Ještě před několika lety soudy rozhodovaly pouze s malými výjimkami, při svěřování dětí do péče po rozvodu manželů, ve prospěch matky. Nyní se situace změnila, navíc přišla i možnost takzvané střídavé péče, za kterou vy bojujete a perete se o ni ve vašem osobním životě. Jaké důvody vás k tomu vedly a vedou?

Především není pravdou, že možnost střídavé péče přišla až nyní. V zákoně ji máme už od roku 1998, tedy 17 let. Za celou tu dobu však soudy nedokázaly změnit svůj přístup. Stále staví rodiče proti sobě a nutí je bojovat o výlučnou výchovu, kterou logicky může získat jen jeden z nich (a většinou je vítěz předem dán). Druhého pak odsoudí do role pouhého „stykače“, který smí mít s dítětem jen občas tzv. styk.

Vylučovat jednoho rodiče z péče o dítě je ale v rozporu s Listinou základních práv a svobod i s Úmluvou o právech dítěte. Soudy by měly uznávat přirozené právo obou rodičů pečovat o své děti a řešit případně jen to, jak se výchova mezi ně rozvrhne. Pak se i jejich spor přenese z vyhrocené pozice „buď – anebo“ více k věcným otázkám: Jak rozdělit péči, aby to co nejlépe vyhovovalo dítěti i rodičům?