Alexander Tomský: Polovina vězňů je z muslimských zemí. Tečka. Všem nám klesne životní úroveň. Většina uprchlíků si tu prostě neporadí

Německo kvůli masivní invazi uprchlíků do Evropy dočasně zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem. Tento krok přichází pár dní poté, co kancléřka Merkelová přišla s velkorysou nabídkou poskytnutí azylu pro 800 tisíc běženců. O čem to svědčí?

Svědčí to o extrémním idealismu německé vládnoucí třídy. Rozumná politika je realistická, umírněná a vychází z možností, které má, a nikoli z utopie. Německá starší generace má zřejmě stále komplex ze strašlivých zločinů první a druhé války, protože argumenty (Schäuble), že Německo potřebuje pracovní sílu (negramotných manuálních dělníků), je nesmysl a katastrofální výsledky špatné integrace muslimů jsou dobře známy.

Gesto kancléřky, že „azylová politika nemá limit a všichni Syřani jsou azylanti“, je tragédie a pravděpodobně dalo do pohybu miliony běženců. Na rozdíl od individuálního milosrdenství, pachatelé dobra, jak takovým politikům říkám, destabilizují společnost. První povinností politiky je zajistit vnější bezpečnost a domácí smír. Gesto Merkelové okamžitě padlo pod náporem reality. Blíží se zima a milion lidí Německo ubytovat snad dokáže, hranici ale nedokáže zcela uzavřít. Pomáhat mělo v táborech, kde děti nemají ani školu a jejich rodiče zaměstnání. Svědčí to ale ještě o něčem jiném. V Evropské unii je zakódována v tzv. evropských hodnotách naprostá otevřenost vůči celému světu, kult člověka s velkým Č a jeho absolutních lidských práv. Původně byla práva chápána jako politické svobody, dnes každý křičí, že něco potřebuje – samozřejmě na úkor vaší rodiny. Civilizaci nemůžete budovat na lidských křivdách. Absurdní politické náboženství, které si lidé pletou s etikou. Protože Unie nemá hranici, považuje se za předvoj budoucího jednotného lidstva. Bezbřehý německý idealismus nyní narazil na realitu, která povede k rozvratu. Nevíme, jak dlouho Německo takový nápor vydrží. Obávám se tragédie a opačného extremismu. Už letos stouply žhářské útoky desetinásobně (cca na 200) a politický diskurz neexistuje. Jak chcete diskutovat s milosrdenstvím? Největší politický problém – stále zápasíme s problémem Německa.

Podle ministra vnitra Chovance je aktuálně největším problémem v řešení migrace nekonzistentní politika Německa, což napsal na sociální síť. „Ani ukazování svalů sousedům přes hranice to nezakryje!“ zmínil také. Co si myslíte o této interpretaci?

Nerealistická politika nemůže být konzistentní. Má pravdu, už také nastaly rozbroje. Jednou Schengen platí, podruhé ne, bezmocné Maďarsko je kritizováno, hranici stavět nesmí, Unie mu ale finančně zvládat nápor nepomůže, statisíce uprchlíků teď budou obcházet hranice přes Chorvatsko a Slovinsko, aby se dostaly do Rakousko a do Německa. Německá vláda měla prohlásit to, co Cameron, že vezmeme nějaké uprchlíky z táborů. Kolik, to měl určit plebiscit, a ne, že zvládne půl milionu ročně na dlouhá léta. Místo toho Německo způsobilo chaos a bude cpát ty nešťastníky ostatním zemím, kam ovšem nechtějí, a budou utíkat jinam, třeba do Švédska, i když valné šance při takovém množství nemají.

Zavádět plošné kontroly podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka není u nás potřeba. Co si o tom myslíte? Nepůjdou běženci k nám?

Zřejmě zatím ne, chrání nás Rakousko. Podle dublinské dohody je máme vracet do prvního unijního státu, kam vstoupili, což je nerealizovatelné. Většina měla být přece registrována v Řecku.

Obecně, situace začíná být neúnosná. V Německu nemají kam uprchlíky dávat, tábory vznikají všude, na čerpacích stanicích atd. Bude vůbec tento stav zvládnutelný? Co když zkolabuje?

To záleží na počtech. Staví se i stanová města, jsou tělocvičny, vojenská a církevní střediska. Uvidíme! Průšvih je to ohromný.

Visegrádská čtyřka vyslovila odmítavý postoj ke kvótám a sklidila i ostrou kritiku. Například rakouský kancléř pohrozil rebelujícím zemím z východní Evropy sankcemi. „Německo a Rakousko přispívají do rozpočtu Evropské unie obrovské sumy peněz. Pokud by Polsko, Maďarsko a spol. i nadále tak tvrdohlavě odmítaly uprchlické kvóty, mohlo by dojít k zastavení toku peněz ze strukturálních fondů EU, ze kterých právě východní Evropa těží nejvíce,“ cituje britský deník Faymanna. Jak hodnotíte reakce, které přišly?

To je hloupé vyhrožování, ale i naprostá krize a rozkol Unie. Připomíná mi to počáteční komunistický ideál, že lze lidi donutit, aby byli lepší, než chtějí být sami.

Bývalý prezident Václav Klaus je přesvědčen, že velcí evropští lídři a ideologové Evropy masovou migraci chtějí. Jejich cílem je prý totiž vytvoření stavu, kdy v Evropě budou dominovat lidé, kteří nejsou bytostně svázáni staletou minulostí se svými domovskými entitami, národy, státy, zeměmi. Co si o tomto názoru myslíte?

Nevěřím na žádné spiklenecké teorie. Jak už to ale bývá, bohužel to má reálný základ. Prozradili to sami na sebe politici labouristické strany, za jejíž dlouhé vlády skutečně přijali zhruba 5 milionu ekonomických běženců bez azylového řízení.

Objevují se názory, že obnovení kontrol na německo-rakouské hranici kvůli přílivu běženců do Německa je začátek konce schengenského prostoru. Nebo že se schengenský prostor rozpadá. Co si o tom myslíte?

Tak daleko ještě nejsme, záleží na tom, jak vývoj bude pokračovat. Příliv uprchlíků po nešťastném vyjádření německé strany hned tak neustane a zelenou hranici nikdo neuhlídá.

Vy jste dlouhodobě kritikem evropské integrace, měli jsme problém s eurem, teď máme problém s imigrací. Jaká je vaše predikce budoucnosti Evropské unie? Lze předpokládat, že vznikne nějaké méně byrokratické uskupení? V jakém stavu je Evropská unie?

Dvacet let píšu, že jde o neúnosnou utopii, a ta jednou skončí. Krize jsou dnes dokonce tři: ekonomická, politická a nyní migrační, která mocně znásobí dobře známý problém ghett, zločinu a jejich nešťastných odcizených a z poloviny nezaměstnaných dětí. Nic dobrého je tady nečeká. Velká většina si s životem v Evropě neporadí. Kdysi jsem v chudinské čtvrti učil na praxi. Nastává balkanizace Evropy a konflikty nutně porostou. I životní úroveň nám všem klesne. Dlouhodobě už stagnuje eurozóna a s ní spojená katastrofální nezaměstnanost mladých lidí bez budoucnosti na jihu Evropy (40 %) a další politická integrace bude narážet na čím dál větší odpor. Pokud se najdou rozumní euroskeptici, hravě vyhrají volby a zařadí zpátečku, ale za tím je nevidět. Británie pravděpodobně vystoupí z Unie, a to může podnítit další.

Velmi stoupá obliba stran, které chtějí radikální řešení, například v Dánsku nebo ve Španělsku. Pokud bude tento trend pokračovat, jak se změní politická mapa Evropy?

Nemyslím, že převládnou. Většinou se proti nim zformuje velká koalice jako ve Švédsku či Portugalsku a Španělsku. Ty strany bohužel nepředkládají dostatečně celistvý a realistický názor, jak Unii zabrzdit, jakou minimální spolupráci potřebujeme a jakou ne. Předpovídat ale nelze.

Návrhů na dlouhodobé řešení mnoho není. Agentura Reuters přišla s komentářem navrhujícím vybudování trvalejších uprchlických táborů s možností nabídky práce v dosud třeba prázdných či nehostinných oblastech s pomocí OSN. Nelze prý doufat, že problém sám časem vyšumí, protože ze zoufalství a životní situace se imigranti radikalizují, nemají co ztratit. Je to správný recept? A proč lídři EU s ničím takovým dosud nepřišli?

To nevím, ale zaměstnat lidi, byť uměle, je dobrý nápad, i když je to drahé. Problém je, že by neměli žít v ghettu.

„V době, kdy se stává situace v Evropě kritickou a migrační vlna neustává (spíše naopak), tak s vytvářením uprchlických táborů již na severoafrickém území rozhodně souhlasím,“ řekl před časem Tomáš Pojar, bezpečnostní expert, diplomat a také bývalý vysoký úředník na ministerstvu zahraničí. Může být právě vytváření uprchlických táboru v severní Africe řešením?

Jistě, ale je to řešení dočasné. Běda, když je stálé jako v Gaze. Je to těžké, Evropané problémy severní Afriky ani Blízkého východu nevyřeší. Evropa páchá sebevraždu a Američané tomu notně v Afghánistánu a Iráku pomohli. Měli by teď alespoň zlikvidovat ISIS.

To, že nyní Evropa čelí náporu uprchlíků, je výsledkem evropské politiky, která je určována Velkou Británií a Francií. V rozhovoru pro server Novinky.cz to uvedl syrský chargé d’affaire v Česku Bašár Akbik. „Prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti. Kdyby jim adresně pomohli, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti. Jenomže Evropa má politiku dvojího metru,“ kritizuje diplomat. Co vy na to?

Má pravdu.

Vypadá to, že Pákistánci nebo východoevropané nemají s integrací problém. Jaké jsou zkušenosti z Velké Británie? Pokud si vezmeme mapu, jaká je úspěšnost integrace?

Pákistánci mají v Anglii celkově špatné výsledky v porovnání s indickými hinduisty nebo sikhy. Zpočátku ale přicházela poměrně poangličtěná střední vrstva (lékaři, právníci, inženýři a podobně, stejně jako křesťané z Iráku) a té i jejich dětem se daří dobře. Imigrace v rámci stejné civilizace, ale i z jiných zemí, z Ruska, Vietnamu nebo Latinské Ameriky, to je něco jiného. Problém je sektářská kultura islámu. Naprostý průšvih má Švédsko a Francie, do jisté míry i Nizozemí.

Co byste řekl na argument, že většina muslimské komunity není nebezpečná a nepředstavuje přítěž pro sociální systém?

Není to prostě pravda! Polovina všech vězňů ve Francii, Anglii a Švédsku pochází z muslimských zemí. Tečka.

Ministři vnitra zemí Evropské unie se neshodli v otázce rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými unijními státy podle kvót. Jak hodnotíte výsledek pondělního jednání ministrů?

Je jen otázkou času, kdy rozdělovat začnou. Fungovat to bude ale špatně. Co je to za nápad nutit lidi žít, kde nechtějí?!