Zamlada jste pracoval kromě energetiky i ve finančním sektoru. Co jste všechno dělal?

V Akademii věd jsme dělali modely neuronových sítí, předchůdce dnešní umělé inteligence. Spolupracovali jsme s Reuters a vyvinuli model pro předpověď kurzů světových měn, vystavovali ho i na Vídeňské burze. Pro Investiční a poštovní banku jsme vyvinuli pod vedením známých ekonomů Pavla Fingera a profesora Bohuslava Sekerky, spolupracovníka reformátora ekonomiky profesora Oty Šika z roku 1968, systém pro hodnocení bankovních úvěrů. Ušetřili jsme tehdy státu pár miliard korun na klientelistických vztazích v krajských pobočkách banky. V roce 2000 jsme s kolegy zpracovali metodiku finančního zajištění Operátora trhu s elektřinou, licenci na obchodování tehdy získala řada podezřelých subjektů. Technicko – ekonomickým vztahům v energetice se věnuji dodnes.

Říkáte, že někteří investoři větrných elektráren se podobají sňatkovým podvodníkům?

Ano, v některých případech je tento příměr plně na místě. Sňatkový podvodník si také musí sehnat slušný oblek a vystupovat jako vážený muž, aby v iluzi budoucího zajištěného života vyloudil z bohaté vdovy spořitelní knížku. Slovo „investor“ vzbuzuje už samo o sobě iluzi bohaté firmy. Ale krajem jezdí i „investoři“, kteří mají čerstvě založené společnosti s ručením omezeným se základním jměním deset tisíc korun. Nemají žádnou historii a jejich pracovníci často nejsou ani z energetiky. Taková společnost nemá ve skutečnosti ani na zimní gumy k drahému autu, kterým takovýto vekslák přijede, a obvykle nemají ani náležitý odborný potenciál.