Proč jste se rozhodl založit politickou stranu Dobrá volba?
V loňském roce jsem odešel z TOP 09, protože se mi nelíbila velká konfrontační politika a nejsem příznivcem přistěhovalectví. Umím pochopit, když někdo utíká z místa, kde je válka, ale přijímat návštěvu chci, jakou si vyberu, ne, kdo je do mého domu pozván někým jiným. To byly věci, ve kterých jsem se rozcházel s TOPkou. Program také nesmí být založen jen na antikampani proti Babišovi. To je důvod, proč jsem posbíral podpisy a založil Dobrou volbu 2016.
Zrovna jsem se chtěla zeptat, jaký je rozdíl mezi TOP 09 a Dobrou volbou. Částečně jste mi na to už odpověděl, tedy antikampaň proti někomu a rozdílný názor v migrační politice. Co ještě?
Myslíme si, že je hlavně potřeba obhajovat svůj vlastní program a poukazovat na chyby vládní koalice, ale nemůžete z koalice vyjmout jen jednu stranu pouze proto, že má kontroverzního předsedu. Další věc je, že nejsem zastánce vícerychlostní Evropy a urychleného přijetí eura, protože Evropská unie by se měla transformovat. Není bez chyb a měla by se vrátit ke kořenům, na základě kterých vznikla, tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
Takže by, lidově řečeno, neměla do všeho tolik mluvit?
Přesně tak.
V TOP 09 už nejste. Jak se díváte na další vývoj strany pod taktovkou Miroslava Kalouska? A jak podle vás dopadne ve volbách?
Nemám křišťálovou kouli a nejsem schopen předjímat, jak dopadnu já, natož jiní. Byl jsem v roce 2015 toho názoru, že stranu má k volbám v roce 2017 dovést Karel Schwarzenberg jako její zakladatel, za tím jsem si stál, ale na sněmu jsem to neprosadil. Nyní vede stranu Kalousek a dále to nehodlám komentovat.
S jakými pocity sledujete předvolební náladu a máte obavy z Andreje Babiše?
Je třeba se zamyslet do budoucna. Chcete-li vytvořit uskupení s kandidaturou do krajských voleb, musíte získat podpisy určitého procenta počtu obyvatel daného kraje. Když chcete kandidovat do celostátních voleb, stačí tisíc podpisů. To se mi nezdá férové. Týká se to i mé osoby, ale jde o přímý nepoměr. Tedy například pro Moravskoslezský kraj musí kandidát sebrat osm procent podpisů, a pro celou republiku jen tisíc.
Co se týká Andreje Babiše, je třeba si přiznat jednu věc. Babiše si všechny politické strany, které vládly a byly ve Sněmovně od roku 1989, vychovaly. Dnes mají vlastně obavu z člověka, kterého si samy vychovaly, ale to bychom museli mít strach z kdekoho. Jsem přesvědčen, že Babiš také nepřevrátí politiku o tři sta šedesát stupňů oproti roku 1989. Když si to uvědomíme, tak jsme promarnili nadšení lidí po revoluci. Banky krachovaly, podniky se tunelovaly a viník nebyl nikdy potrestán. Za problémy si politické strany mohou samy.
Neobvykle vysokého výsledku ve volbách mohou dosáhnout strany, které jsou považovány za protestní, někdy označované jako „strany pomsty“. ANO, KSČM, Okamurova SPD. V souvislosti s tím, co jste právě řekl, zaslouží si český politický režim a politici takový trest, aby většinu ve Sněmovně získaly tyto strany?
Není to poprvé, kdy se taková uskupení vynořila. V roce 2010 to byly Věci veřejné a v tomto případě je nutné vidět, že tehdy dostaly středopravicové strany jakýsi reparát pravicové politiky. Utopily se samy mezi sebou v šarvátkách a tím, že se věnovaly jen vnitřním sporům. Koneckonců, konec současné vlády je jako přes kopírák vlády Petra Nečase. Nakonec Nečasova vláda skončila, jak skončila, a já to nazývám pučem. Pokud mají protestní strany něco přinést, musí se chovat jinak, než jak se chovaly Věci veřejné.
Chovají se jinak?
To uvidíme. Okamura tvrdí, že už nechce být stranou v opozici, Piráti si to představit umějí, Ano nepůjde do koalice s Okamurou, ještě to sestavování bude zajímavé.
Který subjekt ze stran, které mají šanci na vstup do Sněmovny, představuje největší riziko pro naši zemi? A proč?
Nechci si hrát na to, která strana hraje větší riziko. Jsem přesvědčen, že jejich rétorika, budou-li nakonec vládnout, bude jiná, než jaká byla před volbami. Nehodlám hodnotit, že Okamura ve vládě je špatně, nebo Piráti… Všechny strany mají jinou rétoriku, než jsou jejich tváře, když usednou ve vládě.
Ano, české politické strany hovoří někdy jinak před a po volbách…
Stále platí, že když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají. Otázka je, jak si chce volič nechat zazpívat; a někdy je ten zpěv pěkně falešný.
Dobrá volba nezpívá falešně?
Nezpívá falešně. Na našem webu ukazujeme, že chceme být středovou stranou a chceme došetřit kauzy, v nichž nebyli viníci potrestáni. Minimálně kvůli tomu, aby se udělal seznam pro historii těchto kauz po roce 1989, kdy docházelo k beztrestnému tunelování, jako odstrašující příklad. Dnes nás tito nepotrestaní chtějí učit, jak máme být transparentní a jak to dělat. Dokud seděli v čele bank, kampeliček, fondů či podniků, tak to asi nevěděli.
Pokud jde o „rozkrádání státu“, je volební kampaň opepřena přestřelkou o lithium. Co její podoba vypovídá o úrovni naší politické reprezentace?
Existují tři paralely. První byl dopis ministra zdravotnictví Martina Bojara z devadesátých let, že některá firma neumí zpracovávat krevní plazmu. Vyšla z toho arbitráž. V roce 2006 se ve Sněmovně narychlo schválila fotovoltaika, zase vyplynuly arbitráže. Nyní vyšlo najevo, že čtrnáct dní před volbami ministr podepíše memorandum, aniž by se o něm dozvěděli koaliční partneři a rozhodnutí bylo na vládě. Tohle by se za normálních okolností nemělo stávat. Notabene s lithiem vychází na povrch problémy s vlastníky pozemků, vlastnické struktury jsou nepřehledné… Hrát si ve stohu se zápalkami je nebezpečné v každé době, ne toliko čtrnáct dní před volbami.
Část veřejnosti má pocit, že Evropská unie, případně západní státy s Čechy nakládají jako s občany druhé kategorie. Ať už jde o platy, nebo rozhodování o našich životech, případně o jistou pachuť, kdy Angela Merkelová uplatnila svou moc ve věci migrační krize. Přejete úspěch stranám, které chtějí vystoupit z Evropské unie, případně si od ní drží odstup?
Já bych to viděl tak. My jsme ve středu Evropy a vystoupit z ní nebude tak snadné. Asi by mělo smysl podílet se na tom, aby se Evropa změnila návratem ke svým původním kořenům, na kterých byla postavena, tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
Je tento stav chybou České republiky? Neumí se dostatečně prosadit?
Když jsme byli spojení se Slovenskem, bylo nás patnáct milionů, teď je nás deset milionů. V takovém počtu se těžko něco prosazuje, je třeba hledat partnery, kteří naše záměry chtějí sdílet, a tady máme co dohánět.
Pokud vím, v Bruselu působí frakce Evropa národů a Svobody v čele s Francouzkou Le Penovou…
Mám pocit, že když Merkelová zadupala, prohlašovalo se, že neexistuje právo veta, a prostou většinou se odhlasovalo, že musíme přijmout kvóty. Hlasovalo se o lidech, kteří v naší zemi ani být nechtějí.
Obáváte se vstupu radikálnějších stran na politickou scénu Evropy? Těch, které volají po vystoupení z Evropské unie, či její zásadní transformaci?
Myslím, že je zapotřebí pro ty, kteří ve volbách vyhrají a povedou tuto zemi, aby skončila doba politické korektnosti. Věci se musí nazývat pravými jmény, jestliže jde o ekonomické uprchlíky, kteří nehledají cestu z válečných oblastí a dostávají se do Evropy, musejí z tohoto kontinentu pryč. Zároveň si ale musíme přiznat, že Evropa a někteří její horliví členové stáli u rozbití dvou státních útvarů, Libye a Iráku, a konkrétně v Libyi jsou kořeny, proč lidé ze zemí Afriky přicházejí přes nehlídané hranice. Libye navíc skoro žádnou vládu nemá, takže se dostanou do Evropy. Nemyslím si, že nastává doba extremistických stran. Ty příznivce mají právě proto, že občanům se neříká pravda. Kdyby nebylo silvestra v Kolíně nad Rýnem, kdo by se dozvěděl, že tam dělají uprchlíci nepořádek? Nikdo. Je nutné přestat si hrát na schovávanou před občany a mluvit o problémech takových, jaké skutečně jsou.
Když při vstupu do Evropské unie bylo referendum, tak by mělo být referendum i o vystoupení, aby lidé sami rozhodli. Je to nic proti ničemu. I kdybychom se nakrásně rozhodli vystoupit, jsme uprostřed Evropy, a není tak jiná možnost, leda se přichýlit jednoznačně na Východ, a to si snad nikdo z nás nepřeje.
Je tedy podle vás lépe zasadit se o reformování Evropské unie než se snažit o vystoupení třeba referendem?
Ano, být u procesu reformace Unie, a má-li platit, že jedna členská země může vetovat jakýkoliv návrh, tak to musí být respektováno. Navíc ustanovení o dobrovolném vystoupení z Evropské unie je obsaženo v podepsané Lisabonské smlouvě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
