V USA byl minulý týden zavražděn konzervativní aktivista Charlie Kirk. V Týnském chrámu se v úterý konala zádušní mše na jeho památku.
Charlieho Kirka jsem zaznamenal během předvolební kampaně Donalda Trumpa v roce 2024. Byl jedním z představitelů mladých Američanů, kteří se vymezili vůči postupujícímu neomarxistickému šílenství. Akt jeho vraždy je určitý čin terorismu, tedy snahy o vyvolání strachu mezi lidmi, kteří prosazují stejné ideály jako Charlie Kirk. V momentě, když jsem se dozvěděl o jeho vraždě, bleskl mi hlavou pokus o atentát na prezidenta Trumpa nebo na slovenského premiéra Fica.
Když jste jedním z předních kandidátů za politické hnutí SPD (Josef Nerušil je trojkou pražské kandidátky SPD, pozn. red.), vůči kterému se denně v liberálních médiích štve, na klidu vám to nepřidá. Mám rodinu, dvě děti a ta nejistota, zda si na vás nepůjde vybít svou životní frustraci nějaký levicový aktivista, je samozřejmě sžíravá. Víme, jak u nás v ulicích řádí Oganesjanův gang, který si za své oběti vybírá protivládní aktivisty, zpravidla v penzijním věku.
Ostatně, před Týnským chrámem se shromáždila skupinka protestujících, aby dala najevo svůj nesouhlas s konáním bohoslužby.
Byli to nějací anarchisté. Oni se však nejen shromáždili, ale zároveň se i pokusili zablokovat vstup do kostela. Když je policie vytlačila, tak alespoň vytvořili jakousi „uličku hanby“ a na účastníky bohoslužby urážlivě pokřikovali. S jedním přítomným knězem jsme se pak shodli, že to si nikdy nedovolili ani bolševici, že by zamezovali lidem ve vstupu do kostela a vytvářeli jim uličky hanby. V tomto je dnešní progresivní levice skutečně podstatně nebezpečnější než minulý režim.
Devět let jste pracoval jako asistent kardinála Dominika Duky. Co říkáte na reakci křesťanské veřejnosti na vraždu, například historik Jaroslav Šebek hovořil o „politických aspektech“ a „politických gestech“ bohoslužby.
Jaroslav Šebek se evidentně snaží podkuřovat liberální levici, asi se chce zalíbit těm, kteří před kostelem proti konání bohoslužby protestovali. Mně jsou naopak bližší slova kardinála Duky, který kázal o pravdě, která se neprosazuje útlakem, totalitarismem ani zbraní. Hovořil o naději, o ideálech a o upřímné touze jít za symboly, kterým věříme. Byť se aktivismus Charlieho Kirka nemusí mnohým líbit, pořád platí, že z důvodů ideologické nenávisti zemřel člověk, otec od rodiny. Pokud by byl třeba Tomáš Halík co k čemu, ujal by se vedení bohoslužby sám, aby dal do společnosti jasně najevo, že takhle se to dělat nesmí. Leč, podobných činů on už není pro svou pýchu na svá ocenění zřejmě schopen.
Mgr. Josef Nerušil
V předchozích dnech na sociálních sítích zarezonovala debata v Mladé Boleslavi, které jste se zúčastnil po boku Jindřicha Rajchla a Tomáše Doležala. Co bylo jejím motivem?
Jsem vděčný Jindřichu Rajchlovi že nás přijel podpořit v našem úsilí o zisk třetího mandátu pro Prahu a Středočeský kraj, oba se nacházíme na třetí pozici našich kandidátek, já v Praze, Tomáš ve středních Čechách. Působili jsme spolu v týmu poslance Jiřího Kobzy, Tomáš je skutečný odborník na rodinnou politiku. Trefně to okomentoval Jindřich Rajchl, když zmínil, že rodinná politika sice nezní mezi ostatními předvolebními tématy tak sexy, ale je nejdůležitější ze všech.
Protože pokud se nám nepodaří zvrátit současný dramatický pokles porodnosti, za několik desítek let už nemusí náš stát existovat v podobě, jako známe dnes. Nahradí nás jiná kultura a civilizace, která bude, na rozdíl od nás, mít vůli k existenci. Hlavním mottem debaty proto byla otázka, jak našim lidem vrátit víru ve stát, v náš národ, a jak obnovit pocit pospolitosti.
V ulicích se objevily nové, tematicky velmi ostře laděné plakáty SPD, varující před důsledky islamizace země. Co tímto ostrým sdělením chce SPD říci?
Upozornit na problém. Na příkladu Velké Británie, Francie a některých dalších zemí západní Evropy vidíme, kam neřízená migrace z muslimských zemí nevyhnutelně vede – tedy k islamizaci území, k pokoutnému zavádění práva šaría, k vytváření předpisů ohledně odívání, stravy atd. Je mi líto, ale podobně jako se z Velké Británie pomalu stává Británistán, ze západní Evropy se brzy stane Eurostán. Česká republika má ještě nějaký čas říci „ne“. Obávám se, že pro západní Evropu už je pozdě. Tamní demografie je neúprosná.
Říkáte, že pro ČR ještě nějaký čas zbývá. Jaké navrhujete řešení, abychom nedopadli stejně?
V prvé řadě je potřeba zastavit nekontrolovatelný příliv migrantů z muslimských zemí. Se stejnou lehkostí, s jakou ministr Rakušan migrační pakt podepsal, my ho nemusíme dodržovat. Evropská komise po nás bude v takovém případě vymáhat sankce za jeho neplnění, ale to můžeme také ignorovat. V druhém kroku pak navrhujeme obnovu spolupráce zemí střední Evropy, tak abychom vytvořili silný blok, jako protiváhu francouzské a německé hegemonii. Postupně bychom si pak přáli zahájit proces tzv. czexitu, který by spočíval v postupném opouštění dohod, jež pro nás nemají ekonomický či jiný racionální smysl. Tedy třeba migračního paktu.
Na sociálních sítích také rezonuje večerní interview s kardinálem Dukou v České televizi, které chvílemi vypadalo, jakoby si ho redaktorka pozvala na kobereček. Co na výkon moderátorky, jako bývalý spolupracovník kardinála Duky a člen rozhlasové rady, která dohlížela na objektivitu vysílání, říkáte?
Aktivistická redaktorka České televize předvedla klasický příklad výslechové žurnalistiky, kdy se neustále nespokojeně točila na stejných otázkách, jak kdyby byl kardinál povinen hájit názory zastřeleného člověka. Vůbec nepochopila lidský rozměr celé tragédie, skoro až jsem z ní cítil názor, že si to vlastně Charlie Kirk za své „škaredé“ názory zasloužil. Interview pan kardinál zvládl s noblesou, je na podobný přístup zvyklý. My bychom se ale měli zamyslet, zda je nutné, zda si z našich peněz chceme platit podobnou woke žurnalistiku. Já si myslím, že nikoliv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Mělo by být SPD součástí příští české vlády?
autor: Martin Huml
