Německo kvůli masivní invazi uprchlíků do Evropy dočasně zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem. Tento krok přichází pár dní poté, co kancléřka Merkelová přišla s velkorysou nabídkou poskytnutí azylu pro 800 tisíc běženců. O čem to svědčí?

Svědčí to o extrémním idealismu německé vládnoucí třídy. Rozumná politika je realistická, umírněná a vychází z možností, které má, a nikoli z utopie. Německá starší generace má zřejmě stále komplex ze strašlivých zločinů první a druhé války, protože argumenty (Schäuble), že Německo potřebuje pracovní sílu (negramotných manuálních dělníků), je nesmysl a katastrofální výsledky špatné integrace muslimů jsou dobře známy.

Gesto kancléřky, že „azylová politika nemá limit a všichni Syřani jsou azylanti“, je tragédie a pravděpodobně dalo do pohybu miliony běženců. Na rozdíl od individuálního milosrdenství, pachatelé dobra, jak takovým politikům říkám, destabilizují společnost. První povinností politiky je zajistit vnější bezpečnost a domácí smír. Gesto Merkelové okamžitě padlo pod náporem reality. Blíží se zima a milion lidí Německo ubytovat snad dokáže, hranici ale nedokáže zcela uzavřít. Pomáhat mělo v táborech, kde děti nemají ani školu a jejich rodiče zaměstnání. Svědčí to ale ještě o něčem jiném. V Evropské unii je zakódována v tzv. evropských hodnotách naprostá otevřenost vůči celému světu, kult člověka s velkým Č a jeho absolutních lidských práv. Původně byla práva chápána jako politické svobody, dnes každý křičí, že něco potřebuje – samozřejmě na úkor vaší rodiny. Civilizaci nemůžete budovat na lidských křivdách. Absurdní politické náboženství, které si lidé pletou s etikou. Protože Unie nemá hranici, považuje se za předvoj budoucího jednotného lidstva. Bezbřehý německý idealismus nyní narazil na realitu, která povede k rozvratu. Nevíme, jak dlouho Německo takový nápor vydrží. Obávám se tragédie a opačného extremismu. Už letos stouply žhářské útoky desetinásobně (cca na 200) a politický diskurz neexistuje. Jak chcete diskutovat s milosrdenstvím? Největší politický problém – stále zápasíme s problémem Německa.