„Zvrhlí židáci“. V Německu je opět možné beztrestně podpalovat. Páchají to muslimové. Lidé emigrují z Evropy. Spisovatel Benjamin Kuras podává děsivé svědectví

18. 1. 2017 4:41

ROZHOVOR Spisovatel Benjamin Kuras komentuje případ, kdy podle německého soudu pokus vypálit synagogu v německém Wuppertalu byl přiměřeným krokem, který měl vyjádřit nesouhlas s politikou Izraele. Islám podle Kurase do Evropy přináší agresivní antisemitismus. Judaismus i křesťanství se stávají společně ohrožovanými spojenci a měli by se společně bránit. Džihádisté vydávající se za demokraty dostávali od Obamy zbraně. Francouzská židovská emigrace v posledních letech překročila deset procent ročně.

„Zvrhlí židáci“. V Německu je opět možné beztrestně podpalovat. Páchají to muslimové. Lidé emigrují z Evropy. Spisovatel Benjamin Kuras podává děsivé svědectví
Foto: Hans Štembera
Popisek: Benjamin Kuras

Pokus vypálit synagogu v německém Wuppertalu v Severním Porýní-Vestfálsku byl přiměřeným krokem, který měl vyjádřit nesouhlas s politikou Izraele v pásmu Gazy – tak zní rozsudek vrchního zemského soudu, který potvrdil rozhodnutí oblastního soudu z února 2015, napsal server listu The Jerusalem Post. Trojice útočníků ve věku 20, 26 a 31 let hodila koncem července roku 2014 na vstup do synagogy Molotovovy koktejly a poté z místa činu uprchla. Co si o tom myslíte?

Jerusalem Post to možná měl jako první, od té doby už o tom referovala řada dalších médií. Pozoruhodné na tom je – a v dosavadních komentářích světových médií to zatím nenacházím – že v Německu je opět možné beztrestně zapalovat synagogy. Vlastně nejen beztrestně, dokonce se schválením soudu. To je novinka hodná hlubokého zamyšlení.

Například ve srovnání s Maďarskem, kde Orbán ve velkém churchillovsky naladěném projevu loni na jaře mimo jiné řekl „nechceme zde žádný synagogy pálící antisemitismus“. Nebo třeba i s Francií, kde útoky na synagogy a na židy jsou jednoznačně označovány za zločin neomluvitelný žádnými politickými ohledy. A francouzská vláda dává před synagogy ozbrojené stráže, což v Německu zřejmě chybělo.

Rozhodnutí německého soudu však má ještě jeden pozoruhodný aspekt. Tím, že tento zločin de facto schvaluje jako „adekvátní protest“ proti údajné izraelské perzekuci Palestinců, konečně odhaluje, co už před mnoha lety řekl reverend Martin Luther King: „Antisionismus je antisemitismus a nemylte se, že není.“ Čili oficiální německý státní úřad se odmaskoval jako antisemitský. Po tomto už bude pro Němce těžké hrát si na „antisionisty bez antisemitismu“.

Anketa

Má Andrej Babiš vaši důvěru? (obnovené hlasování od 8.10.2017)

63%
37%
hlasovalo: 12540 lidí

Jakoby souhrou osudu v Německu muslimové v téže době útočí na kostely. Bude se i to omlouvat perzekucí, jaké se křesťané dopouštějí na muslimech v Islámském státě?

Je takovýto útok a rozhodnutí soudu ojedinělé?

Zatím, pokud vím, v Evropě ojedinělé. Jako precedent však dává muslimským žhářům zelenou na další. Zůstanou všechny beztrestné?  

Co říkáte takovým slovům, že vzestup politiků jako Wilders, Le Penová či Hofer je podobným jevem jako vzestup Hitlera a následný holocaust?

Kdy se tito politici dopustili něčeho nebo jen řekli něco nacistického? Zaútočili už na synagogu nebo kostel? Vynadali někomu do zvrhlých židáků, snovatelů všeho zla, jako to dělají dnešní imámové citující vybrané verše z Koránu? Naopak, Wilders, Le Penová a Hofer upozorňují na to, že islám – nebo politicky korektněji jeho „radikalizovaná část“ – do Evropy přináší agresivní antisemitismus od dob německého nacismu nevídaný.

A že evropské demokratické instituce se mu nepokoušejí zabránit, naopak jej tolerují, tutlají a takovýmito rozsudky posilují. Ostatně stojí za zmínku, že všichni výše zmínění politici mnohokrát vyslovili podporu Izraeli coby těžce zkoušené pevnůstce západní civilizace uprostřed pouště zaostalosti a barbarství.

Kdo nyní páchá více protižidovských útoků? Neonacisté, nebo muslimové?

Kromě útoků slovních a všelijakých teorií o tom, jak 15 milionů židů ovládá sedmimiliardovou planetu ve všem, nač si kdo vzpomene, jsem žádný nedávný protižidovský fyzicky násilný útok neonacistů v posledních několika letech nezaznamenal. Vy o nějakých víte?

Hovoří se o tom, že židé odcházejí pryč z Francie, protože se již necítí bezpečně. Je to pravda? A je to jenom případ Francie?

Francouzská židovská emigrace v posledních letech překročila deset procent ročně. Tím se nejpočetnější evropská židovská obec, přibližně půlmilionová a velmi aktivně přispívající ke francouzské kultuře, scvrkává o desetitisíce – a vesměs lidí vysoce kvalifikovaných a vzdělaných. Pomalu končí malá židovská obec švédská, ohrožena se cítí i belgická. V německé židovské obci se už také začínají ozývat obavy z muslimského násilí a nedostatečné ochrany od státu.

Bude zajímavé sledovat, zda tato událost zapůsobí jako rozbuška dalšího židovského exodu z Německa. Německá židovská obec je v Evropě druhá největší (něco přes 150 tisíc), ale z velké části pochází z poválečných imigrantů z východní Evropy. Čili má se kam vracet do nějakých povědomých kořenů a kulturních zázemí. Jako ironický vtip zapůsobilo loňské pozvání Putinovo „za komunismu odtud prchali, dnes tu budou opět vítáni“. Kolika Židům se bude chtít stěhovat do Ruska třeba z Francie nebo ze Švédska, těžko odhadnout. Praha a Budapešť by se zdály zajímavější.

Co říkáte tomu, jak se politická reprezentace EU a evropských států staví k útokům muslimů na křesťany a židy?

Někdy se zdá, jako by zánik evropského křesťanství a s ním i židovství (ačkoli to si z politické korektnosti ještě netroufají coby „antirasisté“ otevřeně říkat, ale i to už možná nepotrvá dlouho) pokládala za jakousi historickou nezbytnost, podle Marxe a Lenina. A za svou povinnost na této nezbytnosti aktivně spolupracovat. Aby se to nedalo přímo svést na ně, přenechávají to ochotně muslimům, které zase z toho nesmíme vinit, abychom nebyli obžalováni z islamofobie. Začínejme si prosím všímat, že judaismus i křesťanství se tímto stávají společně ohrožovanými spojenci, a začněme se společně bránit.

V čem bychom si podle vás měli vzít příklad z Izraele ohledně jeho boje s islámským terorismem či zajištění jeho státní suverenity a bezpečnosti občanů?

Protože tady nikdo nemá lepší nápad, tak do puntíku Izraelce kopírovat. Návrh na posílení civilní obrany je krokem správným směrem. Ještě víc by to zlepšilo zavedení povinného vojenského výcviku, dejme tomu na tři měsíce, a pak nějaké pokračující spojení s armádou v podobě, jakou kdysi byl Svazarm, aby chlapi nevyšli ze cviku, ale taky aby se to nevymklo do anarchie. To už jsem ostatně v článcích navrhoval několikrát.

V poslední době se hodně hovoří o tom, že v realitě přestává platit klasické dělení na pravici a levici a konzervativní spisovatel Vlastimil Podracký říká, že to dělení je nyní na linii „patrioti versus globalisté“, obránci národa a rodiny vs. jejich destruktoři. Když se podíváme do Francie, Marine Le Penová je v ekonomice poměrně levicová, ale hájí národní zájmy. PiS Kaczyńského není též ekonomicky liberální. Trump podporuje protekcionismus. Pak tu máme strany, které o sobě tvrdí, že jsou pravicové, jako TOP 09 a ODS, a ty se snaží poslouchat to, co nařizují z Washingtonu či Bruselu, „pravicová“ Merkelová vítá uprchlíky a „levicový“ Zeman fandí „pravicovému“ Trumpovi, „levicový“ Fico kritizuje islám a tak dále..

Vlastimil Podracký to vidí správně a s ním vlastně každý, kdo se pokládá za konzervativce věřícího v Burkeův popis společnosti jako „spojení přítomných s minulými i budoucími“. Jenže na tom dělení „patriot vs. globalista“ je pořád něco nepřesného. Ne každý patriot je konzervativec, někteří mohou mít sklony kolektivistické, tedy fašistoidní nebo bolševizační včetně rasistických.

Dnes jsme na potápějící se lodi dohromady se všemi Evropany, Američany, Izraelci, ale taky třeba Indy, Thajci a Filipínci, kteří jsou stejně ohrožováni globálním džihádem jako my. Nebo dokonce i částmi islámského světa, které ještě džihádu tolik nepropadly, ale jsou jím stejně ohroženy. Jako třeba Indonésie. A jejichž kultury bychom si nepřáli, aby zanikly.

Globalismus sám o sobě, jakkoli byl ze začátku těsně po druhé světové válce dobře míněný přinejmenším ekonomicky, se vymkl z kontroly a stal se anonymní setrvačnostní mašinerií. Jestli tuto mašinerii někdy ovládne islám se svým džihádem, diskriminačními zákony šaría a povinností ovládnout svět, všechny tyto kultury by mohly zaniknout včetně naší.

Takže i ten patriotismus musí mít nějakou nadnárodní strukturu, v níž by národy mohly na své záchraně spolupracovat. A taky základní ideový rámec, na němž by se všichni shodovali jako na něčem hodném záchrany a pokračování. Počínaje třeba zlatým pravidlem „nečiň jiným, co nechceš, aby ti činili“, které máme společné s hinduismem, taoismem, buddhismem a konfuciánstvím, ale které právě v islámu chybí. Rádo se někdy říká, že západní civilizace taky způsobila zánik jiných civilizací a kultur. To platí v případě Střední Ameriky a za to ať si odpovědnost nechají Španělé. Ostatní kolonizace místní kultury zachovala a v některých případech i zachránila, a dokonce si z nich i něco převzala.

Nyní byla i zajímavá výměna názorů mezi katolickým knězem Evermodem Sládkem a europoslancem KDU-ČSL Pavlem Svobodou. Co si myslíte o postoji Svobody k ISIS a Asadovi a co to vypovídá o lidovcích? Svoboda říká, že ISIS jsou proti Asadovi amatéři

Ke KDU-ČSL se nebudu vyjadřovat kromě toho, že ji z neodborného pozorování vnímám jako stranu ani ne tak náboženskou, jako spíš oportunistickou, toužící vládnout i při směšném procentu preferencí, které tak tak přesahuje práh volitelnosti. Pokud jde o spor, zda je horší Asad, nebo IS, na to je jednoduchá odpověď, na kterou velké počty západních křesťanů zapomínají. V konfliktech náboženství, kultur a civilizací vznikají chvíle, kdy člověk nemůže zůstat neutrální univerzalista, nýbrž musí začít fandit jedné, nebo druhé straně, i když jsou mu obě protivné. Připomenout si slavný Danteho citát „nejžhavější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo v kritických konfliktech zůstávají neutrální“.

Etika v praxi není jen abstraktní volbou mezi dobrem a zlem, nýbrž často mezi větším zlem a menším zlem. Vedle ní také existuje něco jako pud sebezáchovy. Ten nám přikazuje volit toho, kdo nás ohrožuje míň, proti tomu, kdo nás ohrožuje víc. Ztratíme-li jej, vzdáváme se života.

Německé a japonské válečné řádění, které ohrožovalo samotné základy civilizace, se dalo porazit jen kobercovým bombardováním německých měst a dvěma atomovkami. Asad vraždění nezačal, začali jej džihádisté vydávající se za demokraty, aby od Obamy dostali zbraně a pak se přidali k Islámskému státu. Kdyby Asad padl, řádění Islámského státu by nemělo konce. Ale hlavně bychom si z toho měli konečně vzít lekci, že konflikty islámu nemají demokratické řešení, nýbrž volba je vždy jen mezi více či méně – a spíš méně – osvíceným, shovívavým a praktickým diktátorem, nebo chaosem středověkých náboženských fanatiků.



Hodně píšete o neomarxismu. Do jaké míry neomarxismus infikoval nominálně pravicové strany?

Velmi silně a ony to většinou nevnímají, protože co kdysi bylo normálním pravostředovým konzervatismem, je dnes díky neomarxistickému pohledu na svět označováno za ultrapravici a extrémní pravici, pravicový populismus, bigotní nacionalismus, bělošský suprematismus, xenofobii či kdovíjakými jinými nadávkami.

Jak vidíte šance Le Penová vs. Fillon a kdo by podle vás byl lepším prezidentem Francie?

Odhaduji Le Penové vítězství v prvním kole, tvrdou konkurenci ve druhém. Zábavné však bude sledovat, jak ve druhém kole bude celá levice volit kandidáta s dokonale pravicovým thatcherovsky konzervativním programem. Každopádně je povzbudivé, že po dlouhé době máme někde volbu ne mezi levicovými socialisty a levicovými liberály, nýbrž mezi pravicovými konzervativci a pravicovými populisty. Oba kandidáti by mohli Francii otočit, Le Penová by k tomu měla větší podporu a troufalost a neohlížela by se na reakce EU. Fillon chce zůstat v EU, takže si nechá ruce svázané Bruselem a nakonec by z něho mohl být jen další Cameron.


Další informace o imigraci a islamizaci Evropy si můžete přečíst v knihách Benjamina Kurase Poslední naděje civilizace  a Jak zabít civilizaci 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Exprezident Gašparovič: O rozdělení státu ke konci usilovali víc Češi. Mečiar? S ním je to takto. Český dům v Bratislavě jsme chtěli dlouho

10:12 Exprezident Gašparovič: O rozdělení státu ke konci usilovali víc Češi. Mečiar? S ním je to takto. Český dům v Bratislavě jsme chtěli dlouho

30 LET OD LISTOPADU 89 „Těch 30 let přineslo Slovensku svobodu, přineslo zlepšení sociálních poměrů,…