Co si myslíte o středečním rozhodnutí vlády, že se bude v červnu mimořádně valorizovat jinak, než ukládá legislativa a v ní uvedený valorizační mechanismus?
Usnesení vlády o „zkrouhnutí“ zákonného červnového zvýšení důchodů v mimořádném termínu považuji za chybné jak z odborného hlediska, tak především z politického hlediska. V podstatě jde o pokus o politickou sebevraždu minimálně ministra financí, ne-li celé vlády. Opozice využije situace a novelu zákona zablokuje v parlamentu.
Jedno ze zdůvodnění tohoto kroku, jímž chce vláda nečekaně sebrat důchodcům tisíce, které jim zaručuje zákon, zní, že současná valorizace není připravena na výraznější cenové šoky. Co tomuto argumentu říkáte a jak by tedy měl vzorec valorizace vypadat, aby jakákoli vláda nepřidávala jen tolik, kolik si zrovna zamane?
Kvalita valorizačního mechanismu vcelku odpovídá kvalitě českých veřejných penzí. Dá se s tím jakž takž žít, nicméně v mezinárodním srovnání jde o podprůměr – ze systémového hlediska. V podstatě vše chce systémovou reformu. Již před pár lety přitom dokonce došlo k nepsané politické dohodě, že se „důchodové pojištění“ rozdělí na dva penzijní pilíře, označované jako nultý pilíř (rovný starobní důchod pro všechny) a první pilíř (důchodové pojištění). Prvnímu kroku v tomto směru říkám technická důchodová reforma; text příslušné „pouhé“ novely zákona o důchodovém pojištění jsem publikoval. Nový ministr práce a sociálních věcí se k rozdělení na dva pilíře přihlásil, asi to má ale stále „v šuplíku“; možná ještě přemýšlí nad nějakým parametrem (třeba u vdovských důchodů)?! Já zase přemítám, zda tam „nepřilepit“ okamžité ukončení dalšího přiznávání předčasných důchodů, které jsou zcela neférově (výrazně) vyšší než „normální“ starobní důchody. Všechno toto se mohlo realizovat již od počátku letošního roku.
Nic z toho se ale neuskutečnilo. Možná i proto, že ještě v listopadu tvrdil premiér Petr Fiala, že jeho vláda nebude měnit věk odchodu do důchodu ani valorizaci penzí. Copak to podle vývoje v minulém roce a třikrát provedené valorizaci nebylo zřejmé, k jakému výsledku to směřuje?
Reformu valorizace důchodů považuji za druhořadou; postačí, když bude začleněna do velké důchodové reformy, kdy budou vytvořeny dva ucelené zákony, odpovídající dvěma uvedeným penzijním pilířům. Každý pilíř zde bude mít i svůj systém zvyšování důchodů.
Psali jsme:
Ozývají se hlasy, že je třeba nastavit valorizaci tak, aby pomáhala těm nejohroženějším a nejchudším, tedy důchodcům s nejnižšími příjmy, a aby tedy výrazněji valorizovala nižší důchody než ty vyšší. Má to logiku, když to znevýhodní ty, kteří déle pracovali a více do systému odváděli?
Obecně vzato není žádný důvod, aby valorizace pomáhaly těm nejohroženějším a nejchudším. Smysl to může mít jen výjimečně a tyto případy nemusejí být obsaženy ve valorizačním schématu. Například Rakousko má velmi kvalitní, moderní systém sociálního důchodového pojištění („penzijní konta“), který doporučuji převzít pro náš „první pilíř“. Důchody – podstatně vyšší než u nás – jsou tam zákonem zvyšovány podle růstu cen, v roce 2022 byly nižší důchody (do 1000 eur) výjimečně indexovány zvýšenou sazbou.
Patříte mezi největší odborníky na penzijní systémy. Jak hodnotíte ten stávající český?
V čem by měla spočívat důchodová reforma, po níž se už spoustu let volá?
Když vyjdeme ze stávající nivelizace českých starobních důchodů, tak by se technickou důchodovou reformou zvýšila výměra starobního důchodu z 10 % na 32 % průměrné mzdy a sazba procentní výměry starobního důchodu by se snížila z 1,5 % na 0,39 % z vyměřovacího základu za každý rok pojištění. Předpokládám, že nadpoloviční většina politiků bude po této reformě požadovat zvyšování procentní výměry i na úkor základní výměry důchodu. I zde půjde samozřejmě o „veřejnou volbu“. Vzhledem k relativně nižším starobním důchodům u nás (v poměru k průměrné mzdě) si dovedu představit, že u našich politiků v budoucnu převáží snaha o zvyšování důchodů: nově přiznávaných i těch již vyplácených.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ve kterých zemích byste se pro výpočet důchodů nejvíc inspiroval?
Rovný důchod bych „opsal“ z Velké Británie (včetně minimální doby „pojištění“ 35 let pro nárok na plný důchod), jeho výše v daném roce by se stanovila v absolutní částce (ve výchozím roce na úrovni 32 % průměrné mzdy – aby to bylo přijatelné tak říkajíc pro všechny). Ve Velké Británii se ovšem vlády snaží o relativní nárůst „státního důchodu“, a tak platí, že pro účely indexace se vezmou do hry 3 indexy: cenový, mzdový a 2,5 %, z nichž se použije ten nejvyšší („triple lock“). Snahou je zvyšovat výši tohoto důchodu v relaci k (čisté) průměrné mzdě. (Výjimkou byl fiskální rok 2022/23, kdy státní důchod byl zvýšen o 3,1 %, i když roční inflace byla 9 % a výdělky narostly o 8,3 %; ministr financí to vysvětloval vysokým růstem důchodu v předchozím desetiletí; vláda dala přednost fiskálnímu zájmu.)
Fotogalerie: - Sněmovna o obraně
A jak by tedy podle vás vypadala valorizace důchodů v tuzemsku?
„Skromná“ česká varianta zvyšování rovného starobního důchodu by mohla být jednoduchá: indexace podle „důchodcovské“ inflace. Levicoví či levicovější politici mohou ovšem požadovat více; akademik musí být schopen poradit jakékoliv vládě. Nové pojistné důchody, resp. dosavadní procentní výměry starobního důchodu by naopak mohly být zvyšovány podle růstu (ale nikoliv již podle případného poklesu) čisté průměrné mzdy – tím také narážím na dopad reformy daně z pracovních příjmů od roku 2021, která snížila výši průměrného důchodu v relaci k čisté mzdě.
Na jedné straně existuje požadavek na přidání důchodcům, aby jim to co nejvíce pomohlo, na druhé, aby to státní pokladnu stálo co nejméně. Který z těchto cílů má být při úvahách a výpočtech valorizace upřednostněn?
Sebelepší systém veřejných penzí nezajistí dlouhodobou neměnnost valorizačního schématu. Mimořádná situace vždy bude generovat i mimořádná opatření, spojená i s politickou odpovědností vlády a parlamentu. Za „normální“ situace bychom se ovšem měli vystříhat samoúčelných, čistě marketingových valorizací důchodů, například před volbami. Nemluvě již o supertrapasech, jako je aktuální usnesení vlády o „zkrouhnutí“ zákonného červnového zvýšení důchodů v mimořádném termínu, které si asi ještě hořce „vypije“.
Nejste tedy zastáncem rčení, že účel světí prostředky, když stát, resp. MPSV, s tak velkou valorizační změnou nepočítal, tak změní zákon a zvýší důchody jen tolik, kolik si původně plánoval?
Zákonná valorizace měla být promítnuta do zákona o státním rozpočtu včetně případné rozpočtové rezervy. Za to primárně odpovídá ministerstvo financí. Nechce se mi věřit, že by MPSV dodalo špatné podklady; v tomto směru nemám žádné informace. Jsem zvědav na závěry z vyšetřování této kauzy. Odpovědnost je třeba z toho vyvodit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
