Celková rekonstrukce Císařských lázní je naší prioritou, říká předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje

01.08.2019 15:00

ROZHOVOR Jaká opatření se připravují v souvislosti s rozšířením platby mýta na silnicích I. třídy a co aktuálně řeší Karlovarský kraj, popisuje v rozhovoru předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Celková rekonstrukce Císařských lázní je naší prioritou, říká předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje
Foto: archiv hejtmanky
Popisek: hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO)
reklama
Jak se kraje vyrovnají s tím, že Ministerstvo dopravy neustoupí od plánu rozšířit platbu mýtného na silnicích I. třídy?
 
S kolegy hejtmany jsme se původně dohodli, že každý kraj projedná s dotčenými obcemi na svém území problematiku nastavení mýtného systému na silnicích 1. třídy. Následně jsme sestavili seznam úseků, kde kraje požadovaly nulovou sazbu ze zcela jasných důvodů, tedy především proto, aby nákladní vozy a kamiony neobjížděly zpoplatněné úseky po silnicích II. a III. tříd, neohrožovaly tak provoz v obcích a jejich okolí, neničily opravené části silnic a životní prostředí.
 
Rozhodnutí o tom, že s nulovým mýtem Ministerstvo dopravy nepočítá, aby nebyla zpochybněna soutěž na zajištění výběru mýta, situaci naprosto změnilo, proto jsem iniciovala společné jednání s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem. Respektujeme rozhodnutí Ministerstva dopravy a na schůzce Ministerstva dopravy, Asociace krajů a Svazu měst a obcí jsme se domluvili, že vytvoříme společnou pracovní skupinu, která vyhodnotí provoz těžkých nákladních vozidel na síti silnic I., II. a III. třídy. Jednáme o takových opatřeních, která ochraňují obyvatele dotčených obcí stejně jako krajské silnice.
 
Připravujeme návrh na možné zvýšení pokut za porušení zákazu vjezdu těžké nákladní dopravy, která má odrazovat řidiče a dopravce, aby se vyhýbali mýtnému a sjížděli na krajské silnice, řeší se rovněž umístění dopravních značek zakazujících průjezd tranzitní dopravy, což znamená, že bude zapotřebí v každém kraji požádat o stanovení úpravy dopravního značení. Nově by měly být zavedeny častější policejní kontroly. Kraje také požadují systémové řešení financování oprav silnici II. a III. tříd prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
 
 
Vy sama jste se jako hejtmanka Karlovarského kraje v poslední době obracela na ministra dopravy a dokonce i na premiéra české vlády kvůli tomu, že chce kraj svou dálnici D6 propojit s německou A93 směrem na Mnichov. Myslíte, že to pomůže?
 
Máme informace o tom, že německá strana zvažuje odklad zahájení prací na dálničním propojení německé dálnice A93 a naší D6 a o vyřazení stavby z naléhavých priorit Spolkového plánu rozvoje dopravních cest do roku 2030. Proto jsme připravili rezoluci, v níž apelujeme na vládu Spolkové republiky Německo, spolkové země Bavorsko a na příslušné úřady a instituce, aby zajistily pokračování stavby této dopravní spojnice od hraničního přechodu Pomezí/Schirnding a její napojení na dálnici A93 u Marktredwitz.
 
Výzvu směrem k německým orgánům ale může učinit pouze česká vláda. Z toho důvodu jsem oslovila pana premiéra, aby zahájil jednání a pověřil potřebnými úkony i ministra dopravy. Spojnice mezi Německem a ČR, o kterou nám jde, by nejen urychlila dálniční dopravu, ale dává smysl také z pohledu plánovaných investic mezi ČR a SRN. Myslím tím například výstavbu zkušebního centra BMW Group na Sokolovsku.
 

Anketa

Čeští senioři prý podléhají tzv. ,,dezinformacím". Je to bezpečnostní hrozba?

8%
92%
hlasovalo: 18512 lidí
 
Na začátku července byly na seznam UNESCO zapsány dvě památky z České republiky, a sice národní hřebčín v Kladrubech, tedy z Pardubického kraje, a hornické Krušnohoří, které je částečně i v Karlovarském kraji. Máte představu, jak to ovlivní cestovní ruch v obou regionech?
 
V případě krajiny hřebčína v Kladrubech, kde probíhá chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní, bylo rozhodnutí o zápisu na Seznam UNESCO překvapivé, ale zasloužené, už dnes je to velký turistický cíl vyhledávaný návštěvníky z naší země i ze zahraničí.
 
V případě hornické krajiny Krušnohoří tvoří součásti zápisu pět míst z Karlovarského kraje, 2 z Ústeckého kraje a 15 ze saského příhraničí. My si ve vedení Karlovarského kraje uvědomujeme, že obce, ve kterých se nacházejí památky hornického Krušnohoří, budou potřebovat podporu, čeká je nutné zkvalitnění infrastruktury a další věci. Setkáme se se starosty jednotlivých měst a obcí, posbíráme jejich požadavky ohledně infrastruktury, parkovacích míst a podobně. A kraj bude připraven vypsat dotační program, který by těmto obcím pomohl.
 
Chceme také popřípadě obce a města nasměrovat, kde je možné žádat o dotační prostředky, neboť zápisem na seznam UNESCO se otevírají  větší možnosti v rámci čerpání evropských fondů. Očekáváme, že na tato místa přijede mnohem více hostů, než tomu bylo do současnosti. Se službami pro turisty by mohly pomoci i oblastní destinační kanceláře, jež by v území měly vzniknout.
 
Se zájmem turistů souvisí i poslední dotaz. Často říkáte, že mezi nejnavštěvovanější památky ve správě kraje patří Císařské lázně v centru Karlových Varů. Opravdu věříte tomu, že kraj zahájí jejich celkovou rekonstrukci? 
 
Je to jedna z našich priorit, jsem přesvědčena o tom, že to dokážeme. Na začátku července kraj vyhlásil veřejnou zakázku na kompletní obnovu národní kulturní památky Císařské lázně. Předpokládaná hodnota zakázky činí 483,9 milionu korun bez DPH. Vyhlášení veřejné zakázky je pro nás velmi významný krok, kterým se výrazně posuneme právě k zahájení kompletní rekonstrukce Císařských lázní.
 
Národní kulturní památka už 18 let chátrá, čeká na opravu a zatím se nikomu nepodařilo začít s celkovou obnovou budovy. Naši předchůdci totiž většinou plánovali velké zásahy do objektu, proto nikdy nezískali souhlasné stanovisko orgánů památkové péče. My chceme památku opravit bez toho, abychom zasahovali do její podoby. Kraj má na stavbu připraveno v rozpočtovém výhledu 200 milionů korun, spolufinancování ze strany města Karlovy Vary dosáhne 100 milionů korun, 250 milionů jsme získali od Ministerstva kultury, respektive od Ministerstva financí.
 
Při prohlídkách objektu byl vidět zájem ze strany firem, kterých přišla více než desítka. Termín odevzdání nabídek je stanoven na konec srpna, může ale ještě dojít k jeho prodloužení. Samozřejmě jsme připraveni velmi pečlivě kontrolovat průběh i financování stavebních prací a to samé se dá očekávat od orgánu památkové péče, vždyť jde o národní kulturní památku. 
 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Barbora Richterová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ty nejhorší sny Lipovské. Modlete se. K ČT s ženou, která si tam zažila své

6:08 Ty nejhorší sny Lipovské. Modlete se. K ČT s ženou, která si tam zažila své

ROZHOVOR Takže jednoduše a prostě! „Ta komise stála za starou bačkoru, nepracovala pro Radu ČT a v p…