Výroba automobilů v Česku sice meziročně rostla, prodeje ale pomalu klesají, vyrábíme tedy na sklad. Trh klesá, jde o zárodek problémů? Co bude stát dělat, pokud se automobily přestanou prodávat?
Český automobilový průmysl má obrovskou tradici, představuje tak páteř celého zpracovatelského průmyslu u nás. Enormní tlak EU a ekologických aktivistů na emisní limity aut je přehnaný. Přitom automobily už dávno nejsou největšími znečišťovateli životního prostředí. Vždyť pouhých 15 největších nákladních lodí planety zatěžuje životní prostředí více než všechny automobily na světě. Zavedení přísnějších emisních limitů a také přísnější způsob měření emisí způsobilo, že trh jako celek začal zbytečně klesat. Mrzí mě také, že dochází k postupnému útlumu motocyklové výroby u nás.
Automobilový průmysl v ČR, to jsou i mnozí subdodavatelé automobilových dílů a technologií. Jak dopadne případné propouštění v těchto firmách na českou ekonomiku? Nyní v Česku chybějí statisíce pracovníků, pomohlo by to tedy „vsáknout“ čerstvě propuštěné lidi z automobilového průmyslu?
Česká republika zatím ještě vytváří vzdělané lidi v technických i ostatních oborech a je neustále obrovská poptávka po těchto lidech v průmyslových odvětvích.
V Evropě už víc aut na hlavu než Češi vyrobí jen Slováci. Automobilový průmysl tvoří více než pětinu našich exportů. Pokud v Evropě poklesne zájem o nová auta, bude to pro nás problém? Je naše ekonomika dostatečně komplexní?
Závislost na automobilovém průmyslu není zase tak dramatická a je poměrně dobře diverzifikovaná, ale již nevidím prostor pro její prohlubování. Současný podíl produkce automobilového průmyslu v ČR na HDP představuje cca 10 %. Větším problémem pro českou ekonomiku je její exportní závislost na EU, která dosahuje téměř 85 %.
Fotogalerie: - Palachův týden
A co vlastně v případě poklesu automobilového trhu udělají jednotlivé země? Budou se zase v Evropské unii vytvářet pobídky, jako bylo šrotovné?
Domnívám se, že stát už by neměl dávat automobilovému průmyslu další investiční pobídky a měl by se zaměřit na rozvoj dalších odvětví ekonomiky. Ve světle této situace je například nepochopitelná podpora ze strany Babišovy vlády ve výši astronomických 529 mil. Kč pro bohatou automobilku BMW na výstavbu nějakého polygonu v západních Čechách. Šrotovné je ekonomický nesmysl, který pouze „krade“ prodeje z budoucnosti. Nejlépe to bylo vidět v USA v roce 2009. Šrotovné tam mělo mít dva cíle, pomoci životnímu prostředí zvýšením podílu úspornějších vozů a podpořit prodej aut se záměrem pomoci Detroitu a celé americké ekonomice. Nepovedlo se ani jedno.
Hrozí do budoucna zavření či výrazná redukce tuzemské Škoda Auto, nebo to odnesou spíše továrny zahraničních automobilek v Kolíně a v Nošovicích?
Pokud se podíváme na prodeje právě Škoda Auto, tak zjistíme, že se jí dařilo meziročně zvedat prodeje v Číně a Rusku. V Rusku dokonce o víc než 50 %. Těch „hladových“ trhů, kde nepodléhají běsnění ekologických aktivistů, je celá řada, třeba právě státy BRICS.
V jakém stavu je naše společnost? V Česku je 863 tisíc lidí v exekučním řízení, spousta dalších je jen těsně nad dluhovou propastí. Čtvrtina lidí nemá peníze na týdenní dovolenou. Je to špatné, nebo mají sousední země ještě horší problémy?
Babišova vláda není schopna systémově řešit problémy státu a jeho občanů. Třeba návrhy na zvýšení dávek hmotné nouze, tedy životního a existenčního minima, jsou dalším pokračováním zcela špatné sociální politiky státu, jelikož se dává nejen potřebným, ale také lidem štítícím se práce. To je velmi demoralizující a prohlubuje to sociální problémy. Na tyto neadresné sociální dávky je každoročně vynakládáno více než 150 mld. korun ze státního rozpočtu. Obávám se, že tato vláda předá za tři roky stát jako ohlodanou kost.
Navíc Česká republika se pro své obyvatele postupně stává jednou z nejdražších zemí Evropy. Za české platy si koupíme mnohem méně věcí než lidé v okolních státech na západ od nás. Máme mnohem dražší byty, elektřinu, vodu nebo jídlo. Navíc se očekává, že situace se bude dále zhoršovat. Exekuce jsou stále strašákem, proto jsem spolupředkladatelem novely exekučního řádu, která má zavést teritorialitu a sloučení řízení. Tato opatření výrazně sníží náklady exekučních řízení a ušetří peníze takto postiženým lidem.
Fotogalerie: - Pochod Za slušné Česko
Podle výzkumu společnosti Partners žije třetina těch, kteří mají úvěr na bydlení, od výplaty k výplatě. Je to normální stav? Musíme navíc brát v potaz, že dnes se nám ekonomicky daří dobře. Co přijde, až nastanou horší časy?
Nároky na státní rozpočet se neustále zvyšují. Tato vláda má veliké štěstí, že česká ekonomika zažívá zatím nejsilnější období, a tím pádem má státní rozpočet historicky nejvyšší daňové příjmy. Ve chvíli, kdy tomu tak nebude, ukážou se v plné nahotě nehospodárnost a nekompetentnost současných vládců. Růst cen je důsledkem přehřívání české ekonomiky a tento trend bude bohužel nějakou dobu pokračovat. V této době již také začínáme pociťovat plody bláznivé energetické politiky Evropské (německé) unie v podobě raketového růstu cen energií.
Režisér David Martínek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že by se průměrná mzda v České republice měla ideálně pohybovat okolo 50 tisíc korun, minimální mzda pak 30 tisíc. Jako příklad Martínek uvádí Německo, kde prý díky silným odborům činí průměrná mzda zhruba 80 tisíc korun. Jde o dosažitelnou představu, nebo je to v dnešních reáliích jen čirá utopie? A kdo by to platil?
Je hanebné, že zahraniční vlastníci tuzemských firem mohou bezproblémově vyvádět miliardy do zahraničí, aniž je u nás zdaňují. Musíme urychleně přijmout zákon o regulaci vývozu kapitálu, ale současnou vládu to vůbec nezajímá. Je zajímavé, že v minulosti vláda ČSSD, kde seděl Bohuslav Sobotka jako ministr financí, „osvobodila“ většinové zahraniční vlastníky tuzemských firem od placení tuzemské daně z dividend. Tímto krokem dlouhodobě ČR přichází o miliardy na srážkové dani z výnosů korporací.
Jsme nízkou úrovní mezd okrádáni? Je pravda, že nás zahraniční investoři vidí jako montovnu a tak i přistupují k zaměstnancům, nebo jim v Česku zajišťují solidní životní podmínky?
Západ zajímáme jen jako odbytiště pro jejich zboží a jako dodavatelé levné pracovní síly. Vyvedené dividendy nejsou vše, minimálně stejný objem peněz vypumpují zahraniční vlastníci na takzvaných vnitřních nákupech a pronájmech, takže se drancuje mnohem více.
Podle Davida Martínka by měly být i důchody vyšší, průměr by se měl pohybovat kolem 20 tisíc. Opět, je to reálné? Víme, že Andrej Babiš přidává důchodcům rekordním tempem, i tak se ale průměrná mzda šplhá nahoru rychlejším tempem, a rozdíl v životní úrovni mezi pracujícími a seniory se tak zvyšuje. Co s tím, má stát ještě seniorům přidat?
My prosazujeme svázání minimálního důchodu s minimální mzdou, proto trváme na zvyšování důchodů stejnou částkou všem důchodcům. Valorizace procentem neustále zvyšuje rozdíl v příjmech mezi důchodci, což je špatně, a těm nízkopříjmovým velmi ubližuje. Důchody u značné části seniorů jsou stále velmi nízké, proto je třeba razantně je zvyšovat.
Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji a s tím spojenému stárnutí české populace bude třeba prosadit silnější prorodinná opatření. Společné zdanění manželů, nižší daně či nižší platby sociálního pojištění pro ty, kdo vychovávají děti apod.
Pokud jde o důchodovou reformu, pomohla by určitě větší vazba mezi konkrétními rodiči a dětmi. Tím by rodič byl motivován mít více dětí a investovat do jejich vzdělání a výchovy.
Fotogalerie: - Vyklízení Kliniky
Jak českou ekonomiku ovlivní nástup robotizace? Jsme na příchod průmyslu 4.0 připraveni? Automatizace podle studie WTO ovlivní takřka polovinu všech pracovních míst…
Já bych průmysl 4.0 nepřeceňoval. Robotizace probíhá v posledních letech velmi dynamicky. Právě v automobilovém průmyslu je to vidět nejvíce. Spoustu pracovních pozic nebudou schopni roboti nahradit ještě dlouhou dobu, v sektoru služeb prakticky vůbec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
