Bájná postava české politiky prý odchází. Miroslav Šlouf se chce věnovat rodině

28.11.2014 20:05

ROZHOVOR Právě dnes vydává Miroslav Šlouf knihu Jak se dobývá hrad a jiné taje politiky. Malou ochutnávku z toho, co v ní píše, přinesly ParlamentníListy.cz již ve čtvrtek. V rozhovoru se pak rozpovídal tento člověk s pověstí kontroverzního lobbisty i na další témata - třeba zda věří tomu, že byl protest proti prezidentovi organizován odněkud zvenčí.

Bájná postava české politiky prý odchází. Miroslav Šlouf se chce věnovat rodině
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Šlouf

Anketa

Proč podle Vás ČT vymazala z projevu prezidenta Zemana negativní zmínku o Bakalovi?

hlasovalo: 26065 lidí

Pane Šloufe, máte také pocit, že se v poslední době zhoršily mezilidské vztahy, vyhrotily se místyaž  do radikalismu? Pokud to tak vnímáte, v čem je podle vás příčina toho, že se tak děje?

Začíná to politikou.

Možná. Máte tedy pocit, že lidé přejímají vzory chování z politiky? A to je pak rozděluje na nesmiřitelné tábory?

Těch táborů může a asi i je víc. Je však jasné, že když jeden ministr o druhém říká, že lže a ten druhý zase, že ten další krade, jak to mají lidé vnímat? To jsou pak dobré, téměř školní příklady pro to, jak ty vztahy i mezi lidmi rozbíjet. A jak i oni – třeba jen podvědomě – ty vzory přebírají.

Proč se to ale tak vyhrocuje teď? Nebo myslíte, že tomu dříve tak nebylo? Už před dvaceti lety si politici občas i veřejně takto vjeli do vlasů. A to nemluvím o tom, co se zřejmě odehrávalo v zákulisí, o kterém víte určitě podstatně více spíš vy…

Ale to ano. Před těmi 25 lety, po převratu, v první polovině 90. roku, jsem byl první místopředseda České národní rady. Pohyboval jsem se tedy v té politice docela aktivně a docela intenzivně. Samozřejmě jsem mohl pozorovat i různé motivace těch lidí, co do té politiky vstupovali. I to jejich chování. Ale přece jen to bylo tehdy trochu odlišné než teď.

Ty osobní útoky a podezírání možná nebyly tak silné jako nyní? Třeba lidé v těch 90. letech byli větší idealisti…

Píšu to i v té své knize, já osobně jsem si pořídil tehdy pekárnu. Musel jsem si na ni vzít úvěr 13 milionů, abych ji koupil od restituentů. A ti zaměstnanci, co tam pracovali, kradli jako straky. Řídili se stále tím socialistickým: Kdo nekrade, okrádá rodinu… A byli to obyčejní lidé, nikoli politici.

Už chápu, kam tím asi míříte. I lidé mimo politiku kradou a mohou si to vzájemně a třeba i veřejně vyčítat. Veřejnost to ale tolik nezajímá. Ovšem – pokud se vrátíme k té původní otázce, ti politici jsou hlavním vzorem, podle kterého se pak společnost řídí? Tak jste to chtěl říci?  

Zhruba tak.

A nemůže jít třeba i o krizi kapitalismu nebo vývoje celé současné současnosti?

To také. Ony se totiž ty vztahy vyhrocují všude, nejen u nás v České republice, to je pravda.

Jezdíte zřejmě po světě stále. Takže máte i nějaké příklady z praxe?

Řeknu to asi takto – například na ukázce vnímání něčeho. Můj syn má svoji nadnárodní firmu v Bruselu. Věnuje se lobbingu, což je bohužel tady v Čechách od jisté doby hodně sprosté slovo. Panem exprezidentem jsme byli označeni pejorativně, podobně jako kmotři, a už to tak zůstalo.

Ve světě to ale tak není. Můj syn spolupracuje v tom Bruselu s nějakým Danielem Gegenem. Ten v době, kdy se rozhodovalo o tom, kam bude v Evropě směřovat zemědělství, byl vybrán francouzskou vládou, aby vedl skupinu, která měla vylobbovat co nejlepší podmínky pro Francii. A to se také povedlo. Jelikož s mým synem spolupracuje, nedávno jsme spolu byli na snídani v Praze. A já si ho tak prohlížím a koukám – on má stužku Čestné legie. Ptám se: Jak ses k tomu dostal? Je to totiž nejvyšší francouzské vyznamenání. A on povídá: To mám za lobbing v Bruselu od francouzské vlády... To se u nás asi nikdy nestane. I hanlivá označení někoho, nějaké skupiny nebo povolání přitom mohou k rozdělení společnosti přispívat.

O rozdělení té české společnosti se u nás mluví nyní nejčastěji v souvislosti se současným prezidentem. Myslíte si také, že on je tím faktorem, který českou společnost proti sobě nyní tak radikálně staví?

Odpovím trochu opačně. Určitě tu společnost nestmeluje. Nestmeluje tak, jak by měl a mohl.

Určitě jste sledoval i to, co se dělo kolem 17. listopadu na Albertově, posléze i protest lidí s červenými kartami pro prezidenta. Myslíte si, že to byla spontánní akce občanů, nebo jste ochotný věřit i těm různým teoriím o tom, že to organizovala americká ambasáda, vláda či kdovíkdo…?

No také to mohla organizovat klidně i korejská vláda, ne? Já myslím, že Američani mají dostatečně velké starosti se svým vývojem už od 2. světové války. Problémů tam mají také víc než dost. Vím to proto, že mám část rodiny v USA, jelikož můj synek má za manželku Američanku.

A když se ptáte na to, jestli tady u nás něco byla organizovaná akce... Spojené státy pracují ve světě tak, že když jejich armáda či zpravodajské služby někoho potřebují – dobře jazykově vybaveného a speciálně zaměřeného na nějakou profesi, tak sáhnou na univerzity. A když jsem viděl, jak to třeba v tom Utahu funguje, tak věřím tomu, že to je i pravda. Ovšem věřit tomu, že tady někdo něco jako protest s červenými kartami organizoval, to se mi opravdu nechce.

Vysvětlil jste, že si nemyslíte, že by v organizování protestu s kartičkami pro Miloše Zemana v tom měl prsty jakýkoli cizí prvek, i když tomu mnozí odmítají věřit. Jak se díváte na ten typ protestu obecně?

Mně to přišlo vtipné.

A co říkáte na pozdější reakce Hradu na incident s vajíčky na Albertově, k tomu, že jedno z nich zasáhlo německého prezidenta? Na následné interpretace celého incidentu a následků z Hradu a okolí prezidenta?

Že nemusím vše hodnotit?

Dobře. Tak jen obecně – můžete odpovědět alespoň na první část dotazu?

Myslím si, že to, co se na tom Albertově stalo, byla opravdu ostuda naší republiky. Pozvat si k tomu navíc ještě okolní prezidenty a jednoho z nich pak napálit vejcem, nebylo právě nejšťastnější. Nepřipadalo mi to ani důstojné, o tom se vůbec mluvit nedá, ale nepřipadalo mi to ani úplně košer. I vzhledem k našemu národu, vůči sobě samým.

Myslíte, že to vše ještě bude dál pokračovat? Ty antipatie na jedné straně a sympatie na straně druhé k prezidentovi? Že se skupiny Čechů budou proti sobě ještě nadále stavět?

Já bych si to nepřál, ale obávám se, že ještě nejsme na konci.

Zeman je chytrý stratég. Nemůže vše, co nyní dělá a čím tu společnost tak proti sobě staví, mít nějaký konkrétní cíl? Třeba obrátit venkov proti Pražanům? Otázkou pak ale je, k čemu by to sloužilo? Posílilo by to Zemanovu pozici třeba už i pro jeho eventuální další případné funkční období v roli hlavy státu?

To si nemyslím. Historie se však opakuje. To rozdělování ve vztahu město – vesnice, to jsme si už přece jen také zažili i dřív. To není nic nového. Bylo již i za doby husitské, v době pobělohorské, bylo to za minulého režimu.

No to sice máte pravdu. Ale když přece jen pan prezident začne hovořit o pražské kavárně, nastoluje se tím trend toho, aby se to vyhrotilo. A to se skutečně děje...

Víte, i když jsme národ Švejka, mám pocit, že nejdůležitější na to všem je, že se nám začíná ztrácet humor. To s tím souvisí.

No, dá se oponovat tím, že na sociálních sítích tento jev patrný není. Naopak – jakmile se stane jakýkoli průšvih, lidová tvořivost nastupuje a někdy méně, jindy více vtipně se vyrojí ihned řada srandiček…

Nejsem záměrně návštěvníkem sociálních sítí, tak to posoudit nemůžu. Chráním si tím své duševní zdraví.

Ve své knize popisujete i vývoj kolem roku 1989 a krátce po něm. Asi jste už zaznamenal to, že nyní, po 25 letech, se najednou objevují stále častěji názory, že některé věci byly poněkud jinak, než se psalo a říkalo. Že to, co se odehrálo v listopadových dnech, bylo dopředu naplánované. Proč se to podle vás děje až nyní v takové míře – tedy po čtvrtstoletí?

Kdyby komunistická strana opravdu nechtěla, aby došlo k úpravě toho režimu, když nechci říkat přímo nápravě, tak to nikdy nenastalo. Vždyť už víme, že armáda zůstala v klidu, Lidové milice dojely  k Praze a vrátily se zpět. Ta doba 25 let je historicky optimální dobou na to, aby se začalo hovořit i o tom, o čem se třeba příliš v té dané době mluvit nechtělo. Náhodou jsem si pustil nahrávku historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky, který začal vydávat Husitskou epopej a před tím vydal Přemyslovce. A on na té nahrávce odpovídá na otázky veřejnosti. Mezi nimi se ho jedna paní ptala na to, jak vidí z hlediska dlouhodobého ty epochy lidstva? To, jak probíhají? A on jí povídá: Od doby ledové je to stále stejné. Rozhoduje vždycky stejně jen rodina a tlupa. To si myslím, že je důležité mít na paměti. Možná nejdůležitější. I když někteří historikové mohou tvrdit něco jiného.

V knize se zmiňujete i o tom, že vás zhoršení zdravotního stavu vedlo k určitým jiným pohledům na věc. Omlouvám se za osobní otázku, ale bylo vaše zdraví pohnutkou k tomu, abyste knihu, která v pátek přichází na trh, napsal?

To, na co se ptáte, mám za sebou již 11 let. Před 11 lety mi diagnostikovali rakovinu. Přemýšlel jsem, jak s tím budu bojovat. Bojoval jsem tak, že jsem to všude a všem řekl a pral jsem se. A snad jsem definitvně té svojí rakovině dal do držky – doufám. Chodím od té doby poctivě stále na kontroly, aby nedošlo k recidivě. I když nějaké zdravotní problémy i v současné době mám, zdaleka to není tak vážné.

Což znamená, že vás za čas zase někde uvidíme v politice nebo alespoň v jejím pozadí?

Všeho moc škodí.

Mám to chápat tak, že jde o definitivní konec Miroslava Šloufa v politickém světě?

Když se podíváte za sebe, uvidíte fotografii a na ní pět hříbečků. Tak říkám svým vnukům. A těm se budu nyní věnovat a dávat jim svoji energii. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Migranty z „přeemigrovaného“ Německa dají do „nedomigrovaného“ Česka? Benjamin Kuras říká více k tomu, co za nás odsouhlasil Petříček

4:41 Migranty z „přeemigrovaného“ Německa dají do „nedomigrovaného“ Česka? Benjamin Kuras říká více k tomu, co za nás odsouhlasil Petříček

CO NÁM DAL ROK 2018 „Od Západu se neodvracejí Češi, od Západu se odvrací Západ. Češi se ho spíš sveř…