Podivní ochránci přírody? Na debatu v Kyjově dorazila policie

Kdo byl organizátorem panelové diskuse o větrných elektrárnách v Kyjově a z jakého důvodu byla svolána?

Organizátorem byla základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kyjov. Oficiálně byla akce představena jako panelová diskuse o větrných elektrárnách. Z jakého důvodu ji místní spolek ochránců přírody spolek svolal, nechceme spekulovat. Víme ale, že předsedkyně spolku Zuzana Veverková se dlouhodobě na sociálních sítích veřejně vyjadřuje ve prospěch výstavby větrných elektráren, a to i v naší oblasti AOV94 Moštěnice.

To paní Veverková chrání přírodu, nebo větrné barony?

Oficiální důvod svolání akce neznáme, proto o motivech nechceme spekulovat. Překvapilo nás ale několik okolností. Zuzana Veverková se dlouhodobě angažuje v podpoře politiky výstavby větrných parků a velmi často veřejně vystupuje na podporu výstavby větrných elektráren, a to i v oblasti Chřibů, kterou její spolek současně prezentuje jako území hodné ochrany.

Není to spíše ochrany přírody podobná obhájcům Milady Horákové v 50. letech?

Stejně tak nás překvapuje, že se tento postoj podle našeho názoru rozchází s připomínkami, které k akceleračním oblastem podal celostátní Český svaz ochránců přírody. Další otázky v nás vyvolává transparentnost spolku. Pokud organizace čerpá veřejné prostředky nebo dotace, považujeme za samozřejmé, aby veřejnost měla možnost seznámit se s jejím hospodařením v rozsahu, který stanovují právní předpisy. To je téma, které by si podle nás zasloužilo větší otevřenost. Zajímavá pro nás byla také informace, která zazněla během samotné debaty. Přestože byla akce pořádána pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody Kyjov, paní Veverková uvedla, že ji hradí ze svých vlastních prostředků.

No a za koho ta paní vystupovala? Má ty „vlastní prostředky“ na větrnou akci zaúčtovány v ČSOB jako dar?

To v nás vyvolalo otázky ohledně způsobu organizace celé akce, nikoliv však závěry, ke kterým bychom bez dalších informací chtěli spekulovat.

Jak jste se o konání této diskuse dozvěděli

O plánované diskusi jsme se dozvěděli už 11. června. Informaci jsme nezískali náhodou. O dění v našem regionu se dlouhodobě aktivně zajímáme, stejně jako mnoho dalších obyvatel dotčených obcí. V té době jsme se zúčastnili odborné konference spolku Pro přírodu a myslivost v Šardicích na téma Jak vrátit život do obhospodařované agrární krajiny. Právě tam paní Zuzana Veverková veřejně oznámila, že připravuje panelovou diskusi o větrných elektrárnách. Přibližně o týden později byla akce oficiálně zveřejněna na Facebooku spolu s pozvánkou. Lidé z dotčených obcí jsou s paní Veverkovou na jejím FB profilu často vykreslováni tak, že pro nezaujatého čtenáře vypadají jako osoby nižší inteligence. Vyjadřuje se dosti arogantně, odpůrci větrných elektráren jsou podle ní na úrovni pomocné školy.

Foro: Kateřina Bodláková

Sál lidí s jinými názory byl podle paní Veverkové plný „sprostých a uřvaných hovad“?

Kdybych neměla kopii obrazovky z jejího Facebooku, skoro bych se to bála publikovat. Pak nás také ještě nazývaly „řízenými a placenými dezoláty“. Nevím za co, ale ona určitě někde na ten sál prostředky vzít musela.

Mnoho místních věnuje studiu této problematiky obrovské množství času, účastní se odborných konferencí, čte studie a snaží se získávat informace z různých zdrojů, aby si mohli vytvořit vlastní názor. Na takový pokřik paní předsedkyně, která by měla chránit přírodu, opravdu nikdo nebyl zvědavý.

Co jste od setkání očekávali?

Čekali jsme normální otevřenou diskusi, kde dostanou prostor lidé s různými názory. Mysleli jsme si, že když se akce jmenuje panelová diskuse, budou tam zastoupeni jak lidé, kteří větrné elektrárny podporují, tak i odborníci nebo zástupci obcí, kteří upozorňují na jejich možná rizika. Chtěli jsme se zeptat na věci, které nás opravdu zajímají. Jaké budou dopady na krajinu, přírodu, lidi, hodnotu nemovitostí, nebo jak bude celá výstavba probíhat. Doufali jsme, že dostaneme konkrétní odpovědi a že se bude věcně diskutovat. Nešli jsme tam dělat problémy. Šli jsme si vyslechnout různé názory a získat informace o něčem, co může ovlivnit místo, kde žijeme.

Probíhala diskuse podle vás otevřeně a dostali prostor lidé s rozdílnými názory?

Podle nás ne. Když jsme přišli na akci označenou jako panelová diskuse, očekávali jsme, že budou zastoupeny různé odborné názory. Už při pohledu na program nám ale bylo jasné, že mezi panelisty jsou pouze lidé, kteří se dlouhodobě veřejně vyjadřují ve prospěch větrné energetiky nebo se jí profesně věnují a mají v tom i svůj byznys. Mezi panelisty byli například ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová, odvolaný náměstek ministra Petr Holub, autor kritizovaného projektu akceleračních oblastí Radim Misaček, odborník na větrnou energetiku Jaromír Červenka, organizátorka celé akce a předsedkyně ČSOP Kyjov Zuzana Veverková a starostka obce Břežany Jana Surovcová.

Jaký byl názor této starostky?

Hlavně to nebyla vůbec relevantní zkušenost. Právě u paní starostky nás překvapilo, že byla její obec uváděna jako příklad dobré praxe. Její zkušenost může být cenná, ale podle našeho názoru ji nelze jednoduše přenášet na naši oblast. V Břežanech stojí výrazně nižší větrné elektrárny, ve větší vzdálenosti a v jiném typu krajiny, než jaká je plánována u nás. Naše oblast leží na úpatí Chřibů a Podchřibí, tedy v krajině s úplně jiným charakterem. Nachází se zde rozsáhlé lesní porosty, které pomáhají zadržovat vodu v krajině a ovlivňují místní mikroklima. Jsou zde studánky, prameniště, významné biotopy i migrační trasy ptáků a netopýrů. Tato krajina má vysokou přírodní i rekreační hodnotu a její charakter je zcela odlišný od převážně zemědělské krajiny, kde se nachází větrné elektrárny v Břežanech. Proto obě lokality ani velikost větrníků vůbec nelze srovnávat. Navíc se u nás hovoří o plánovaných větrných elektrárnách vysokých až kolem 250 metrů, které by podle dosud zveřejněných podkladů měly stát podstatně blíže obytné zástavbě, než je tomu v Břežanech. I to je podle nás zásadní rozdíl. Na panelu nám chyběl jediný odborník, který by představil také druhý pohled na věc. Nebyl pozván žádný odborník upozorňující na možná rizika větrných elektráren, žádný zástupce některé z dotčených obcí tady u nás, ani nikdo z místní občanské iniciativy, která se problematice věnuje. Přitom právě lidé odsud budou s případnými důsledky těchto staveb žít.

Jak debata probíhala?

Když navíc zaznělo, že přibližně tři hodiny budou diskutovat pouze panelisté a teprve poté dostanou prostor občané, řadu lidí to rozčílilo. V sále seděli především obyvatelé obcí, kterých se plánovaná akcelerační oblast a případná výstavba bezprostředně dotýká. Nepřijeli jen poslouchat několikahodinovou debatu lidí se stejným pohledem na věc. Přijeli se ptát na otázky, které řeší už několik měsíců a které ovlivňují budoucnost jejich domovů. V tu chvíli mnoho přítomných získalo pocit, že nepůjde o otevřenou panelovou diskusi, ale spíše o jednostrannou prezentaci podporující výstavbu větrných elektráren. Proto začali svůj nesouhlas dávat hlasitě najevo. Situace se přitom po chvíli začala uklidňovat. Moderátorka vyzvala přítomné ke klidu a lidé byli ochotni pokračovat a poslouchat, ale mezitím tím stihla paní Veverková na místo přivolat městskou policii.

Městskou policii pozvala na ekologickou přednášku ochránkyně přírody? To bychom spíše čekali v nápravném ústavu na debatě o drogové prevenci.

Podle našeho názoru to situaci ještě více vyhrotilo. Protože nikdo nic zlého nedělal, nikdo nebyl násilný ani neničil majetek. Měli jsme pocit, že se atmosféra začínala postupně uklidňovat a lidé byli ochotni pokračovat v debatě. Přivolání policie ale mnoho přítomných rozčílilo a napětí znovu vzrostlo. Situaci podle nás nepomohl ani přístup organizátorky. Místo snahy emoce uklidnit je svým vystupováním často ještě přiživovala. Chvíli zaznívalo, že jde o otevřenou diskusi a občané budou mít možnost se ptát, za chvíli naopak, že prostor mají pouze panteisté. Následně zaznělo, že jde o její akci, kterou si hradí ze svých vlastních prostředků a že pravidla určuje ona.

Bude tedy paní Veverková platit i zásah městské policie, kterou si tam zbytečně pozvala?

Pro přítomné bylo velmi těžké zorientovat se v tom, jaká pravidla vlastně platí. Mnoho lidí tak postupně rezignovalo na to, že by se vedla skutečná diskuse. Měli pocit, že jejich otázky ani obavy nejsou vítané. Emoce v sále tak podle našeho názoru nevznikly samy od sebe, ale byly ovlivněny i průběhem celé akce a způsobem jejího vedení. Diskusi nakonec neukončili občané, ale sama organizátorka. Mnozí lidé přitom stále očekávali, že dostanou prostor k otázkám. O to více nás mrzí, že akce označená jako panelová diskuse skončila způsobem, který podle našeho názoru otevřené veřejné debatě neodpovídal.

Foto: Kateřina Bodláková

Co vás během diskuse nejvíce zajímalo?

Myslíme si, že mnoho občanů nejvíce zajímala úplně jiná otázka. Nešlo jen o samotné větrné elektrárny, ale především o to, proč právě organizace, která se dlouhodobě prezentuje jako ochránce přírody, pořádá debatu na podporu projektu, který podle názoru řady místních může výrazně změnit zdejší krajinu. Lidé se ptají, proč ČSOP Kyjov dlouhá léta chrání Chřiby, jejich lesy, studánky, živočichy a krajinný ráz před různými zásahy, ale v případě větrných elektráren zaujímá podle jejich názoru opačný postoj. Pro mnoho místních je těžko pochopitelné, proč spolek, jehož posláním je ochrana přírody, veřejně podporuje výstavbu obřích větrných elektráren právě v takto cenném území. To byla podle nás jedna z nejčastějších otázek, na kterou občané hledali odpověď. Proč ČSOP Kyjov takto veřejně lobbuje za výstavbu větrných elektráren v krajině, kterou dosud pomáhal chránit? Na tuto otázku jsme podle našeho názoru během celé debaty jasnou odpověď nedostali.

Jak je možné, že celostátní ČSOP podal připomínky proti akceleračním oblastem, zatímco ČSOP Kyjov veřejně pořádá akci podporující výstavbu větrných elektráren?

Ještě jedna věc nás zaráží dlouhodobě. Pokud organizace čerpá veřejné dotace a hospodaří s veřejnými prostředky, považujeme za samozřejmé, že bude maximálně transparentní. Překvapuje nás proto, že jsme ve veřejně dostupných rejstřících nenašli účetní závěrky ani některé další dokumenty, které bychom u takové organizace očekávali. Vyvolává to v nás otázky, jak jsou v tomto případě plněny povinnosti zveřejňování a jakým způsobem jsou při poskytování veřejných dotací kontrolovány podmínky transparentnosti. Nechceme nic předjímat ani z ničeho obviňovat, ale myslíme si, že pokud organizace vystupuje ve veřejném prostoru, ovlivňuje veřejnou debatu a čerpá veřejné prostředky, měla by jít příkladem v otevřenosti a transparentnosti.

Pokud by se podobná debata konala znovu s nezávislými organizátory, co by podle vás mělo být jinak?

Především by se měla konat v obcích, kterých se plánovaná výstavba skutečně týká. Ne v Kyjově, ale přímo mezi lidmi, kteří mají žít v sousedství plánovaných větrných elektráren. Právě oni ponesou všechny důsledky těchto rozhodnutí a jejich hlas by měl být slyšet jako první. Diskuse by měla být opravdu vyvážená. Pokud se nazývá panelovou diskusí, měli by v ní být rovnocenně zastoupeni zastánci i odpůrci výstavby, odborníci z obou stran i zástupci dotčených obcí a občanských iniciativ. Jen tak si mohou lidé vytvořit vlastní názor na základě argumentů obou stran.

Měla by ji moderovat nestranná osoba, která dokáže udržet klidnou atmosféru, dá stejný prostor všem a nebude měnit pravidla během průběhu debaty. Smyslem podobného setkání má být hledání odpovědí, ne prohlubování rozdělení společnosti. A pokud podobnou akci pořádá organizace ochrany přírody, očekávali bychom, že bude především hájit zájmy ochrany krajiny a přírodních hodnot. O to více nás překvapilo, že se podle našeho názoru debata nesla převážně ve prospěch výstavby větrných elektráren právě v oblasti Chřibů a Podchřibí.

Jaké hlavní poselství byste chtěli po této zkušenosti předat ostatním obcím, které mohou podobnou situaci v budoucnu řešit?

Nenechte rozhodování o budoucnosti své obce jen na jiných. Zajímejte se o dění kolem sebe, choďte na veřejná projednání, ptejte se a chtějte odpovědi. Pokud budete mlčet, rozhodnou za vás jiní. Sledujte úřední desky svých obcí, programy a zápisy ze zastupitelstev. Zajímejte se o to, jaké smlouvy obec uzavírá, s kým jedná a jaké projekty se připravují. Často se lidé o zásadních změnách dozvědí až ve chvíli, kdy už je velmi obtížné je ovlivnit. Nebojte se spojit se sousedy, založit spolek nebo občanskou iniciativu. Když lidé vystupují společně, jejich hlas je mnohem lépe slyšet. Demokracie není jen o volbách jednou za čtyři roky. Je i o tom, že se občané aktivně zajímají o místo, kde žijí. Kdybychom se o naši oblast nezačali sami zajímat, pravděpodobně by se většina obyvatel o plánované akcelerační oblasti AOV94 Moštěnice dozvěděla až ve chvíli, kdy by už bylo velmi obtížné cokoliv změnit. Právě proto považujeme aktivní zájem občanů za naprosto zásadní. A hlavně se nenechte odradit tím, když vám někdo bude tvrdit, že už je rozhodnuto, nebo že na vašem názoru nezáleží. Dokud existuje možnost připomínek, veřejných projednání a otevřené diskuse, má smysl se ozvat. Česká krajina je společným dědictvím nás všech. Pokud ji nebudeme chránit my, neudělá to za nás nikdo.