupení v místních volbách. On má ale svou politiku založenou na odluce od EU. Je zajímavé, že argumenty proti tomu jsou spojené s londýnským finančním centrem, které stanovuje i hodnotu české koruny. Pokud by se totiž Velká Británie oddělila od EU, tak se může stát, že pak toto centrum přesunou jinam...
KSČM v těchto evropských volbách přišla o jedno křeslo v Evropském parlamentu. Je to pro vás nějaký signál?
Výkyv o jedno procento, či o dvě procenta není zrovna moc. Uvidíme, jak to bude při volbách na podzim, tam věřím, že výsledek bude daleko lepší - jestli se podaří tento výkyv vyrovnat a naopak nastoupit dopředu, nebo jestli to je náznak nějakého krizového vývoje. Já si myslím, že to nebude krize, že tady zafungovalo spíše všeobecné znechucení lidí, nebo jejich averze pěstovaná vůči jakýmkoliv evropským institucím. To tady podle mne hrálo důležitou roli. Bylo to spojeno také s tím, že řada i našich kandidátů absolutně netušila, o čem je ve volbách do EP řeč.
Co říkáte na vítězství hnutí ANO?
To vítězství při takto nízké účasti je těžké hodnotit, neboť vítězná strana nedostala ani deset procent hlasů od 8,4 milionů voličů. To je spíše absolutní tragédie, absolutní propadák...
Občas zaznívá, že ANO rovná se Věci veřejné. Také to tak vnímáte?
ANO ještě stále voní novotou. A pan Andrej Babiš mi nepřipadá jako Věci veřejné, on už za sebou má nějakou historii. Když se podíváme na podniky, které přebral, když se podíváme na to, kolik tam dnes pracuje lidí, na kvalitu jejich produktů, tak to samo za sebe hovoří. Ty jeho podniky jsou dnes po klinické smrti. Až se ale toho sdělovací prostředky ujmou, tak ANO začne ztrácet ze svého lesku. To je věc, kterou si málokdo uvědomuje a která v jiných sdělovacích prostředích prakticky vůbec nezaznívá.
Jako druhá se v těchto volbách umístila strana TOP 09. O té se ale říká, že je to strana Miroslava Kalouska. A mně se pozdávalo, že v kampani topka svého předsedu Karla Schwarzenberga už tolik do popředí nevystrkovala...
On pan Kalousek asi zjistil, že pan kníže není zrovna nejvtipnější figura do takových soubojů. A to jeho podřimování a žvatlání, kterému nikdo nerozumí ani v češtině, natož v jeho rodné němčině, no, tak tato strana vsadila na jinou marketingovou kampaň, čímž dostala velmi pozitivní image. Tak kontinuálně přebrala část voličů od ODS. Neboť ODS se pomalu, ale jistě rozpadá. To je pak podle mého soudu druhý důvod, proč tato strana získala docela slušné postavení. Pochopitelně také jde o to, koho si vybrali do čela – to byla dobrá volba, neboť image těchto lidí je také dobrá. Jsou to ale na druhou stranu lidé, kteří nejsou příliš známí ve svých konkrétních pracích.
Od voleb do EP přejděme k ukrajinské krizi. Co se týče Ukrajiny, tak tam proběhly ve stejném období prezidentské volby a vyhrál je ukrajinský oligarcha Petro Porošenko. Co si o tom myslíte?
Tyto volby znamenají, že byla odmítnuta linie čistého rozkrádání, protože Petro Porošenko je čokoládový magnát a vybudoval podnik, který je už nejenom na Ukrajině. A na rozdíl od Julije Tymošenko, která převáděla státní prostředky do vlastních kapes, se on přece jenom liší. Jeho osoba je také známka toho, že ukrajinská společnost není jenom v negativních číslech, jenom v té negaci, jak mnohdy vidíme ony fašistické elementy, co tam nastoupily na Majdanu. Zvolení Porošenka bych tak nenegoval, je to naopak pro Ukrajinu pozitivní signál. I když kampaň, která byla vedena ve stylu buď Porošenko, nebo Tymošenko nebyla zcela korektní, když šlo o pominutí jiných kandidátů. To mně mimo jiné velmi silně připomínalo snahy u nás na politické scéně, které hlásaly, že buď jste nalevo pro sociální demokraty, nebo jste napravo pro ODS a žádná třetí cesta neexistovala. Pokud se ale na Ukrajině nezvolí nová Nejvyšší rada, protože se tam nyní velmi silně přeskupili poslanci, tak stále ještě to bude polovina cesty k nějaké stabilizaci v tomto regionu.
Takže předpokládáte, že vývoj v této oblasti bude pozitivní?
Ne, neboť některé náznaky směřují k tomu, že budou mít Ukrajinci hlouběji do kapsy, že tam začíná období sociálních nepokojů a že to bude velmi dramatický vývoj. Totiž to, že se tam ceny energií pro konečného uživatele zdvojnásobily, je obrovský zásah vzhledem k tomu, jaká tam je velká nezaměstnanost. Proto teprve v nejbližších měsících budeme moci vyhodnotit, jakým směrem se tam celý vývoj bude ubírat. Podle mne to bude pro tento region ale velmi negativní, neboť beze změny, aby se tam něco udělalo s oligarchy a byly zdaňovány jejich zisky a aby se dohlédlo na to, kam se do zahraničí převádějí peníze, tak se Ukrajina prostě dopředu nehne.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Olga Böhmová
