Jak vnímáte současnou situaci v Turecku po nezdařeném vojenském puči a referendu o prezidentských pravomocích? Prezident Erdogan zahájil čistky v mnoha společenských vrstvách, v armádě, policii, ale také mezi úředníky státní správy i intelektuály, to znamená i mezi novináři, pedagogy a umělci. Panuje nyní skutečně v Turecku totalita, jak o tom informují evropská média? Dotýkají se tyto nové poměry také běžných lidí v jejich každodenním životě?
Čistky se dotýkají takzvaných gülenistů, tedy těch, kteří mají jakékoliv spojení s hnutím Feto. Bohužel se to také podepsalo na mnoha nevinných lidech, kteří ani neměli ponětí o těchto vazbách. Sama jsem uvažovala, zda škola, pro kterou pracuji, má mezi zaměstnanci nějaké napojení na toto hnutí. Hned po nezdařeném puči vyšel totiž seznam škol, nemocnic a úřadů, které byly přidané na černou listinu. Cizinci, kteří pro tyto instituce pracovali, nesměli opustit zemi, na letišti byli zatčeni a doposud jsou pronásledováni. Místní již neseženou práci ve státním sektoru. Například jsem se doslechla i o případu muže, který před osmi lety pracoval pro Asia banku, která je dnes na černé listině, a proto byl ze své současné práce propuštěn a už nemůže pracovat ve státní správě. Musel si otevřít vlastní bistro, aby uživil rodinu.
Prezident Erdogan měl před referendem o rozšíření svých pravomocí vyvíjet velký tlak na veřejnost, a to nejen v Turecku, ale i v zemích, kde žijí početné komunity Turků, aby mu schválila jeho nové rozsáhlé kompetence, kdy bude moci vládnout téměř neomezeně. Jak to vstřebává turecká veřejnost, umělci a pedagogové, mezi kterými se pohybujete?
Kvůli tak obrovské předvolební kampani Erdogana jsme všichni tušili, že dosáhne toho, čeho chce. Den před referendem prezident označil všechny ty, kteří volí „Ne“, tedy opozici, za teroristy. Opozice byla silně utlačována. Avšak prezidentova strana AKP měla po celém Istanbulu obrovské billboardy. Letáky a nálepky rozdávala dokonce ochranka u vchodů metra, která normálně prohledává lidi u vlaků. Jejich heslo znělo: Milujete-li svou vlast, volte Ano – skončeme pro jednou s terorismem, volte Ano. Teď chce nechat rozhodnout 80 milionů lidí o trestu smrti. Den před referendem se mě řidič autobusu zeptal, jaký mám názor na volby, zda je správné, aby o všem rozhodoval jeden muž. Odpověděla jsem mu, že to považuji za velmi nebezpečné. On jen dodal, ať se stane, co se má stát, a dají nám už pokoj. Je zvláštní, že místní Turci jsou i přes tyto poměry velmi pozitivní, ale někteří projevují laxní přístup. Podle jejich názoru nedojde k radikálním změnám rychle a také věří, že v tak silně polarizované společnosti nemůže tato myšlenka diktatury dlouho přežít.
Proběhlo vůbec prezidentské referendum férově? Kritici Erdogana tvrdí, že sčítání hlasů bylo provedeno protiprávním způsobem, kdy se evidovaly i hlasy v neorazítkovaných a neprověřených obálkách. Upozornili na to jak pozorovatelé z Rady Evropy, tak například i zástupci tureckého svazu právníků. Jaký máte na to názor?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán