Stále pokračuje krize kolem osoby sociálnědemokratického ministra kultury Antonína Staňka a jeho nahrazení Michalem Šmardou. Andrej Babiš s Janem Hamáčkem požádají prezidenta Miloše Zemana o opětovnou schůzku, už několikátou. Co prakticky nulový vývoj v celé věci říká o ČSSD?
Není pochyb, že daná situace ČSSD ani trochu nepomáhá s volebními preferencemi. ČSSD se svým nerozhodným jednáním dostala do složité situace, ze které nevede jednoduchá cesta. V současné době s prezidentem hrají vabank, který pro ně však může skončit velmi špatně, resp. ztrátou všech ministerstev. Je zřejmé, že ČSSD si za svého předsedu nezvolila toho nejlepšího lídra a nyní musí nést důsledky své volby.
Podle některých je vedlejším produktem celé krize i zjištění, že Andrej Babiš není tím silný vyjednavačem, za kterého byl považován. Souhlasíte?
Nesouhlasím. Vůči Babišovi mám mnoho výhrad, nicméně si nemyslím, že by nebyl silný vyjednávač. V současné době je jeho prioritou být zadobře s prezidentem, a ne vystavovat svaly silného vyjednávače.
Německý gigant Deutsche Bank má problémy. Banka oznámila, že do roku 2022 plánuje zrušit 18.000 pracovních míst, o práci tedy přijde každý pátý zaměstnanec, banka také výrazně omezí například globální obchodování s akciemi. Jen restrukturalizace samotná má vyjít na takřka 190 miliard korun. Jak závažný je problém Deutsche Bank? Hrozí, že by spustil novou finanční krizi?
Podíváme-li se na pokles cen akcií této banky, vidíme obdobný vývoj jako kdysi u banky Lehman Brothers, která v roce 2008 zkrachovala. Není to poprvé, co u Deutsche Bank vznikly problémy. Před několika lety této bance chybělo 12 miliard eur a její guvernér tuto skutečnost před akcionáři zatajil a výkazy zfalšoval. Ztráta této banky v roce 2016 dosáhla výše sedmi miliard eur a problémy měla i v dalších letech. Dnes je považována za nejrizikovější banku světa a její budoucnost je nejistá. V dnešních podmínkách, kdy pomalu i bezdomovci získávají úvěry, může krach banky takové velikosti skutečně přivodit novou finanční krizi, která může vést až k světové ekonomické recesi.
Jak hodnotíte aktuální kondici české ekonomiky? Nezaměstnanost se stále pohybuje v oblasti rekordního minima, průměrná mzda rychle roste, ale zlé jazyky tvrdí, že dobám hojnosti již odzvonilo a že přijdou horší časy. Může nás případná nová hospodářská krize stáhnout opět k problémům, kterým jsme čelili v letech 2009-2012? Dělá současná vláda něco pro to, aby problémům předcházela?
V současné době se naše ekonomika nachází v excelentním stavu. Bohužel se v poslední době objevují zprávy, že by se německá ekonomika mohla dostat do problémů. Příčiny takového pesimismu souvisí s obchodní válkou mezi Spojenými státy a Čínou a s nejistotou ohledně odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Jsme malá a exportně orientovaná ekonomika a zahraniční obchod má pro nás mimořádný význam. Náš vývoz je poháněn hlavně automobilovým průmyslem a jeho produkty míří především do Německa. Případná nová hospodářská krize by nás rychle stáhla k nemalým problémům. Potřebujeme diverzifikaci struktury našeho vývozu, která povede k vymanění se ze závislosti na automobilovém průmyslu. Takového stavu lze dosáhnout podporou pokročilých odvětví (letectví, umělá inteligence, robotizace, kybernetická bezpečnost atd.).
Obdobně je to také u našeho agrárního zahraničního obchodu, jenž je poháněn vývozem surovin, které se k nám následně vracejí ve formě dovozů drahých výrobků s vysokou přidanou hodnotou. V tomto případě musíme podpořit odstranění všech překážek, které brání lepší efektivnosti zemědělských podniků. Též musíme podpořit zpracování domácích zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu.
Co se týče vlády, tak ta bohužel zatím dělá jen málo proto, abychom v budoucnu předcházeli obdobným problémům jako v dobách poslední finanční krize.
Psali jsme:
Jak se stavíte ke společné evropské měně? Podle kritiků projektu je pro ekonomicky slabší členy eurozóny nevýhodný, neboť oslabuje jejich pozici, často je zmiňován i kontroverzní záchranný systém, tzv. euroval. Zastánci naopak zdůrazňují pozitivní dopady eura na obchod, principál Jan Hrušínský argumentuje tím, že nás na dovolených směnárníci obírají a že euro už chtějí i Rumuni, Chorvati či Bulhaři. Má pro Čechy euro smysl?
Nejsem příznivcem přijetí eura v České republice. Nedomnívám se, že bez eura budeme na periferii Evropy. Zásadní problém eura spočívá ve fungování této měny v prostoru zcela odlišných ekonomik. Eurozóna se v porovnání s ostatními členskými státy EU potýká s vyšší mírou nezaměstnanosti, nižším hospodářským růstem a vyšším veřejným dluhem. Eurozóna je rozštěpená na severní a jižní křídlo. Centrální instituce EU ignorují hospodářskou, monetární a fiskální nesourodost členských zemí.
Euro od svého počátku bylo politickým, a nikoli ekonomickým nástrojem s vidinou vytvoření jednoho evropského superstátu. Vstup do eurozóny znamená ztrátu monetární politiky. Monetární politika je však důležitým nástrojem hospodářské politiky. Správně nastavený měnový kurz ovlivňuje nejen ekonomický růst země a její mezinárodní konkurenceschopnost, ale v mnoha případech vystupuje jako nástroj obchodní politiky, a proto jsem pro zachování národní měny – české koruny.
Co se týče pana Hrušínského, tak ten by měl věnovat tomu, čemu rozumí, ale je zjevné, že makroekonomie to není.
Musíme pomoct až půl milionu lidí, kteří v africké Libyi žijí ve strašlivých podmínkách. To si myslí kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Rackete, která vešla ve známost pro své násilné proniknutí do italského přístavu Lampedusa, kde vyložila na čtyři desítky migrantů. Domníváte se, že v dnešním klimatu EU mohou její slova dopadnout na úrodnou půdu?
Co se týče uprchlíků v africké Libyi, tak těm již Evropa pomáhá. Paní kapitánka ale nemá pravdu, když tvrdí, že za krizi v Africe jsou zodpovědní Evropané. Kolonialismus v mnoha zemích po sobě zanechal relativně funkční státy s fungující infrastrukturou. Dnes tomu však tak není a mnoho z těchto zemí se nachází v totálním rozkladu. Evropané od konce kolonialismu těmto zemím poskytovali potravinovou pomoc, léky, očkování, zdravotní péči a častokrát i finanční pomoc.
Jejich hlavním problémem je především populační krize. Je mi líto, že dnes trpí, ale nikdo z nás by odtamtud neměl dovážet uprchlíky do Evropy. Paní kapitánka se podle mě zkrátka dopustila trestného činu a měla by nést následky.
Jak se díváte na krok Paříže, která Rackete odměnila medailí a neziskovou organizaci SOS Mediterranée sumou 100 tisíci eur jako poděkováním za záchranu uprchlíků? Jde o dobře vynaložené prostředky daňových poplatníků? Měli bychom takové činy odměňovat?
Jsem názoru, že takové činy bychom neměli odměňovat. Postup Paříže nebyl ani trochu namístě, neboť může nabádat k páchání obdobných trestných činů. Politické neziskovky přisáté na veřejných rozpočtech jsou nepřítelem všech daňových poplatníků v Evropě.
Fotogalerie: - Trikolora
Jaké dopady na Evropu má a bude mít pokračující migrační krize?
Nenazýval bych to migrační krizí, nýbrž migrační invazí. Domnívám se, že pokračující migrační krize bude mít nedozírné a dalekosáhlé důsledky na Evropu, neboť ilegální masová migrace podle mě má potenciál destabilizovat Evropu nejen ekonomicky a politicky, ale hlavně kulturně. Jsem toho názoru, že někteří evropští politici zkomplikovali životy generacím budoucích Evropanů. Nemyslím si, že Evropa může pojmout miliony uprchlíků.
Považujete za validní argument, že nás Čechů se netýká, protože k nám nikdo nechce?
Nepovažuji. Hlavním důvodem migrační krize je touha uprchlíků jít za lepším životem. Je pravdou, že v současné době jsou jejich cílem především země západní Evropy, které jim zatím poskytují štědré sociální dávky, nicméně jakmile se toto změní, najde se mnoho z nich, kteří vezmou zavděk i Českem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
