VIDLÁKŮV TÝDEN Moravský zemědělec a bloger Daniel Sterzik, zvaný Vidlák, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká, že zatímco se veřejná debata točí kolem výroků Tomia Okamury, v pozadí se potichu odehrávají podstatnější změny. Upozorňuje přitom na rozklad pojmů jako agrese či mezinárodní právo i na atmosféru v Česku, která mu stále víc připomíná přelomové okamžiky let 1948 a 1989.
Foto:
Youtube
Popisek: Daniel Sterzik
reklama
Tak nám začátek roku zpestřil Trump zásahem ve Venezuele. Pobavilo vás, že se do jedné řady postavila řada vašich přátel spolu s Rakušanem, s jinými „pětikoaličníky“ a se západními lídry? Totiž, že je to „agrese“, shodli se.
Ale rozhodně jiná agrese, musíte přiznat. Donald Trump ani v Íránu, ani v Sýrii, ani ve Venezuele nepoužil styl svých předchůdců, kteří to tam vybombardovali do doby kamenné, ale provedl přesný úder a nechal pak místní vládu, opozici i lid, aby si sami zhodnotili, co to pro ně znamená.
Zda je to proto, že Trump to hodlá dělat jinak, nebo tím, že ani Spojené státy už nemají peníze na velkou válku, to nechávám na čtenářích.
A co to všechno znamená pro Ukrajinu? Hlavně tedy pro význam slova „agrese“, kterým se Zelenskyj rád zaštiťuje a vlastně má asi i pravdu... Jenže ten termín, stejně jako termín „mezinárodní právo“, asi jaksi už nefunguje.
Americké intervence se strašně dobře zdůvodňují, když jste s nimi kamarádi. To je pak strašně jednoduché přijmout jejich teze o zbraních hromadného ničení, pašování drog, vývoji atomové bomby anebo prostě porušování lidských práv. To můžete být plni pohrdání vůči zlým diktátorům a jejich pohůnkům. Problém začíná ve chvíli, kdy to Američané udělají vám a vy byste strašně potřebovali, aby měli respekt k pravidlům, která jste spolu s nimi ještě nedávno bezostyšně porušovali.
První to asi zjistí Dánsko. Možná ještě předtím, než Ukrajina zjistí, že byla cenou za Venezuelu.
Co je tedy už opravdu nevídané, jsou náznaky, že Trump uvažuje o převzetí Grónska, tedy území Dánského království, spojence v NATO. To už by asi opravdu bylo „příliš“?
Před osmnácti lety to byli právě Dánové, kdo jako první uznali Kosovo. Teď třeba Kosovo jako první uzná americkou anexi Grónska... Ale dost srandy.
Celá léta tady vysvětlujeme, že není dobré jít velmocím na ruku. Nedráždit je, ale držet se od nich stranou, nebojovat jejich války a spojovat se se zeměmi, které nemají velmocenské ambice. S tím jsme šli do voleb. Vzbudilo to velký odpor. Zpochybňovali jsme tím základní pilíře naší bezpečnosti. A vidíte. Ve jménu americké války jsme se odzbrojili, poslali všechny zbraně na Ukrajinu a koupili nové, které nám Donald může na dálku vypnout. Každý dobrý skutek pro velmoc bude po zásluze potrestán.
Přiznám se, že ta kauza – „Okamura mluvil, velvyslanec vyzval k jeho odvolání, liberálové nadávají Okamurovi, vlastenci brání Okamuru a nadávají velvyslanci, Radim Fiala mluví o Vrběticích, všichni řvou na Radima Fialu“ – mě nebaví. Protože je to furt dokola to samé. Vás baví to sledovat?
Víte, kdy naposled u nás byli lidé takhle rozhádaní a posílali se v parlamentu i na ulicích navzájem do horoucích pekel? V roce 1948... Tenkrát se to vyřešilo tím, že většina z těch, kdo křičeli nejhlasitěji, skončila v lágrech. Přemýšlím, jestli dneska máme blíž k roku 1948, nebo 1989. Takhle nějak vypadá třídní boj, ne? Že nejde ani tak o to, co se řekne, ale kdo to řekne. Nejde o to, jestli je to pravda, ale jak na to nahlíží většina společnosti, že Petře Pavle!
Co myslíte, máme blíž k Havlově amnestii, nebo k monstrprocesům z padesátých let?
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Uživateli nejlépe hodnocený komentář
imperialismus a parazitismus, petpa
, 07.01.2026 7:14:22
západu v přímém přenosu - silnější vysávají ty slabší, dnes si je již oficiálně nárokují jako své území. Měli bychom hledat vzájemnou spolupráci a garanci míru. Místo toho jsme díky politikům zatahováni do válek mocností, ze kterých pro nás nic dobrého nevzejde. Sloužíme jen jako pokladna a užiteční idioti. My budeme umírat a platit, aby impérium přežilo. Měli bychom myslet na to, abychom přežili my a hledat spojence ve středoevropském prostoru, ne na západě. USA nemají přátele pouze svoje zájmy.