Je to rok, co byl zavražděn slovenský novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka. Všiml jste si od této události nějakých změn nejen v médiích?
Tolik to nesleduji, ale myslím, že trvá setsakramentsky dlouho, než přijdou na to, kdo to vlastně chtěl, proč to chtěl, komu bylo zaplaceno a jaký to vůbec všechno mělo smysl. Možná se jedná o vyšší politiku anebo o nějaké omezování nějakých práv, ale nechal bych to na Slovácích, ať si to vyřeší.
Říká se, že slovenští novináři jsou ve své práci razantnější. Kromě toho, že pokračují v práci svého kolegy, jsou prý akčnější. Všiml jste si něčeho podobného?
Ne, toho jsem si opravdu nevšiml. Skutečně dění na Slovensku nesleduji detailně. Domnívám se, že mají své problémy a neměli bychom přenášet dění na Slovensku k nám, protože tam možná mají mnohem větší nepořádek, než u nás.
Fotogalerie: - Bratislava povstala
Pojďme tedy k České republice. Andrej Babiš vyzve poslance hnutí ANO, aby schválili výroční zprávy České televize. Jedni to nazývají záchranou veřejnoprávní televize, druzí velkou chybou. Měl se premiér podle vás připojit k výzvě KSČM a SPD a výroční zprávy neschválit, nebo nikoliv?
Všichni čekali, že Andrej Babiš zprávy neschválí a já také. Tím asi ztratil část svých voličů, ale na druhou stranu by to způsobilo velký zmatek, což Babiš nechtěl, protože jde o veřejnoprávní médium, a kdyby se provalily zhovadilosti ve financování a tak dále, tak by to zvláště v očekávání voleb do Evropského parlamentu mohlo způsobit i určitý chaos. Andrej Babiš vyčkává, až bude po volbách a pak s tím něco udělá. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle mého názoru moc nepracuje a nevím, proč tomu tak je. Myslím, že kauza Novy a vyplacení těžkých miliard Ronaldu Lauderovi (Česká republika musela v roce 2003 vyplatit americké společnosti CME vyplatit přes deset miliard korun v prohrané arbitráži, pozn. red.) způsobilo, že se nikomu ani nechce sáhnout do toho, co se děje kolem televizí. Navíc tu máme Soukupa, po kterém jde Rada pro rozhlasové a televizní vysílání… takže Babiš to udělal pravděpodobně proto, že nechtěl ještě více rozbouřit hladinu, protože vlna by mohla smést někoho, koho by si nepřál.
Psali jsme:
Reportérka České televize Nora Fridrichová se nechala zvěčnit, jak drží odznáček na podporu Evropské unie. Je v pořádku, aby zaměstnanec veřejnoprávního média takto vystupoval ve prospěch jedné, či druhé strany? Nebo bychom tyto věci neměli řešit?
Prostě se přihlásila ke svým názorům. Všichni, kdo se dívají na pořad 168 hodin, vědí, kde ona stojí, koho brání, po čem jde, koho má ráda a koho nemá ráda. Mě to vůbec nepřekvapilo. Je tedy pravda, že by veřejnoprávní televize měla mít vyvážené osobnosti, které nesdělují svoje názory, nepřesvědčují a měli by nestranně komentovat dění, zvát všechny strany a nebýt tak jednostranní, jak stále jsou.
Už jste na to narazil, co tedy říkáte na kritiku České televize ze strany mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa z TV Barrandov? Padají trestní oznámení, podněty posílají diváci, ozývají se hlasy, aby TV Barrandov přišla o licenci…
Otázka je, zda nejde o poslední pokus dostat se výš, to znamená do nějaké vysoké politiky. To, že to dělá tímto způsobem a jde proti České televizi, je z hlediska jeho marketingu jasné. Jak by měl jinak svoji televizi odlišit od ostatních, které vysílají připitomělé seriály a mají redaktory, kteří jsou jednostranní? Soukup toho využil, ale je otázka, jestli se mu to daří a zda má skutečně takovou sledovanost. Nicméně soudím, že jeho diváci vše sdílejí dále v hospodách i na sociálních sítích. On je vyvážením těch, kteří jdou po prezidentovi a Babišovi. Proto si myslím, že jak prezident, tak ministerský předseda si Soukupa svým způsobem oblíbili.
A jak vnímat tuto jakousi mediální válku? Soukup oznámil záměr vstoupit do politiky. Podnikatelé se stávají politiky, politici podnikateli a postupně prostupují médii. Máme si na podobné praktiky začít zvykat?
Myslím, že už tomu tak je nyní. V podstatě zde rozhodují nadnárodní velké společnosti, velké značky, jejichž rozpočty jsou větší, než rozpočty některých států. Svět se prostě zkracuje, sbližuje a dvě procenta nejbohatších lidí planety vlastní více než polovinu světového bohatství. I z těch dvou procent lidí jsou podle mého názoru dvě rodiny, které to ovládají všechno.
Jak je to podle vás v České republice s nezávislostí žurnalistiky?
Celkem v pohodě. Svobody je zde dost, protože jsou tu sociální sítě. Lidé si přestávají kupovat tištěná média a internet zde udělal velký zmatek. Nyní jde o to, zda se podaří a zda někomu přijde na mysl, jak to ovlivňovat. Mladý Václav Klaus chystal zákon, ale zákony nic neřeší, zákony se dají obejít. Měl by vzniknout nějaký etický kodex serverů, dohoda, kam až mohou novináři zajít. Tedy dát tomu nějakou etiku, stejně jako ji má reklama. Chtělo by, aby se velcí hráči sešli a řekli si: Musíme to udělat a dohodněme se na společném etickém kodexu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
