Babiš hraje vabank. Milion chvilek má utrum. Jenže po krizi... Analytik Kubáček nám toho řekl hodně. Opravdu hodně

13.03.2020 4:34

ROZHOVOR Velkým selháním Evropské unie je její nečinnost v době koronavirové krize. Politický analytik Jan Kubáček upozorňuje na to, že EU strčila hlavu do písku a tvářila se, že se nic neděje, nezmohla se na jakoukoli pomoc či koordinovaný postup a každý členský stát musí situaci řešit ad hoc. Politolog je fascinován sebevědomím herce a principála Jana Hrušínského, který ví, co je černé, co je bílé a co se mělo dělat, a proto rozcupoval veškerá přijatá ochranná opatření. Možná by synovi slavného otce neuškodilo, kdyby se podíval, co se děje například v Itálii, možná by ho to vedlo k pokornějšímu slovníku.

Babiš hraje vabank. Milion chvilek má utrum. Jenže po krizi... Analytik Kubáček nám toho řekl hodně. Opravdu hodně
Foto: Repro Facebook
Popisek: Mikuláš Minář zve Svěráka na Letnou
reklama

Jak probíhající krizovou situaci s koronavirem mediálně zvládli vládní politici a především tedy premiér Andrej Babiš?

Anketa

Jak se zatím Babišova vláda zhostila boje proti koronaviru? (Hlasování od 11.3.2020)

95%
hlasovalo: 41026 lidí
Myslím si, že poměrně dobře. Je velmi strategické, že situaci nepodceňuje, že průběžně dává prohlášení, neboť to má několik souvislostí. Jednak zahraniční zkušenost, ale i prožité živelní pohromy, které republiku už bohužel postihly, potvrzují, že nejdůležitější část pomoci je účinná průběžná vysvětlovací komunikace. To je nesmírně důležité. Další strategický rozměr spočívá v tom, že primárně voliči Andreje Babiše se dominantně skládají jak ze seniorů, tak z žen. A pro obě skupiny je toto téma a dění okolo koronaviru velmi zásadní, vyvolává otázky, vyvolává zájem, vyvolává obavy, a proto je nesmírně důležité to průběžné komunikování. Určitý zádrhel, který se podceňuje, je, aby vláda kontinuálně komunikovala a sdílela informace s hejtmany a komunálními politiky. I zahraničí potvrzuje, že pokud to řeší pouze a výhradně vláda, tak to není tak účinné, jako když se podílejí všechny stupně politické moci v rámci státu. Proto je potřeba neustále zkvalitňovat a zlepšovat průběžné sdílení informací a jejich okamžité předávání o úroveň, respektive o dvě úrovně níž, tedy okamžitě na kraje, okamžitě na obce. Je zásadní, aby vzájemné rozdělení informací bylo okamžité. Když se to nedokáže na úrovni Evropské unie, což je hendikep jejích představitelů, tak je zapotřebí, aby alespoň Česká republika dovnitř komunikovala příkladně a vláda byla v tomto ohledu součinná s regionálními a komunálními politiky. Pak to bude mít mnohem větší úspěšnost.

Co byste v této hektické době politikům vytkl?

Jako velký zádrhel vidím jednu věc, kolem níž se tančí a politici se tváří, že je vše v pořádku, ale jenom se to odsouvá na další dny a týdny. To je nedostatek respirátorů pro lékaře, pro pracovníky v domovech pro seniory, pro ošetřovatele rizikových pacientů, protože to jsou de facto ty nejohroženější skupiny. Upřímně řečeno, pokud to právě na této úrovni začne kolabovat, tak zkolabuje veškerá péče o celou společnost. Proto nechápu, že to, co se využívá na hranicích a často i neodborně se s tím pracuje, nemají v první řadě lékaři, praktici, sestry, zdravotníci a pečovatelé v domovech seniorů nebo pečující o rizikové pacienty. Dostávají ho lidé z integrovaného záchranného systému a pak se ukazuje, že se toho materiálu zbavují holýma rukama. Pokud by ten ochranný plášť byl infikovaný, tak budou infikováni i ti členové IZS. Naopak respirátory, ochranné roušky i ochranné obleky by měli mít ti v první linii, kteří riskují, tedy příslušníci profesí, které jsem jmenoval.

Ve světle toho nepovažujete extempore premiéra Andreje Babiše, který na tiskové konferenci doslova vyslýchal ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, kdo je zodpovědný za podanou chybnou informaci, za takový problém, jak to brali jeho kritici?

To nepovažuji, protože to odpovídá určité dramatičnosti situace. Přece jen takovou zkušenost jsme ještě nikdy neprodělali. A řekněme si otevřeně, že stoupence Andreje Babiše to potěšilo. Ti mají radost, že zase túruje zaměstnance, takže z toho titulu v podstatě k ničemu nedošlo. Když to průběžně sleduji, tak mám pocit, že si premiér a ministr zdravotnictví mohou blahopřát, že stále ještě mají náměstka ministra Prymulu, který před časem hrozil odchodem. Myslím si, že teď jsou všichni velice rádi, že ho tam mají, a že by měli dělat maximum pro to, aby tam vydržel co nejdéle. Naopak mi přišlo docela tragikomické, jak se vytratila hlavní hygienička. Bylo vidět, že toto nezvládá, není odborníkem v této problematice. Její výstupy na tiskovkách byly krajně neprofesionální a dost nedůstojné. Její komunikační linku převzal jak náměstek Prymula, tak i krajští představitelé hygieny. Není divu, že vláda sáhla k jejímu odvolání, protože to velmi nezvládla.

Už dříve odcházeli voliči některých stran – především KSČM nebo ČSSD – k hnutí ANO. Mohlo by Andreji Babišovi úspěšné manažerské zvládnutí této situace pomoci k dalšímu nárůstu hlasů až tak, že by mohl mít našlápnuto k jednobarevné vládě, protože od 78 poslancům ke 101 by nemuselo být až tak daleko?

Když Andrej Babiš situaci zvládne dobře, tak na nějakých pětatřiceti procentech je určitě. Ale potřebuje tu situaci zvládnout, protože v momentě, kdy by bylo hodně obětí na životech, tak to může velmi komplikovat jeho politickou kariéru. Andrej Babiš ví, že řeší velmi závažnou situaci, do značné míry hraje vabank. Pokud ji zvládne, tak určitě posílí loajalitu svých stoupenců, zejména tedy mezi seniory, staršími lidmi a ženami. Může se dostat tak na hranici pětatřiceti procent, případně možná mírně výš. Ale zase nečekám dramatické skoky, protože má proti sobě už vyprofilované jakoby antibabišovské voliče a ti názor nezmění. Rozhodně se mu však s úspěchem podaří velmi stabilizovat svou podporu. Loajalita jeho voličů se znásobí a velmi výrazně odsune – myslím, že pro mnohé to nebude téma – otázku střetu zájmů a dění kolem toho. Mnozí ho budou posuzovat podle toho, jak zvládne dění okolo koronaviru, jestli to stát ustojí, jak dopadne zdravotnický systém, případně jak velké budou ztráty na životech. To vše do toho bude promlouvat. A samozřejmě i to, jaké budou ekonomické dopady. Velmi zásadní pro mnohé však bude, jak Andrej Babiš tuto situaci ustojí.

Za dosavadní přijatá opatření se dočkal i s nejbližšími spolupracovníky jak pochvaly, tak i kritiky. Lze opatření vzhledem k uzavření škol a zákazu všech akcí s počtem nad sto účastníků brát jako drastická, nebo přiměřená, nebo šlo jít ještě dál?

Tohle se těžko posuzuje, nejsem epidemiolog, nejsem vzděláním hygienik, nejsem vzděláním zdravotník. To nám ukáže až vývoj, generálové budeme až po bitvě, ta bitva teprve teď začíná. Rozumím tomu, že by možná někteří byli, když už, tak pro obšírný zákaz, aby situace byla jednoznačná, srozumitelná, protože někteří řeší, co platí a co neplatí. Uznávám ale, že tohle je zcela nová situace. Podívejme se, co se děje za našimi hranicemi. V podstatě každý evropský stát to řeší po své ose a tak trochu originálními recepty. Velmi mě mrzí a vnímám to jako velké selhání Evropské unie, že není schopna alespoň pomáhat sdílením informací, urychleným předáváním informací mezi hygienami členských států, napomáháním sdílení podobných přístupů ve vztahu k hranicím. Takhle to každý členský stát řeší ad hoc. Evropská unie, potažmo Evropská komise a společné orgány, se bude muset, až situace okolo koronaviru ustoupí, velmi zamyslet. Nijak řešení v boji proti koronaviru nenapomohla, Evropská unie v podstatě strčila hlavu do písku a tvářila se, že se nic neděje. Nemluvě o tom, že jsem nezaznamenal ani důraznější vystupování vůči Turecku, které využívá dění okolo koronaviru a dělá z migrantů svou politickou zbraň a bojuje jinými prostředky. V této věci by mohly být společné orgány mnohem důraznější. Jinak si to nedovolím komentovat, vycházím z výroků zdravotníků, některých známých epidemiologů, kteří právě upozorňovali, že to dění na hranicích je nesmyslné, naprosto zbytečné a ty zdravotnické ochranné pomůcky by se jim hodily tam, kde se to v reálu bude řešit. To by se mělo zvážit jinak, ale vše ostatní ukáže vývoj. Nechci dávat hraběcí rady bez znalosti věci.

Vy si tedy na hodnocení přijatých opatření netroufáte, zato herec a principál Jan Hrušínský má odvahy na rozdávání. Nejprve na sociálních sítích a posléze téměř ve všech televizních zpravodajstvích tvrdil, že těmi opatřeními jde o likvidaci jeho Divadla Na Jezerce a všeho nepohodlného. Kritizoval, že se zakázala divadelní představení kvůli 38 nemocným lidem s příznaky lehké chřipky, že o kompenzacích nepadlo ani slovo, že do Agrofertu mohou lidé chodit pracovat, že jsou de facto zakázané demonstrace. Nynější stav nazval stanným právem, které platí pod hrozbou tří milionů korun pokuty jen kvůli tomu, aby se nemluvilo o problémech trestně stíhaného komunistického udavače. Co k těm jeho výtkám řeknete?

Každý má právo na svůj názor. Jsem jen fascinován sebevědomím pana Hrušínského, že ví, co je černé, co je bílé a co se mělo dělat. Doporučil bych mu, ať se podívá, co se děje v Itálii, co se děje ve Španělsku, co se začíná dít v Belgii, co se začíná rýsovat v sousedním Německu. Možná by ho to vedlo k pokornějšímu slovníku. Já nemluvím do kultury, nerozumím jí, ale ani se necítím tak sebevědomý jako pan Hrušínský, abych mluvil do epidemiologie. Ať si to každý vyhodnotí sám. Obdivuji jeho sebevědomí a jasnozřivost v tom, co se bude dít. Já takovým optimistou nejsem.

Po tom svém vyjádření se ocitl pod palbou kritiky na sociálních sítích, ale i v diskusích pod články, které o něm informovaly. Ale objevily se komentáře, že svými výroky ve skutečnosti Andreji Babišovi pomohl a že by to lépe nevymyslel ani marketingový expert Marek Prchal? Nepoškodil Jan Hrušínský tím svým vystoupením nejen sám sebe, ale celou tu tzv. kulturní frontu?

Bezesporu té kulturní sféře uškodil. Když je krizová situace a mnozí se bojí, protože opravdu nevědí, co se bude dít, tak společnost spíše oceňuje stmelení, zklidnění vášní, konstruktivní tón, týmovější přístup a odbornost. A jako se pan náměstek Prymula nebo někdo jiný nemotá do kulturní politiky Divadla Na Jezerce a divadel celkově, tak by teď možná zase někteří divadelníci mohli respektovat epidemiology. Myslím, že ve výsledku pan Hrušínský jenom udělal medvědí službu kulturním představitelům, divadlům, zvlášť pražským, a sám sobě.

Pořádně na pilu přitlačil také režisér Jan Hřebejk, který spojil riziko nákazy koronavirem s tím, že se tato nákaza může hodit i k něčemu jinému. Na Twitteru napsal: „Koronavirus je ideálním spojencem ANO, fašistů a komunistů při pokusu převzít ČT v situaci zákazu demonstrací.“ Může se tedy koronavirus stát jednak politickou silou, jednak něčím spojencem?

Anketa

Jak se zatím Babišova vláda zhostila boje proti koronaviru? (Hlasování od 11.3.2020)

95%
hlasovalo: 41026 lidí
Vzhledem k tomu, že koronavirus vyvolává nějakou emoci a strach ve společnosti a zájem o to téma, tak samozřejmě politickým elementem je. Velmi výrazně ovlivní rok 2020, ovlivní velmi výrazně politickou sezónu tohoto státu a celého evropského kontinentu. A očekávám, že promluví velmi silně i do amerických a dalších voleb včetně těch, které budeme zažívat i v České republice. Nejsem si však jist, že to je tajná zbraň těch sil, které vzpomínal pan Hřebejk. Zato jsem absolutně přesvědčen, že koronavirus bude promlouvat do politického dění nejen České republiky a nejen Evropy, ale bude to celosvětové téma, protože jeho dopady budou hluboké. Dá nám to nějakou zprávu o akceschopnosti státu, o společenských silách a o přístupu politiků k tomuto tématu. Také nám to dá nějakou zprávu o tom, jak je společnost „zdravá“ neboli jak se chová ke starším a ke zranitelným. Řekne mnohé o charakterech, protože náročné a zátěžové období vždy velmi pěkně ukáže, kdo je kdo, jak se umí chovat, jak zvládá stres, jak umí, nebo neumí projevovat své lidství. Koronavirus nám bezesporu dá velmi silné zpětné zrcátko o nás samotných, o zdravosti naší společnosti a stavu vzájemného respektu, ale i o akceschopnosti státu a povaze politiků. Tedy o tom, jestli dokážou v časech náročných fungovat prozíravě, konstruktivně, nebo pletichaří dál.

Tak jako mnohým udělal koronavirus čáru přes rozpočet i spolku Milion chvilek pro demokracii. Jeho cesta kraji byla narušena, vypadá to, že je na pokraji zájmu. Dáváte mu šanci, až se věci vrátí do normálu, na nějaký restart?

Bezesporu to současné dění utlumí aktivitu Milionu chvilek a zájem o něj. Zkrátka priority teď budou pro společnost opravdu někde jinde a myslím si, že dlouho někde jinde. Pak bude záležet na Milionu chvilek, jak bude schopen zhodnotit akceschopnost státu z doby koronavirové krize, ekonomiku a případně ekonomické výhledy. Protože s velkou pravděpodobností se ekonomice bude dařit hůř, lidé budou frustrovaní, naštvaní a zklamaní. To může být živná půda pro Milion chvilek, ale možná nakonec i pro úplně jinou iniciativu, úplně jiného politika nebo jinou veřejnou osobu. Bude to hodně o tom, jak k tomu Milion chvilek přistoupí. Pokud to bude stavět čistě jen na pravidlech hry politického systému, tak už lidi neosloví. Pokud do toho zapojí a nějakým způsobem vyhodnotí a pojmenují, co v krizi fungovalo, co v krizi nefungovalo, co si česká společnost zaslouží, a zohlední k tomu nějaké ekonomické výhledy a sociální témata, může být úspěšný. Ale pokud zůstane jenom na úrovni politické etiky, tak si myslím, že doba Milionu chvilek už skončila.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Naši mladí na krizi teprve čekají.” Keller už ví: Velká města, venkov, bohatí, chudí. Kdo bude platit

4:44 „Naši mladí na krizi teprve čekají.” Keller už ví: Velká města, venkov, bohatí, chudí. Kdo bude platit

HŮŘ UŽ BYLO? „Jisté je jen to, že se zvýší existující rozdíly ve společnosti.“ Známý sociolog, býval…