Bojovník za svobodu Radkovič odhaluje, co se dělo už před „Mnichovem“ v příhraničí

29.09.2018 18:25

ROZHOVOR Čeští Němci v roce 1938 většinově podporovali Hitlera, tvrdí František Radkovič, jednatel jablonecké pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu. „Podle výsledků voleb v Jablonci jich bylo bohužel devadesát pět procent. Milion dvě stě třicet sedm tisíc z nich za rozbití Československa obdrželo pamětní medaili," konstatuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Po zradě spojenců v Mnichově se Československo dle jeho názoru samo bránit nemohlo. „I proto, že v československé armádě bylo až pětadvacet procent německých vojáků. Služte s někým, o kom nevíte, jestli vám nevrazí kudlu do zad. A to se dálo. Dělali to dokonce i němečtí policejní ředitelé v příhraničí," vysvětluje.

Bojovník za svobodu Radkovič odhaluje, co se dělo už před „Mnichovem“ v příhraničí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česko okrojené o Sudety. Stále si ho připomínají v Sudetoněmeckém domě

Připomínáme si 80. výročí Mnichovské dohody, která byla dohodnuta 29. září 1938 a v jejímž důsledku Československo přišlo o svá pohraniční území. Myslíte, že nás tehdy spojenci, Britové a Francouzi, zradili?

Vzhledem k tomu, že jsme s nimi měli spojenecké smlouvy o něčem, tak jistěže ano.

Dal se tehdy ještě Hitler zarazit ve své rozpínavosti? Kdyby se spojenci chovali jinak... Vždyť to ustupování vůči němu stejně k ničemu nevedlo a rok po Mnichovu napadením Polska začala druhá světová válka...

Německo se postavilo na nohy z peněz bankéřů ve Spojených státech. Pak jim ty peníze odmítli dávat, protože je potřebovali doma. To po tom roce 1933 vyprovokovalo takový nevratný proces a všichni od toho dali ruce pryč. Navíc, všichni znali ten hnědý v uvozovkách bestseller Mein Kampf. Tam si mohli jak v kuchařce přečíst, co svět čeká.

Evidentně si to nepřečetli...

Asi ne. Ale třeba někteří němečtí vědci zavětřili a vzali kramle. Utekli do Spojených států. Zatímco náš Ferdinand Porsche se v roce 1935 rozloučil s československým státním občanstvím a za dva roky z něj byl esesák a velkovážený nacista.

Měli jsme se bránit i sami?

Ne. To je asi jako když jsem se v roce 1957 střetnul na základní škole se svou třídní, fanatičkou, že co se má stát, stane se. No Radkovič, tak vyskoč z okna. Ano, já vím, co se stane, zabiju se. Proč bych to dělal? Takovéhle úvahy jsou scestné.

Jakou roli v tom sehráli při rozbití Československa čeští Němci podle vás? Myslíte, že ve své většině podporovali Hitlera?

Ano. Řeknu vám výsledky voleb, které zpracoval Josef Kunc v „Jablonci pod hákovým křížem“. Bylo jich bohužel devadesát pět procent. Milion dvě stě třicet sedm tisíc z nich za rozbití Československa obdrželo pamětní medaili.

Myslíte, že se k nim první republika špatně chovala, že byla část viny i na naší straně?

Ne. Žádná německá menšina nikde jinde neměla univerzitu jako v Praze, vysoké školy, střední i základní školství. Kdo nám chce toto podsouvat, tak to dělá buď z blbosti, nebo ze zavrženíhodných důvodů.

Jak to vypadalo po Mnichovu? Vy to určitě znáte z vyprávění vašeho otce. O něm vím, že v době druhé světové války byl v Praze, zúčastnil se pražského povstání a boje o rozhlas...

Nedávno jsem byl sázet lípy svobody v Heřmanicích a Habarticích za přítomnosti pana hejtmana Půty. Byla to vzpomínka na rok 1938, kdy Němci zákeřně přepadávali tyhle pohraniční stanice.

Váš otec byl v té době také na hranicích?

Kdo se dá k policii, tak nastupuje nejprve k takzvaným pořádkovým jednotkám. Tam si odslouží nějakou základní službu a pak ho pošlou k posádkám po republice. Do těchto jednotek Stráže obrany státu byli rekrutováni právě tito mladíci. Táta v lednu 1938 skládal slib v libereckých kasárnách po půlročním intenzivním kursu. Byli v příhraničí ve službě s četníky a poblíž byly v té době rozvinuté části hlídek opevnění. Což byli prověření vojáci, většinou Češi nebo Slováci. Maďarům a Němcům v té době už málokdo věřil. I to je důvod, proč jsme se nemohli bránit. V československé armádě bylo až pětadvacet procent německých vojáků. Služte s někým, o kom nevíte, jestli vám nevrazí kudlu do zad. A to se dálo. Dělali to dokonce i němečtí policejní ředitelé v příhraničí.

Jak to bylo dál s otcem po Mnichovu?

Aby se zachránil, musel s puškou v ruce utéci. Mám zapsanou jeho anabázi, kdy se přes čtrnáct policejních stanic dostal až na Vambersko Žambersko, kde utíkal z hranic podruhé. Poprvé z Tisé nad Ústí nad Labem. Teprve pak byl demobilizován z praporu SOS. Sloužil ve dvou praporech. Pak se dostal do Plzně. Ale ještě se vrátím zpět.

Ano, povídejte...

4. září 1938 dostal z pohraniční války tři dny volna, aby se mohl v Držkově oženit. Za čtrnáct dní poté mu matka přivezla čisté prádlo, protože neměli kde prát. V Tisé byli ubytováni ve škole, ale slečna učitelka byla Němka. Tak si nemohli zabrat ve škole třídu. Myli se ve studené vodě, spali v chladu a vlhku. Tam probíhala neregulérní pohraniční válka dávno před vznikem Freikorpsu. Jak se tam matka objevila a dala otci čisté prádlo, v tom okamžiku tuto strážnici přepadl Freikorps. Když viděli, že mezi chlapy je novomanželka, nic jim neudělali. Možná jim zachránila život. Pouze je odzbrojili. Tu strážnici si pak museli do rána dobýt zpátky. Československo bylo v nevyhlášené válce s Německem od 17. září 1938, kdy začal útočit Freikorps.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Honza“ Hřebejk nabádá euroskeptiky, ať nechodí k volbám. Zde je odhodlaná odpověď Markéty Šichtařové

17:16 „Honza“ Hřebejk nabádá euroskeptiky, ať nechodí k volbám. Zde je odhodlaná odpověď Markéty Šichtařové

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Zcela opačně, než zamýšlel, vybudil režisér Jan Hřebejk ekonomickou ana…