Analytik Jan Schneider: Existuje noční můra světových finančních podvodníků. Řecké neštěstí nebyla náhoda, je zde role USA. Ukrajina jako nebezpečná popelnice?

8. 7. 2015 8:11

Analytik Jan Schneider, někdejší zpravodajec BIS a nyní spolupracovník České pozice a Lidových novin, v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz ukazuje na některé zajímavé rozměry bující řecké dluhové krize. Zároveň odhaduje, že na Donbasu nebudou obnoveny boje a obsáhle se věnuje uprchlické krizi v Evropě. „Stále mluvím o tom, že současná vlna migrantů je vhodná – bez ironie! – na zacvičení, na vyzkoušení způsobů, jak absorbovat velké množství běženců, a zůstat přitom pocitově „doma,“ říká k tomu.

Analytik Jan Schneider: Existuje noční můra světových finančních podvodníků. Řecké neštěstí nebyla náhoda, je zde role USA. Ukrajina jako nebezpečná popelnice?
Foto: Debatní klub
Popisek: Publicista Jan Schneider

Evropská unie nakonec v otázce uprchlíků přijala řešení, že si stávající imigranty dobrovolně rozdělí mezi členské státy. Nicméně se neřeší, co dělat do budoucna. Dokázali jsme se s tím dostatečně vypořádat?

Je smutné až hrozivé, v jaké kondici se státy EU nacházejí. Domluví-li se Francouzi s několika dalšími, že rozbijí Libyi, tak všichni drží basu, každý se snaží urvat, co se dá, a nikdo ani nepípne. Když pak má EU nést následky činů některých svých členů, je z ní hystericky uvřeštěné stádo sobců a chamtivců. Jedinou neznámou pro mne je, zdali je to banda totálních pokrytců, anebo tupců. Zdá se, že něco jako historické povědomí a takt dějin (o odpovědnosti vůči budoucnosti ani nemluvě) jsou aspekty zcela za jejich horizontem.

Rozčiluji se proto, že jakákoliv akce, která by mohla mít smysl, by musela být společnou akcí. EU by musela jako celek přijmout odpovědnost za hříchy některých svých členů (tentokrát Francie a jejích kompliců – Češi by jim konečně mohli vrátit onu urážku o tom, kdo by měl nyní „držet hubu“) a snažit se vymyslet něco společně.

Zde se nakonec ukáže, jestli evropský projekt má vůbec nějaký základ, zda cosi jako evropské hodnoty vůbec existují. Třeba něco jako vzpomínka na Svatoplukovy pruty. Jestli Evropa nepřekročí svůj vlastní stín, a nepřijme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, budou se jednotlivé státy EU hroutit jeden po druhém. (Ta společná politika by však měla mít alespoň trochu logiky a cti, tedy ne to, co EU nyní ochotnicky předvádí, byvše ke všemu ještě tahána jako loutka proti Rusku.)

Co by jednotlivé státy Evropy měly udělat? Existuje projekt na potápění pašeráckých lodí a větší ostraha hranic. Na kolik uprchlíků se v budoucnu máme připravit?

Ta společná politika musí vyjít z ofenzívní bezpečnostní a hospodářské akce za účelem stabilizace situace ve zdrojových zemích migrace (tedy z přesného opaku toho, co udělaly USA v Iráku). Hospodářskou pomoc nelze zaměňovat za dodávky peněz nebo zbraní. Něco to bude stát, a čím déle se bude čekat, tím to bude méně efektivní a dražší.

Druhá věc je těžší, protože stabilizovat situaci v klíčových přechodových státech migrace, zejména v Sýrii a Libyi, by předpokládalo, že politici vezmou za základ svých úvah ty nejškaredější (myšleno nejpravdivější) zpravodajské analýzy. (Nebylo by bez vtipu, kdyby ty materiály byly vyhodnoceny i z hlediska dopadu trestního práva na některá rozhodnutí politiků.) Stejně by to ale nejspíše vycházelo na okupační správu s mandátem OSN, protože jinak než kontrolovaným použitím násilí z třetí strany se plameny místních konfliktů nesfouknou.

Třetí věc je jasně nejtěžší – nelze jen hystericky vřeštět „my tady toho či onoho nechceme a nechceme a maminko búúúú“. Sine ira et studio je jasné, že Evropa se musí na cosi vážného připravit, nechce-li být zastižena v nedbalkách. Dokud je čas, nechal bych zpracovávání přílivu migrantů na těch, kteří planě teoretizují. Když by se v praxi naučili, jakých standardů lze reálně dosáhnout, začaly by se jim ty teoretické koncepce hroutit. Pak by bylo nutno je rychle vyměnit, už kvůli běžencům samým. (Ze zhrzených teoretiků se totiž může stát svoloč, jak to laskavě podává výtečný film na toto téma – „Bylo nás deset“.) Pak by snad byla atmosféra připravena na přijetí vybalancované metodiky, pro migranty lidsky důstojné a pro místní obyvatelstvo bezpečné.

Před dvěma týdny o sobě velmi důrazně dali vědět teroristé. Jak to bylo ve Francii, zatím nevíme, ale přinejmenším udeřili v Tunisku a Kuvajtu. Různé zpravodajské zdroje dávají najevo, že infiltrace Evropy tzv. Islámským státem je značná. Dá se říci, že IS je ještě nebezpečnější, než byla al-Káida po 11. září? Jde už v podstatě o souvislý útvar se všemi atributy státu, obrovské zázemí a zdroje…

O Islámském státu (IS) bylo za krátkou dobu vysloveno tolik lží, že člověk pochybuje už o všem. Například nedávno v Praze evropská velvyslankyně Jana Hybášková rozbila mýtus o amébovitém charakteru „čehosi jako IS“, a vaše otázka je důkazem, že přesvědčivě. Nicméně v jiném rozhovoru zase Hybášková tvrdí, že největší finanční zdroje IS pocházejí ze Sýrie od Asada – snad aby se pokusila udržet jakousi politickou linii, ať již má se skutečností co dělat, nebo ne. To, že většina účtů, které IS používá, je v Saúdské Arábii a Kataru, tedy u největších amerických spojenců, nějak říci opomněla.

Velmi důrazně se hrdlila, a použila přitom majestátní plurál, a přestože přiznala IS státotvorné atributy, řekla: „my jim nepůjdeme uspořádat svobodné volby, ani je nepřijmeme do OSN“. No, s veškerou úctou k paní eurovyslankyni, ono to asi bude za čas jinak, když už se o tom takto (zatím odmítavě) hovoří.

Mimochodem, je zajímavé sledovat časové posloupnosti, odkdy se IS začal chovat tak brutálně a dávat to spektakulárně najevo. Úplně v počátcích, kdy se o něm vlastně ještě nemluvilo, a on tak nějak potichu vznikal – k ostudě zpravodajců, jestli to nevěděli, nebo vinou politiků, jestli to od zpravodajců věděli a nechali to být – tak úplně v těch počátcích prý nejevil žádnou zvláštní zášť vůči Západu. Možná to bylo i proto, že ještě byl přisát u prsu nějaké západní mateřské organizace...

Podle Břetislava Turečka zase vraždy cizinců začaly až po „humanitárně podmíněných aktivitách“ Západu. Nadto IS vznikl v území, kde se již podobné brutality odehrávaly, ale útlocitný Západ to tehdy ještě nijak zvlášť nevzrušovalo.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro PL kritizoval Spojené státy, kterým podle něho chybí sebereflexe a udělaly řadu chyb, ať už jde o invazi do Iráku nebo nálety na syrské vládní jednotky, které bojovaly proti al-Káidě. Lze říci, že Američané v první dekádě tohoto století situaci ještě mnohem víc vyhrotili a někdejší Saddámovi vojáci se vrátili v podobě Islámského státu?

Tento mimořádně jasnozřivý výrok, který připisujete Zemanovi, musím podpořit. Jak vidíte, stavím se k jeho autorství trochu rezervovaně, protože sám Zeman Američanům do jedné pěkné kaše pomohl, když mladšímu Bushovi v roce 2001 nakukal cosi o údajném pražském setkání alkáidisty s iráckým muchabarátnikem (tzv. „pražská stopa“, což se pak ukázalo být obratně vyfabrikovanou desinformací Ahmeda Chalabího, spolupracujícího s Teheránem). Proto bych radši pana prezidenta obecně orientoval na témata, v nichž je silnější v kramflecích.

Závěr vaší otázky je však i pro mne záhadou – totéž tvrzení se objevilo i v prohlášeních eurovyslankyně Hybáškové. Saddámovi vojáci byli reprezentanty režimu velmi sekulárního, socialistického. Al-Káida byla Saddámovým nepřítelem! Že by se v takovém množství dali Saddámovi pohrobci na modlení, nota bene přímo do fundamentalistických struktur? Divné, nepravděpodobné.

Celá věc ale může mít i jiné vysvětlení, že to je pravda – ale pak by ten IS asi nebyl zase zak šíleně prosáklý fundamentalistickým pojetím islámu.

Jak velké území může Islámský stát destabilizovat a částečně i dobýt? Vezmeme-li si mapu severní Afriky a Blízkého východu, kam až se mohou dostat? Vytvoří souvislý státní útvar?

Zde bych oponoval. Podle všeho (i podle Hybáškové) to vypadá, že IS naopak dobytá území stabilizuje. Ještě jednou vzpomenu Břetislava Turečka, podle něhož IS provádí cílené akvizice mnoha techniků a dalších „státotvorných“ úředníků.

Napovím ale důležitou věc. Budoucí mapa Středního a Blízkého východu bude formována (neříkám, že vždy zcela úspěšně) silami, provázejícími plány, kudy vést produktovody z bohatých tamějších uhlovodíkových nalezišť. Tak je tomu ostatně již od samého počátku devadesátých let. Mnohé záhadné geopolitické hrátky – přiložíte-li na ně pauzák s realizovanými, či byť jen plánovanými trasami produktovodů – začínají najednou dávat setsaframentský smysl. A podle zainteresovaných investorů můžete odvodit i hybatele mnoha tehdejších, ale i mnoha dnešních událostí. To nejsou konspirační teorie, jak se budou veřejně zesměšňovat ti, kteří pokládají za záhadné vše, co se neupeče na jejich dvorečku. To jsou praktiky, staré jako svět.

Nakolik podle vás jednou dojde k realizaci plánu, po kterém dlouho volá prezident Zeman, tedy po velké mezinárodní akci i s účastí Ruska a všech stálých členů Rady bezpečnosti OSN?

Ještě dlouho bude prezident Zeman volat po takové akci. Přál bych si, aby měl alespoň v něčem, co se týká zahraniční politiky, pravdu. Aspoň trochu – třeba v tom, že by si Západ uvědomil realitu, přestal po bolševicku ideologizovat a vyvážet revoluce, dal si studenou sprchu a začal zase mluvit s Rusy, než bude pozdě.

To znamená, že nikoliv akci, ale noty by si měli státníci zkoordinovat. To by úplně stačilo. Nejprve si vyčistit stůl sami mezi sebou – žádná dvojí měřítka. Ta jsou podle mého soudu zdí, která brzdí jakoukoliv společnou akci. Chamtivost a sobectví. Protivník Západu pak má docela lehkou práci, stačí najít ty pukliny, tam nasadit dřevěný klínek a počkat, až zaprší.

Vojenský analytik Jaroslav Štefec upozorňuje, že je spousta deprimovaných muslimů v západní Evropě, tvořících ghetta, a uprchlíci se už začínají bouřit a chtějí, abychom se o ně postarali. Může i s použitím pobídek a kapacit IS dojít ke koordinovanému výbuchu hněvu nebo povstání muslimů v Evropě? Je něco takového naprosté sci-fi, anebo si to umíte představit? A jak tomu případně preventivně zabránit?

Často se dnešní hrozby zkusmo porovnávají s dobou nástupu nacismu. Často se kritizují tzv. „mlčící většiny“. Málokdy se však jde do hloubky. Jak to, že se z Němců, jednoho z nejkulturnějších a nejvzdělanějších národů Evropy, stala zločinná mašinérie? Jaký byl ten mechanismus? Nebyl náhodou podobný tomu, jak se Evropa nyní chová k muslimům?

Versailleskými smlouvami bylo Německo zatíženo tak děsivými reparacemi, že většina obyvatelstva byla natlačena do houfu těch, kteří se budou tak nějak od přírody (nebo přímo z diagnózy) vždy cítit uraženými a poníženými, ač dosud byla vůči těmto pocitům rezistentní. Evropské národy si na Německu zchladily žáhu – a bylo zaděláno na šílený průšvih.

Přitom v těch Němcích nebylo nic extra špatného, co by nebylo v lidské přirozenosti obecně. Průkazně to dokázaly pokusy profesora Philipa Zimbarda (Luciferův efekt) a srovnání jejich výsledků s tím, co se dělo v Abú Ghrajb.

Takže natlačit obyčejné lidi do kouta s extremisty a všechny tam urazit, to umíme – a dodnes se přitom zaklínáme hrůzami holokaustu; a dokonce jsme pod sankcí zakázali jeho popírání. Mám jiný nápad – pojďme ten nesmysl z trestního kodexu vypustit, a pojďme se namísto toho v každodenním životě chovat tak, aby k ničemu podobnému už nikdy nedošlo. Například tím, že přestaneme urážet půldruhé miliardy normálních muslimů, o jejichž existenci vlastně nic nevíme, nijak se nás netýká a nijak s naší existencí nekoliduje. To ale vadí některým psychopatům, kteří vidí jen ten extrémní okraj (který je v každé společnosti – a tito váleční štváči jsou zase tím naším).

S muslimy je třeba jednat jako s kýmkoliv jiným. S dobrými dobře, se špatnými tvrdě. Já vím, řeknete – naivka. A máte pravdu. Jak bychom to mohli umět s muslimy, když to neumíme ani sami se sebou?

Co se týče výbuchů hněvu, jak o nich mluvíte, předejít se jim dá pouze tím, že budeme znát jejich příčiny. Tedy že se nebudeme chovat podle toho, jak se nám co líbí nebo nelíbí. Ale to je snad malá násobilka, to je elementární příčina zhroucení mnohých režimů i organismů, že bojovaly s něčím, co nebylo, a zahynuly na to, co bylo.

Co se týče muslimů v západní Evropě, je to otázka, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. Tedy zda byla chyba v tom, že evropský sociální systém migrantů přijal příliš mnoho, aniž by pro ně měl práci, a děti původních imigrantů mají s každou další generací menší šance se uživit. Anebo platí druhý výklad, že jsou tak chudí a deprimovaní, protože my jsme na ně zlí; a proto musíme se k nim chovat lépe a více se o ně starat?

No, kdyby Evropané nebyli líní, a nesjednávali si na podřadné práce migranty, byla by situace jiná. V případě, když už si gastarbeitery Evropa pouštěla ve velkých počtech domů, měla jim dát jasná pravidla. Ostatně u muslimů i u židů platí od středověku, že „zákony země jsou zákony, které mají dodržovat“.

Co ale chcete od nich aby dodržovali, když vidí, že Evropané si ze zákonů dělají srandu (někdy právem, protože jich mají tolik, že se v nich nevyznají, nebo zase tak blbých, že dodržovat je atakuje lidskou důstojnost)? Že se nikdo ani nepídí po „duchu zákona“, ale specialisté hledají díry v zákonech, aby je očůrali? Tak se migranti přizpůsobí, a ještě jsou v lecjakých fintách kreativnější.

To vše asi není nic nového. Zajímáte se spíše o to, co s tím tady a teď, kdy je každá rada drahá? No, rozhodně se k nim chovat přísně individuálně. Rozdělit je – aby ti, co budou respektovat zákony, byli na naší straně. Budeme potřebovat mnoho policistů, vojáků, učitelů a dobrých úředníků, kteří umějí jejich jazyky. Ať se to komu líbí nebo ne. Jiná cesta není. Na to je třeba se ptát všech těch chytráků, co vřeští na náměstích – jaké mají oni řešení? Mimochodem, to, co jsem leckdy od nich slyšel, bylo přímo na zavření, jak kdyby promluvili váleční zločinci!

Přijímáme uprchlíky v situaci, kdy podle některých ekonomů jsme ještě vůbec z krize nevystoupili. A někteří tragičtěji uvažující ekonomové mluví o tom, že nebude práce pro lidi především díky technologickému pokroku, který nedá prostor tolika kvalifikovaným pracovním místům, a zase se zvýší tlak na sociální systém. Jinými slovy, může nastat situace, že dokážeme sotva zabezpečit sami sebe a bylo by nelogické pomáhat jiným na úkor nás samotných?

Někteří lidé skutečně akceptují hledisko, že mezi základní lidská práva nepatří právo na práci, ale právo ležet „hore kokotom“. Myslím, že je naopak třeba prosazovat to, co kdysi jako snad první český politik seriózně pravil zrovna prezident Zeman, totiž vázat jakékoliv dávky na veřejně prospěšné práce. Projděte se po kterémkoliv městě, koukněte se na zarostlé pankejty – no všude je práce jak na kostele. Může mě vzít ďas, když slyším, že „není práce“.

A pokud ten technologický pokrok bude produkovat něco jiného, než jen zbraně, měly by být dostatečné prostředky na sociální systém. takže pak půjde jenom o to, zda budou zbůhdarma rozdány, anebo zda se v lidech budou udržovat pracovní návyky a nebude jim přebývat veškerý čas, který mají, s tím, že vlastně nikoho nezajímají a nikde nechybí.

Profesor Miroslav Bárta, egyptolog a archeolog pro PL uvedl, že dnešní migrace ještě není nic proti přesouvání milionů lidí, které nutně přijde, protože severní Afrika a Blízký i Střední východ vysychají, a brzy tam nebude pitná voda. Co si o tom myslíte? Čeká nás nové stěhování národů v tomto smyslu? A lze tomu nějak předejít?

Hydrologové toto varování opakují, pokud vím, už deset let, ne-li více. Nadto upozornili na souvislost vysychajících krajin a terorismu. Země, kde se dá žít, zdaleka neprodukují tolik teroristů. A tento typ terorismu, když máte za zády sucho a smrt, ten je naprosto nelítostný.

Ale zatím jsme jen u migrace a přemýšlíme, jak potlačit související terorismus na minimum. Proto stále mluvím o tom, že současná vlna migrantů je vhodná – bez ironie! – na zacvičení, na vyzkoušení způsobů, jak absorbovat velké množství běženců, a zůstat přitom pocitově „doma“. Určitě to jde, ale je nutné si věřit – to znamená vůbec něčemu věřit. A taky tomu něco obětovat. Jak se říká, přežije ten, který má věci, za něž je ochoten zemřít.

Znovu opakuji své zhnusení nad těmi veřejnými akcemi, kdy se zpovykané davy zaříkají, že nechtějí to či ono. Má to asi stejný účinek, jako kdyby nechtěli, aby pršelo, nebo aby přišel večer. Nebo aby se jim nechtělo na záchod. Konec je ve všech třech případech stejný.

Proto ti, kteří mají rozum v hlavě, povedou s voliči rozvážnou debatu na toto téma. Neříkám, že ty uvedené nápady mají být osnovou, ale mohly by být jedním z provokujících momentů.

Řekové v referendu odmítli návrhy úsporných opatření, bude se tedy dál jednat. Nicméně, svět několik hodin viděl, jak to vypadá, když ve vyspělé demokracii přestanou jít bankomaty. Je možné, že v dohledné době můžeme zažít scény, kdy v krachujících státech lidé nebudou mít možnost dostat se ke svým penězům, nebo kdy dokonce zkolabuje zásobování? Je možné představit si finanční krizi tohoto typu v Evropě?

Určitě je možné si v oblasti globalizovaného finančnictví představit nejneuvěřitelnější podrazy a následné krize. Globálním finančníkům osudy jednotlivých lidí nic neříkají. Warren Buffet – ať mu vypadají všechny zuby, až na jeden – prý řekl, že toto je třídní boj, v němž jeho třída vítězí. Vida, Marx měl skutečně pravdu!

K jedné věci mě ta vaše otázka vede – totiž k lokálním měnám. To je asi noční můra globálních finančních podvodníků! Stále více a více oblastí, kde by si ty jejich nazelenalé papírky mohli dát jako tapetu – to já vidím jako východisko. Určitá fragmentace evropského prostoru, která by vyvážila tu základní společnou zahraničně bezpečnostní politiku. Takový prostor by asi mohl být bezpečně k žití.

Probleskly též náznaky, že Evropané by v případě vážných ekonomických problémů mohli zakusit takové věci jako zákaz hotových peněz (aby bylo možné skrze finanční instituce vše kontrolovat)?

Ve Spojených státech už snad tyto tendence jsou. Nicméně je to dvousečná zbraň. Co se týče těch pár tisícovek, co při troše štěstí protečou mým účtem, ať si nad tím spánembohem bádají učenci i věhlasní. On by ale ten systém znamenal konec igelitových tašek, přinášených do sekretariátů politických stran. Takže – s vděčnou vzpomínkou na Ludvíka Vaculíka – mohu uzavřít tuto otázku po realizaci zákazu hotovostních peněz všemi třemi zápory, co čeština podle Vaculíka má: ne, nikoliv a hovno. To poslední kvůli těm politickým stranám.

Co se týká podstaty řeckého problému, může si za to Řecko samo, nebo za to může Evropa nevhodnou konstrukcí modelu eura? Je pravděpodobné, že takovou ekonomickou implozi, jako je v Řecku, zažijeme i jinde?

Dva momenty je třeba nezapomínat. Jednak, že Řecko se velmi pravděpodobně do eurozóny dostalo jako kukaččí vejce, a to díky poradcům od Goldman Sachs, kteří Řekům pomohli zfalšovat výkazy. To nás už katapultuje do roviny střetu dolaru a eura o roli světové rezervní měny. Na této úrovni se neděje nic náhodně.

Druhá věc – podle statistik NATO bylo Řecko v roce 2001 zemí, která v rámci NATO vydávala nejvíce peněz na zbrojení (cca 4,2 % HDP). V roce 2011 bylo (s cca 3,1 %) „pouze“ druhou v pořadí, za Spojenými státy (jejich křivka výdajů na zbrojení je taktéž pozoruhodná, z cca 360 mld USD v roce 1999 na zhruba 700 mld USD v roce 2010 – jasně mírový vývoj, obrana proti Rusku, jehož výdaje na zbrojení se ve sledované době „agresivně“ pohybovaly cca od 30 mld do 50 mld USD..., ale to je na jinou kapitolu).

První v eurozóně končí země, která z evropských zemí NATO dávala stabilně nejvíce na zbrojení. Kontrolní otázka – které země byly asi největšími dodavateli zbraní pro Řecko?

Řecko mi prostě přijde jako takový průtokový bankovod, od banky zpátky do banky, americké, německé a francouzské zbrojovky dostanou vydělat, a Řekům ten dluh připíšou na futra.

Takže – k vaší otázce – v případech, kde se země budou v oblasti zbrojení chovat podobně jako Řecko, zažijeme.

Mnozí začínají vážně pochybovat o akceschopnosti Evropské unie jako celku, hovoří o rozpadu funkčnosti systému a „poslední kapitole“ EU, která se chová vůči Řecku totalitně a ukazuje to možná tak boj bankéřů a velkých korporací proti zbývajícím 99 procentům společnosti. Co o tom soudíte?

To, co chci říci, přirovnám jevově (nikoliv podstatou) k inflaci. Někdo je rychlejší a vydělá na ní, mnohem více jich prodělá. To, co chci říci, je to, že budoucnost závisí na tom, jak rychle mladí ekonomové (kteří se nenechají zkorumpovat a nezůstanou po studiích v USA, ale vrátí se domů) začnou dohánět finanční fígle starých zkušených globálních banksterů, a zda začnou nacházet protihru.

A teď řeknu něco heretického: migrace by k nám mohla přinést rychlejší rozvoj islámského bankovnictví. To totiž odmítá úrok. Zdůvodnění má krásné, už jen proto, že je identické s tím, které používal Mistr Jan Hus, který byl také proti úrokům:

Úrok je zisk, který stoupá v čase. Avšak Bůh je pánem času – a tak si lichvář ten čas nemůže přivlastnit, aby mu vydělával peníze.

Docela bych se vsadil, že přepočítat řecké půjčky a splátky, došli bychom asi k vyrovnané bilanci. Potom by nám byla asi ta argumentace o totalitních manýrech eurofinančníků mnohem pochopitelnější.

Myslím, že v tomto směru nás čeká ještě moc zajímavý vývoj!

Pokud jde o Rusko a dění kolem něho, na nedávno ekonomickém fóru v Petrohradě se ruský prezident chlubil, jak všechno skvěle funguje a na čem dalším se pracuje apod. K tomu EU tlačí Kyjev, aby udělil autonomii Donbasu, kde se sice příliš nebojuje, některé odhady ale tvrdí, že ve chvíli ukončení výcviku ukrajinských batalionů, dojde k obnovení velkých bojů. Co v tomto ohledu očekávat?

Rusku nechybí sebejistota, i když to někdy drhne. Rusové mají ale meze odolnosti trochu někde jinde, než zhýčkaný Západ. Nadto Putin mluvil pravdu – západní sankce donutily Rusko udělat to, co mělo udělat už dávno, a ještě Rusy stmelily, takže to, o čem by jindy byla asi v Dumě debata, bylo nyní schváleno hned, Západu na just.

Myslím, že Porošenko je papírový čert. Jacenjuk je nejlépe charakterizován svou vizáží, protože jeho výrok, aby se svět semknul kolem Spojených států proti agresivnímu Rusku, které upírá americký nárok na světové vůdcovství, to už je opravdu jak výkřik z bohnického pavilónu.

Strašně nebezpečný ale může být vývoj zprava, od těch dosud hýčkaných, nyní odvržených ukrajinských ultranacionalistů, nebo spíše neonacistů.

Ale ještě jedné věci je třeba věnovat pozornost – ukrajinské zákonodárství otevřelo dveře téměř (prakticky) neregulovanému odpadovému hospodářství. Ta problematika se tam již jednou objevila, v souvislosti s mordem Oleksandra Muzyčka. Tak by se z Ukrajiny mohla stát velmi nebezpečná popelnice – mluvilo se o „využití“ neobydlené oblasti kolem Černobylu ...

Takže boje neočekávám, legislativa již byla přijata, teď se už jenom „budou dít věci“ – a všechno bude „podle zákona“. Tato část hry je u konce. Každopádně je však trvat na došetření střelby na Majdanu, bude dobře trvat na vyšetřovacím pokusu, který nabídl uskutečnit výrobce rakety BUK, aby tak přispěl k objasnění, kdo sestřelil malajsijské letadlo, a bude třeba stále vyvíjet tlak na potrestání vrahů z oděského masakru.

Na jedné straně Západ, směřující ke schválení TTIP a na straně druhé BRICS, hlavně Čína a Rusko. Podíváme-li se obecně na kondici dvou formujících se bloků z hlediska ekonomiky a geopolitiky, jak na tom tyto dva bloky jsou?

Myslím, že TTIP nebude schválena, protože zejména ono ustanovení o arbitrážích by mohlo leckterému politikovi zlomit vaz – tedy obrazně, ale nevylučuji, že by mohly být podány na odpovědné politiky žaloby, po těch všech zkušenostech, co například Česko s arbitrážemi má.

Na druhou stranu ty zvěsti o tom, že Čína je vyčerpaná, že to byl jen boom, a že už zase bude všechno jako dřív, s USA v čele – to je zase výron proamerické propagandy. Čína neroste ekonomicky, jako dříve, ale roste. Dynamiku má ten vývoj úžasnou. Pravda, Číňané dost podstatně mění zvyky světového společenství. Nad tím se můžeme vztekat – radost budou mít pouze výrobci přípravků proti žaludečním vředům. Anebo s tím můžeme pracovat a zkusit něco vymyslet.

Pro začátek bych navrhoval přijmout zákon, podobný americkému FARA, aby bylo zřejmé, která nezisková a lobbistická či do politiky zasahující skupina přijímá peníze ze zahraničí. To by pěkně pomohlo vyčistit vzduch, a ukázalo by se, za čí peníze někteří – jak fretky agilní – novináři neustále druhé osočují a dávají je do nějakých seznamů. Velmi by to pročistilo mediální luft!

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalda na Hrad? Žantovský chce občanskou neposlušnost? Nedrážděte lidi, už začínají být opravdu hodně naštvaní, varuje novinářka ze slavné podnikatelské rodiny

19:25 Kalda na Hrad? Žantovský chce občanskou neposlušnost? Nedrážděte lidi, už začínají být opravdu hodně naštvaní, varuje novinářka ze slavné podnikatelské rodiny

ROZHOVOR Jsou vizionáři Drahoš nebo Pavel, či dokonce Minář, mající své poznámky v deskách s Maxips…