Česko si připomínalo konec druhé světové války, o minulém víkendu pak výročí Pražského povstání. Vy se tomuto historickému období coby autor odborně věnujete. Napsal jste mimo jiné i reportážní knihu Celé to hnízdo musí hořet, pojednávající o Pražském povstání z německého úhlu pohledu. Jaký se v současnosti v souvislosti s touto událostí razí konsensus? Jaká témata se akcentují?
Vidím tady dva hlavní problémy. Jednak je zapotřebí, aby se znovu řeklo to, co padlo 9. května 1945 v novinách, a sice, že sovětští vojáci vstoupili do již osvobozené Prahy. Tedy nikoliv, že Prahu osvobodili příslušníci Rudé armády, ale že vstoupili do města, kde již bylo de facto vymalováno. A s tím souvisí i další téma ve smyslu toho, že existuje až, řekl bych, katastrofální shoda mezi tím, co dne 5. května kolem poledne požadoval za německou stranu K. H. Frank, tedy jeho ultimátem, a tím, co nakonec stálo v dohodě o příměří, které s Němci Národní rada osmého května po úspěchu Pražského povstání podepsala. Já vám teď k tomu řeknu jednu hroznou věc. To povstání bylo nesmírně efektní, úctyhodné, ale pokud by vzbouřenci přijali Frankovo ultimátum, dospěli by ke stejnému výsledku, k jakému se dobrali skrze povstání. Akorát by to nestálo těch pět tisíc lidských životů. Ono totiž Němcům vůbec nešlo, jak později líčili komunisté, o to Prahu zničit. Šlo jim o jedinou věc, o zachování komunikace ze středních Čech na západ a volný průjezd městem.
Tedy povstání bylo zbytečné?
To slovo bych asi nepoužil. Nemám ho v souvislosti s touto událostí rád. Ale to, za jakou cenu a čeho vlastně Pražské povstání dosáhlo, zůstává na zvážení každého.
Co říkáte na to, jak je aktuálně reflektován konec války a osvobození Československa v tuzemské politice? Dostávám se tu do roviny jakéhosi sporu Západ vs. Rusko.
Každá historická událost je nazírána podle aktuální politické atmosféry. Takže zatímco za socialismu se říkalo, že snad v Plzni byli na konci války ve skutečnosti Rusové převlečení za Američany a podobné nesmysly, tak po roce 1989 zase došlo k adoraci americké armády a její role.
Ono je to tak, že je to de facto spíše citová záležitost. Jestliže vám vyvraždí půlku rodiny, tak to vidíte jinak, než pokud jste mladší ročník a stát se vám to z historického hlediska nemohlo. Takže tady dochází k citovému posunu, k posunu v emocích. Názory na historické události jsou rozdílné, je to koneckonců i otázka vzdělání, kultivovanosti, dostatku informací. Člověk jako tvor zkrátka zaujímá k věcem citový postoj. Samozřejmě je otázka, jestli je to dobře nebo špatně, ale to tady asi neřešíme.
Ptám se především kvůli nedávné návštěvě motorkářského klubu Nočních vlků na Olšanských hřbitovech při příležitosti konce války. Ruští motorkáři spojovaní s prezidentem Vladimirem Putinem se tam střetli se svými odpůrci…
Vím o tom. Řeknu vám to opisem a trochu šířeji. Toto všechno jsou pouze arabesky, protože existuje zásadní názor, že tady ti Rusové nemají co dělat. Rusofilství je 150 let nebo ještě déle stará nemoc, která se u nás nikdy příliš neujala.
Fotogalerie: - Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti
Jak to myslíte?
Vezměme si například ideu skalních komunistů nebo ideu Kramářovu. Já to nesrovnávám, ale prostě v českých zemích existovaly tendence, se k tomu „mocnému dubisku“ na východě (rozuměj k Rusku, pozn. redaktora) upnout. Jenže to nikdy nevyšlo, protože to je mimo českou přirozenost. Český charakter je skutečně jiný. My jsme zkrátka západní Slované. Čechy jsou svázané se západní Evropou, se střední Evropou, a ne s Východem.
A ti motorkáři?
Mně se vůbec nelíbí, že pod záminkou nějaké korektnosti se takové věci dopouští. Já bych sem ty ruské motorkáře nepustil už jenom z toho důvodu, že třeba nejezdí podle předpisů. Když si vezmete motorku do Anglie a uděláte přestupek, tak to s vámi hned půjde z kopce. Tady ale ne, tady to, jakoby nevadí. Přijede sem čínský prezident, kdejaký potentát a je to všechno otázka omylné korektnosti.
Češi by měli být hrdí na to, že jsou Češi a vyvarovat se hloupostí. Patřím ke generaci, která je poznamenaná rokem 1968. Ve mně ten srpen a následná okupace budou do nejhlubší smrti. Pro mne to Rusko je naprosto nepřijatelné, a to v jakékoliv podobě a v kabátě. Mě zajímá Putin pouze potud, pokud je tam, kde je, tedy v Rusku.
Já můžu mít na NATO a Evropskou unii jakékoliv názory, ale především je to pro mne alespoň nějaká záruka, že sem ti Rusové nevtrhnou. Pro mne je Rusko, rusofilství, rusismy neintegrální do Evropy. Zkrátka Rusko do Evropy nepatří. To je uzavřený svět sám pro sebe. Rusů je na stopadesát milionů, oni si sami se sebou vystačí. A já jsem v Rusku mnohokrát byl, takže mluvím i z vlastní zkušenosti.
Vztahy Západu a Ruska se v posledních letech značně zhoršily. Na tom existuje široká shoda…
Rusové jsou chudí, oni tam nemají dohromady co žrát. Dá se říci, že vlastně kapitalismus, který tam byl zaveden, se jaksi nepodařil. Ale Putin se tváří, jako by to bylo v pořádku. Jenže ono to v pořádku není. A Putin se s tím, co má na hrbu a s tím, co má na svědomí, cpe do světa a tváří se, že je rovný s rovným. Jenže tak to není. Takže v kostce, Rusko je možná schopné nějakého jaderného úderu, ale rozhodně není schopné mírové koexistence. Na tohle prostě oni nemají, mentálně, vzděláním ani ekonomikou.
Někteří protiruští demonstranti Putina na Olšanských hřbitovech srovnávali s Hitlerem. Měli ho tak zpodobněného na svých cedulích…
Tak to bych řekl, že mu tímhle srovnáním dost fandí. Uvědomte si, že Putin je jenom vzdělaný fízl. To je člověk, který byl kultivovaný tím, že vyrostl v nějaké odborné škole pro agenty. Ve východním Německu fungoval jako fízl. V Petrohradě to samé. A poté díky tomu, co se naučil a jak mu to šlo, tak se dostal tam, kde je. Ale v podstatě je to jenom fízl.
Možná by se tu mohlo nabízet srovnání se zabráním Sudet před druhou světovou válkou a ruskou „anexí“ Krymu případně podporou separatistických oblastí na východní Ukrajině. Všude tam ostatně vstoupil do hry etnický princip na bázi ruské národnostní menšiny…
Srovnávání jsou vždycky lichá. Neexistují na světě dva děje, které by byly podobné tak, že by existovaly paralely. Co se týče Krymu, historicky je to asi tak, že můj názor je ten, že Krym získala v 18. století Kateřina Veliká. Vítězstvím nad Turky tehdy Rusové získali Oděsu, získali přímoří, Azovské moře a Krym. Takže řeknu-li to Česky, Krym získalo Rusko. To je postulát. A pokud vím, tak Krym administrativně přepustil Ukrajině Chruščov, takže šlo o administrativní čin. Jiná otázka je, jestli Putin nebo někdo takový má právo, aby to udělali vojensky.
Já tvrdím, že ne. Doba taková není a teď jsme zase u toho. Ti Rusové jsou nebezpeční tím, že takovéto prkotiny jsou ochotni řešit i za cenu světové války. To ale není náš styl, to není český styl. My takhle nejednáme. My jsme Evropané. Kdežto on kvůli Krymu je schopen rozpoutat válku mezi Ukrajinou a celým Ruskem.
Etnicky jsou tam samozřejmě problematické celé oblasti, například ty průmyslové oblasti na východě země, které jsou prakticky ruso-ukrajinské. Tam to samozřejmě doutná. Nějaká podobnost se Sudety tam tedy být může, ale spíše jen vzdáleně. Já zkrátka tvrdím, že Rusko nějaký morální nárok na Krym mělo, ale nesouhlasím s tím provedením.
Vraťme se k návštěvě ruských motorkářů. Je jízda Nočních vlků Evropou propaganda, jak často zaznívá?
Je to propaganda a velice podprahová a rovněž i velice nechutná. Nicméně nic jiného to není. Není to žádný sportovní výkon, není to ani zábava. Takže v podstatě sem přijede nevím kolik namakaných grázlů. Že by četli Tolstého každý večer, tak tomu nevěřím. Jsou to normální grázlové, akorát, že jsou angažovaní na to, že sem přijedou a dělají tady ostudu. Nemají tady co dělat. Pokud vím, tak loni je Poláci do země nepustili, proč asi? Takže to jde, jak je vidět.
A co jejich příznivci? Ti je tam vítali…
Ale samozřejmě, že tam měli příznivce. Pro spoustu lidí je dodnes čest se jít na Olšany poklonit památce padlých Rusů. Tomu rozumím. Ale ti chlapci na motorkách. Jistě je tam přišla vítat česká spodina. Určitá lůza je naprosto stejná od Uralu až po Pyreneje. Určitý nekvalitní segment společnosti je stejný úplně všude.
Trochu bych zavzpomínal. Například, když mně bylo 17 let, tak jsem poprvé přijel do hluboce demokratické Anglie. První, co jsem tam uviděl, bylo nádraží Victoria, kde policie vyklízela pendreky opilce a bezdomovce. Ti se tam s tím naprosto nepatlali. A, prosím, to je hluboká demokracie. Říká se tomu hezky lumpenproletariát. Tak tito jsou všude stejní. Akorát, že ti Noční vlci mají peníze na ty motorky. Ti, co je vítali, na ně nemají.
Takže ta alternativa autoritářského Ruska je pro některé lidi v Česku lákavá?
Řekl bych, že je to uměle vytvářené. Ono to může být zčásti i tím, že pan prezident nepostupuje zcela čistě. Ale já za Zemana mluvit nemůžu. Mně se v tomhle státě nelíbí, že se ta alternativa ruská byť jenom připouští. A těch případů jsou desítky. Počínaje hloubáním pana prezidenta a konče různými články a povídáním. Velice málo českých intelektuálů je schopno formovat svou nechuť vůči této ruské alternativě.
Vůdce nočních vlků Alexander Zaldostanov měl jednou prohlásit, že kritici prezidenta Vladimira Putina mohou čelit fyzickému násilí. Krátce poté došlo v Rusku k vraždě novináře Borise Němcova. Někdo by v tom mohl vidět souvislost…
To je přesně to, co vám říkám. To jsou lidé, kteří mají jiné hodnoty než my. Jsou někde úplně mimo naše chápání. Rusko i s těmi motorkáři, kteří k nám přijeli, prostě není kompatibilní s hodnotami, které by u nás a v Evropě měly převládat.
Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna je velký fanoušek Nočních vlků. Pravidelně s nimi během jejich návštěv ČR jezdí na motorce. Zúčastnil se i akce na Olšanských hřbitovech, kde se střetl s jedním aktivistou. Co na účast poslance a politika na takové akci a jeho podporu říkáte?
Já vám to teda řeknu úplně jinak. Pro mě socdem, Foldyna, podstatná část českého politického spektra vůbec není žádné téma. Mě ten člověk hluboce nezajímá. Mě nezajímá socdem, klidně to můžete napsat. Pro mě to není téma. Podstatná část českého politického spektra mě nezajímá, protože to jsou paraziti, neschopní lidé bez schopnosti formulace vlastních myšlenek a potažmo i politiky. Je jich strašně moc a nezajímají mě. Kdybych si kvůli tomu měl dělat hlavu, tak nespím. A to je špatné. Já spím totiž jinak dobře.
Pana Foldynu osobně pamatuji, když asi před dvaceti lety začínal jako velký odborář a stavěl se za dělnictvo. Stavěl se jako velký sociál. A teď tady vítá motorkáře. Tak to prostě ne. Podívejte se třeba na první republiku. Tam podstatná část politického spektra byla stejně nepoužitelná, jako tomu je dneska. Akorát bych snad, že měli Beneše, ale kromě něj už nikoho jiného. A koho tam máme dneska my? Nevím, já sázím na oba Václavy Klause, vidím v nich určitou záchranu. Není to střed, není to levice, není to upatlaná levice.
Klaus mladší, když už jsme u těch Klausů, v současnosti vede soudní spor kvůli časopisu Revue Forum (Forum24), který ho označil za „Putinova služebníka“.
Soudí se jen proto, že musí. Nemůže už takové věci nechat volný průběh. Já oba Klause velmi rád čtu, sleduju je. S profesorem Klausem jsem pak při psaní knihy strávil sedm měsíců. Byly to desítky hodin. Já nevidím v tom českém spektru momentálně nic lepšího. Ale třeba něco přijde. My si tady povídáme a třeba vedle v menze sedí nějaký študák, který bude výborný v politice například za deset let. V takovém případě bych byl šťastný. Ale já o něm nevím.
Oba pánové ale často velmi ostře kritizují Evropskou unii, kterou mnozí považují za jakýsi etalon západnosti...
To, že někdo kritizuje Evropskou unii, ale přece vůbec neznamená, že by chtěl Rusko. Oba Klausové velmi racionálně vytýkají to a to Evropské unii. Klaus starší nechtěl podepsat Lisabonskou smlouvu a je velkým nepřítelem myšlenky sjednocení Evropy pod bruselskou vlajkou. Ale to vůbec neznamená, že chce Východ, naopak. Klausové tvrdí, že chtějí nápravu. Oni nechtějí změnu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
