Jak vnímáte chystaný pozemní přesun části vojsk NATO přes naše území?

Samozřejmě s tím souhlasím. Je to v pořádku, a to ze dvou důvodů – za prvé proto, že jsme členy Severoatlantické aliance a pohyb vojsk našich partnerů patří ke zcela běžným věcem, a za druhé, pokud jde o stávající mezinárodní situaci, už přes rok trvá ruská agrese na východě Ukrajiny, proběhla anexe Krymu a takový postup, jakým je přesun armády ze cvičení, je zcela namístě.

Naši partneři zejména v pobaltských zemích se cítí ohroženi poté, co Rusko obsadilo část území Gruzie, rozvrátilo část Moldávie a pokračuje s tím i na Ukrajině. Pobaltské země, které mají velký podíl ruského obyvatelstva, cítí, že je riziko ze strany Ruska vysoké, a o to je důležitější, abychom si toho byli vědomi i my a nepodceňovali je.

Nedávno se připomínalo první výročí od připojení Krymu k Rusku. Jak situaci hodnotíte s tímto odstupem?

Pro mě vlastní anexe nebyla překvapivá, šlo o zabrání cizího státu a bylo to naprosto bezprecedentní porušení mezinárodního práva. Co mě ale hlavně překvapilo, byla reakce Evropské unie, ale zejména Spojených států a Velké Británie, protože to byly zejména tyto dvě západní země a Rusko, kdo v roce 1994 na budapešťské konferenci garantovaly Ukrajině územní celistvost poté, co se vzdá jaderných zbraní. O to je horší, že právě Rusko tuto dohodu nedodrželo, ale pro mě je nepřijatelný i postoj Velké Británie a USA, které za smlouvu ručily.