Jak hodnotíte americké vojenské a politické intervence na Blízkém východě po 11. září 2001? Jsou na tom dotčené země Blízkého východu nyní lépe? Jsou tyto země více prosperující, stabilnější, je tam více bezpečno a podařilo se omezit islamismus a terorismus?
S odstupem 15 let je nutné konstatovat, že intervence přinesly chaos, nové války, bídu, uprchlickou vlnu. Všechny tyto jevy se šíří do celého Blízkého a Středního východu jako kruhy na vodě po pádu kamene. Jen namátkou – před těmi patnácti lety se válčilo jen v Afghánistánu. Dnes je ten seznam mnohem obsáhlejší: Afghánistán, Irák, Sýrie, Libye, Jemen, Saúdská Arábie, potenciálně je ohrožena i celá Střední Asie a Turecko. Terorismus se rozlézá až do Evropy a islamisté mají svůj vlastní stát. Jde o opravdu tragickou bilanci americké zahraniční politiky.
Co si myslíte o takzvaných konspiračních teoriích o 11. září? Věříte oficiální verzi americké administrativy? I oficiálně se například mluví o vlivu osob blízkých saúdské královské rodině... Ale verzí je více. Jak to podle vás bylo?
Po každé tragické události se vynoří spousta konspiračních teorií. V tomto případě si to v mnohém zavinila americká administrativa některými nepravděpodobnými historkami. Stačí uvést případ pasů údajných teroristů. V situaci, kdy po nárazu dopravního letadla se roztaví mohutné ocelové nosníky, na zem dopadnou tisíce tun trosek, které zasypou celou čtvrť jako sopečný popílek, se zázračně zachovají a najdou pasy údajných pachatelů. Opravdu si mohli vymyslet pravděpodobnější historku, když už nechtěli říci pravdu.
Co byste vzkázal Georgi Bushovi a takzvaným neokonzervativcům? Co měl americký prezident po 11. září dělat? A do jaké míry Bush věci aktivně ovlivňoval a do jaké míry byl jen loutkou nějakých skupin?
Asi se měli věnovat více Al-Káidě a jejímu fungování. Byla to jediná teroristická organizace, která na USA v roce 1998 zaútočila na zemi (útoky na velvyslanectví v Nairobi a Dar es-Salaamu), v roce 2000 na moři (poškození křižníku USS Cole v Adenském zálivu) a nakonec 11. 9. 2001 ze vzduchu na americkém území (v New Yorku a Washingtonu). Dobře věděli, že funguje jako svérázná grantová agentura, která přiděluje peníze a materiální pomoc na teroristické projekty. Stačilo odhalit, kdo sponzoruje Al-Káidu. Jenže právě to udělat nechtěli, protože tušili (nebo věděli?), že by museli postihnout své spojence a přátele, možná i někoho jim ještě bližšího. Nemám pocit, že tehdy George W. Bush patřil k intelektuálním hybatelům dějin.
Pokud bylo 11. září způsobeno lidmi napojenými na Tálibán, intervence v Afghánistánu by mohla mít ospravedlnění. Ale co intervence v Iráku, kde byl Husajn, sekulární diktátor, jehož vazby na 11. září se neprokázaly?
Obávám se, že neokonzervativci brzo poznali, že válka proti terorismu se v Afghánistánu vyhrát nedá, proto hledali měkčí cíl. Vybrali si svého bývalého spojence z války proti Íránu, Saddáma Husajna. Falešné důkazy proti němu zřejmě vyrobili stejné složky, které v troskách WTO „objevily“ nehořlavé pasy únosců. Intervence v Iráku dopadla nakonec velmi podobně jako ta předchozí v afghánských horách.
Psali jsme:
_635936241069370024.jpg&id=111285)
Za Obamy přišlo arabské jaro. Pád Kaddáfího, občanská válka v Sýrii, Muslimské bratrstvo u moci v Egyptě, i když dočasně. Jak arabské jaro hodnotíte?
Arabské jaro považuji za velmi úspěšnou politickou operaci, jejímž cílem bylo zničení všech sekulárních států v severní Africe a na Blízkém a Středním východě a jejich nahrazení islamistickými režimy. Teď je na řadě Turecko. Neúspěšný vojenský puč to sice posunul jiným směrem, ale tendence a cíl je zcela zřejmý. Sekularismus představuje nežádoucí jev pro islamisty i americkou administrativu.
V případě amerických intervencí a arabského jaro se hovořilo o šíření demokracie... A američtí spojenci – Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt, Emiráty, Turecko – jsou demokratičtí?
To povídání o šíření demokracie mi trochu připomíná zpravodajské operace pod falešnou vlajkou. S výjimkou Turecka žádný z výše vyjmenovaných amerických spojenců nikdy ničím nepřipomínal demokratický stát a o sekularismus ani nezavadil. Kdo tedy stál za ideologickým zdůvodněním intervencí a arabského jara? Připomenulo mi to Trockého vývoz světové revoluce. Dnes se nejspíš jedná o islámské revoluční hnutí. Jen nechápu, proč to podporují američtí neokonzervativci.
Projekt pro nové americké století, což je think tank amerických neokonzervativců se sídlem ve Washingtonu, který byl založen na jaře roku 1997 jako vzdělávací nezisková organizace Williamem Kristolem a Robertem Kaganem, říká, že „americká vůdčí úloha je dobrá pro Ameriku a dobrá pro svět“. Dánský expremiér, bývalý generální tajemník NATO z let 2009 až 2014 Anders Fogh Rasmussen ve svém videu na Facebooku řekl, že svět potřebuje četníka a tímto četníkem by měly být USA. Co si o tom myslíte?
Být světovým četníkem je nevděčná a nebezpečná role. Zejména ve světě, který se pomalu, ale jistě stává multipolárním. Byla by to cesta do slepé uličky.
Jaký přístup by podle vás měla americká administrativa zaujmout k dění na Blízkém východě?
Snažit se o mírové urovnání, tedy přestat podporovat (i nepřímo) islamistické režimy a uskupení.
Z hlediska stability Blízkého východu, bylo by lepší, kdyby vyhrál Trump, nebo Clintonová?
Z hlediska stability celého světa by bylo lepší, kdyby se americkým prezidentem stal Donald Trump. Rozvrácenou Libyi beru jako vizitku politiky Hillary Clintonové a jako memento pro naši budoucnost.
Jak hodnotíte současnou úlohu Ruska na Blízkém východě?
Ruská federace na Blízkém východě velmi srdnatě hájí své vlastní zájmy. Ty se většinou shodují se zájmy celé Evropy na zajištění stability tohoto regionu. Tím se z Ruska stal náš přirozený spojenec. Po nových volbách to budou akceptovat i evropské elity.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
