Pane profesore, jak se díváte na americký vojenský úder ve Venezuele, při kterém byl zadržen a do USA dopraven prezident Maduro se svou manželkou? 

Byl to únos, jiné slovo pro to neexistuje. Jde o mezinárodní zločin a porušení všech pravidel mezinárodního práva. Američané k tomuto činu uvádějí nějaké důvody, ale ani ty nejsou z hlediska mezinárodního práva nikterak platné. Když Rusové zahájili svou vojenskou operaci na Ukrajině, mluvili o vlastním ohrožení. Američané říkají, že z Venezuely šly drogy, což není důvod pro válku. Navíc je to důvod falešný, protože většina drog nejde do USA z Venezuely, ale úplně jinudy. Uváděli také, že Madurův režim zfalšoval volby. To může a nemusí být pravda, ale ani to není důvod pro intervenci. Když to shrnu, Američané tuto akci odůvodňují důvody, které nemají z hlediska mezinárodního práva žádnou relevanci. Navíc jde o velmi hrubé porušení suverenity ze strany státu, který nebyl Venezuelou nijak ohrožen. Američané ani netvrdí, že by šlo o nějakou hrozbu, kromě toho, že odtud plynuly drogy, což je samo o sobě velmi sporné. 

Předcházelo tomu několik aktů mezinárodního pirátství, kdy ke konci loňského roku Američané zajali tankery s venezuelskou ropou, což opět není v souladu s mezinárodním právem a nyní to korunovali tím, že do země vtrhli, unesli prezidenta a řekli, že ho budou soudit v New Yorku. 

Když hovoříte o mezinárodním právu, už delší čas je zřejmé, že fakticky neexistuje nebo je dlouhodobě využíváno selektivně. Není to tak, že dnes je mezinárodní právo už zkrátka mrtvé?

Tak daleko bych nešel. Máte pravdu, že je mezinárodní právo soustavně porušováno, ale to neznamená, že by neplatilo. To, že se krade neznamená, že tu nejsou zákony, které krádež zakazují. V okamžiku, kdy se klíčoví hráči systému mezinárodního společenství necítí vázáni mezinárodním právem, ztrácí to platnost. Dal bych to do kontrastu s Ruskem. Jakkoli nemusíme přijímat jejich argumentaci, Rusové se snažili na základě mezinárodního práva svou akci na Ukrajině nějak obhájit. Sám si myslím, že jejich argumentace není úplně přesvědčivá, ale aspoň se snaží dát najevo nebo předstírají, že je pro ně mezinárodní právo důležité a v jeho rámci se to pokoušejí obhájit. Argumentace USA je však zcela mimo rámec mezinárodního práva. V tom je to problematičtější. Ano, jak ruská, tak americká akce jsou porušením mezinárodního práva. Přijde mi, že v případě Američanů je to mnohem závažnější. Ale ano, tato americká akce oslabuje mezinárodní právo jako instituci. O tom není pochyb.

Vojenské akce USA ve Venezuele a Ruska na Ukrajině z hlediska provedení a času jsou ale výrazně odlišné. Rusové válčí už prakticky čtyři roky, zatímco Američané to celé provedli asi za tři hodiny…

Počkejte, ale my jsme na začátku. Srovnáváte tři nebo čtyři roky dění na Ukrajině a poslední dva tři dny. Počkejme, co se ve Venezuele dál bude dít. Nesrovnávám ale konflikty, které srovnávat nelze, ale porovnávám to z hlediska mezinárodního práva. Co se týče cílů a provedení, jde o něco úplně jiného. Vypadá to, že se Američané chtějí dohodnout s vládnoucí chavistickou strukturou, takže to není operace na změnu režimu. To je velmi důležité. Američané zjevně nemají ambici vytvořit v Caracasu svůj režim, ale na základě stávajícího režimu chtějí mít svoje lidi, kteří budou americkým zájmům ve všem a stoprocentně vycházet vstříc. To je podle mě cílem celé operace. 

Podstatnou skutečností je, že se to odehrává na západní polokouli a v Latinské Americe, kde žádná jiná velmoc není tak přítomná a zaháčkovaná, aby byla připravená Američanům zkřížit plány. V tom je také rozdíl proti Ukrajině, kterou nechali Rusové v podstatě západem kolonizovat a pak si vzpomněli, že by to mělo být jinak. 

Jak se díváte na výroky českých opozičních politiků, kteří Trumpa kritizují za porušení mezinárodního práva, a přitom mnozí z nich sami jiné porušení mezinárodního práva opakovaně hájí, třeba v případě ilegálního odtržení Kosova od Srbska či jiné případy?

Kdyby to udělal Biden, asi by mluvili jinak, to jistě. Na druhou stranu fakt, že to odsuzují, považuji za pozitivní a kritizovat je za to nebudu. Pro lidi ze západního mainstreamu není vždy jednoduché odsuzovat americkou politiku, protože tento mainstream je v zásadě proamerický. Pravdou je, že kdyby tito lidé byli ve vládních pozicích, daleko víc by kolem toho kličkovali. Zatímco když jsou v opozici, mohou svou nechuť vůči Trumpovi dát najevo zcela. Je také pravda, že u většiny z nich nejde o meritorní posouzení věci, ale spíš je důležité, kdo u toho je a kdo to udělal. Jestli zločin udělá Biden, nebo ho udělá Trump a podle toho se měří. Nikoli podle toho, že jde o zločin, ale kdo u toho stojí. Tak to bývá. 

Fotogalerie: - Proti útoku na Venezuelu

Dvě věci, které se na základě americké akce s Madurem objevily. Jednak po sítích začalo kolovat, že teď by si klidně Rusové mohli do Kyjeva přijít pro Zelenského. Otázkou samozřejmě je, nakolik to chtějí a nakolik toho jsou schopni. Zadruhé, média začala spekulovat, že Trumpův podnik může dodat odvahu Číně k vojenské akci proti Tchaj-wanu. Jak to vidíte?

Pokud jde o srovnání věci Maduro a Zelenský, opět záleží na tom, o jakém období mluvíme. Od určité chvíle, a nevím, kdy k tomu došlo, mají bezpečnost Zelenského v rukou Britové, jejich SAS. Nejsou to ani Ukrajinci, ani Američané, ale Britové a jsou tam jiné poměry. Rusové nechali západ Ukrajinu dost kolonizovat a pak si vzpomněli, že už jim to vadí. Kdežto Američané nikdy nepřipustili, aby se jakákoli jiná velmoc ve Venezuele jakkoli angažovala. V dnešním Kyjevě by proto pro Rusy bylo složité takovou operaci podniknout a nemyslím si, že by se to takto dalo provést. 

Uvědomme si, že o operaci v Caracasu nevíme vlastně vůbec nic. Máme nějakou informaci z amerických zdrojů o tom, jak to všechno báječně proběhlo. Když se na to podíváme více, těžko si představit, že by něco takového mohlo proběhnout bez součinnosti části venezuelských ozbrojených složek. Musela tam být nějaká spolupráce. Nebyla to jen heroická Delta force, která tam Madura přišla sebrat. Kdyby Američané neměli součinnost venezuelských složek, byla by akce daleko složitější, byly by ztráty a muselo by se bojovat. Došlo k určité zradě nebo tam byly další dohody, o kterých nevíme. Tohle si v současném Kyjevě těžko představit, situace je tam po letech války jiná. Kdyby Rusové něco takového zkusili třeba před čtyřmi lety, možná by byli úspěšní. Každopádně to neudělali, což jim, myslím, slouží ke cti. 

A pokud jde o Čínu a Tchaj-wan?

Nacházíme se v důležitém období, kdy se budou psát a stanovovat pravidla multipolárního systému, bude se v praxi řešit, co multipolarita znamená. Od roku 1945 s multipolaritou žádné zkušenosti nemáme a nikdo z žijících politiků neví, co to obnáší. Je jasné, že multipolarita 21. století bude jiná, než byla multipolarita 19. a začátku 20. století. Zatím se zdá, že současná multipolarita bude vypadat tak, že velmoci budou mít své geografické zóny vlivu, kde si budou dělat, co chtějí a ostatní to budou respektovat za předpokladu, že si navzájem nepolezou do zelí. 

Američanům se znelíbí nějaká vláda v Latinské Americe, tak si pro ni dojdou. Buď ji vyhladoví, svrhnou z venku, nebo si pro ni přímo dojdou jako teď pro Madura. To je samozřejmě precedens pro další oblasti. Pro Rusko a jeho sousedství, čímž nemyslím jen Ukrajinu a Bělorusko, ale i střední Asii a možná část východní Evropy. A je to samozřejmě precedens pro Čínu i další velmoci. Otázkou je, co to bude znamenat na Blízkém východě, kde máme hned několik výrazných regionálních velmocí, Turecko, Saúdskou Arábii, Írán, Izrael a tam to nevypadá, že by měly vůbec jasno, jak mají mezi sebou rozdělený vliv. Pokud tohle Američané nastolí jako pravidlo, v příštích desetiletích, než si celý systém trochu sedne, se můžeme připravit na velmi tvrdé a krvavé konflikty.

Psali jsme:

Nečekaně smířlivý vzkaz Venezuely do USA

Únos Zelenského do Moskvy. Vzkaz Babišovi. Rajchl o nové situaci

Šíří se zvěsti, že zásah proti Madurovi byl úplně jinak

„Vymést. Hned první den.“ Drulák nešetřil slovy