Český europoslanec prozradil, co v Evropském parlamentu slýchá čím dál víc na adresu Zemana

Určitě sledujete dění kolem prezidentských voleb. Zeman, Drahoš, Horáček, Topolánek. To jsou kandidáti v čele pelotonu uchazečů o Pražský hrad. Zeman zdůrazňuje, že si Češi nesmějí nechat nic vnucovat cizinou ani médii typu ČT. Jiří Drahoš jde na Hrad „s čistým štítem“ a chce tam vrátit slušnost. Michal Horáček tvrdí, že „máme na víc“ a že úžasní čeští lidé dosáhnou lepšího života i lepší reprezentací Česka na Západě, což on prý dokáže. Mirek Topolánek bazíruje na ochraně hranic a „chce spojovat hospodu s kavárnou“. Kdo dělá nejlepší kampaň a kdo si to naopak v poslední fázi před volbami kazí? A kdo se podle vás nejspíše dostane do druhého kola?

Nejlepší volební kampaň má nesporně EPH Daniela Křetínského – zastupuje Mirek Topolánek. Poměrně důvěryhodně a s určitou znalostí věci vystupuje bývalý velvyslanec ČR ve Francii Pavel Fischer. Nejlepší výsledek by bylo – podle mne – vítězství Miloše Zemana v prvním kole...

Činí ale Miloš Zeman dobře, když tvrdí, že žádnou kampaň nedělá, a přitom jsou vyvěšeny jeho billboardy? Navíc Zeman ani nechodí do debat s protikandidáty, což zřejmě vydráždilo komentátora Bohumila Pečinku, jenž napsal o Zemanovi, že je kvůli tomu „sráč“. Co si o tom myslíte?

Domnívám se, že Bohumil Pečinka nesahá Miloši Zemanovi ani po kotníky a je tedy zcela lhostejné, co si o vedení kampaně Milošem Zemanem myslí. Kampaň Miloše Zemana je velmi efektivní a přitom jistě nestojí více, než činí náklady PR větší části kandidátů.

Profesor Tomáš Halík dal jasně najevo, že Zemana nehodlá volit. Podle jeho názoru by Zemanovi neměl dát hlas žádný občan, kterému leží na srdci zájmy České republiky. „Dát hlas pro Zemana bych považoval za těžké morální provinění proti zájmům naší země. Ten člověk z mnoha důvodů – od morálních po zdravotní – je naprosto nezpůsobilý vykonávat funkci prezidenta republiky,“ pravil Halík. Zeman podle něj soustavně společnost svým chováním, vystupováním a vyjadřováním táhl dolů, rozděloval a rozeštvával, vážně poškozoval politickou kulturu země, autoritu prezidentského úřadu a pověst republiky v zahraničí. Dá se k tomu něco říct?

Tomáš Halík je pouze takový dnešní Koniáš a jeho aktivity mi připomínají konání exministra Daniela Hermana, který je však blíže světské moci. Naštěstí už je jeho aktivita na ministerstvu minulostí! Proč jsem si v souvislosti s vaší otázkou vzpomněl na Hermana? Protože postoje těch dvou se nikdy příliš nelišily. Když slyším a vidím ten odporný zjev zaprodance Sudetoněmeckého landsmanšaftu, tak si pomyslím, že asi mnohdy ani netuší, že jeho blábol – stejně tak jako blábol Halíka – řadě rozumných lidí naznačuje, koho volit. Jeho devótní projevy vůči potomkům zrádců republiky táhnou naši společnost dolů a hloupost jeho vystoupení ukazuje vyhořelost militantního katolicismu, který v něm má jednoho z hlavních mluvčích. O kultuře v jeho podání na místě ministra se nemusím zmiňovat. Zažili jsme to všichni na vlastní kůži.

Ani politolog Jiří Pehe nezůstává stranou. Zeman podle něj neustále provokuje, avšak na rozdíl od Klause nemá ani nějakou pevnější ideovou osu. „Nedá se ideově vlastně nijak uchopit, vše dělá pouze podle toho, co je výhodné pro něj, či podle toho, s kým si vyřizuje účty,“ vypočítává Pehe základní charakterové vlastnosti současného prezidenta. Navíc se prý Zeman nechal zničit alkoholem a zájem státu je kvůli tomu u něj až na druhém místě. Aktivista John Bok na konto Miloše Zemana v rozhovoru pro Parlamentní Listy.cz dokonce řekl, že je Zeman podlý, zbabělý, nabubřelý a arogantní. Ani běžní občané ale nezůstávají stranou; na facebooku se objevují různé lidové animace na téma: „Nevolte Zemana“ anebo, že je „většina kandidátů lepší, nežli Zeman“. Proč tolik jedu vůči současné hlavě státu?

Miloš Zeman skutečně rád provokuje. Navíc má velmi dobrou paměť a často i kvalitní informace. V tom se zásadně liší od věčně opilého, absurdního dramatika, který podstatnou část svých prezidentských mandátů trávil v péči zahraničních klinik a ještě si nechával horentní sumy, které tyto jeho pobyty stály, proplácet ze zdravotního pojištění našich občanů. Vcelku chápu, že pro pravicově orientované politology je Miloš Zeman neakceptovatelný. Pokud mohu sledovat vývoj pana Pehe od devótních komentářů na absurdního dramatika přes nesmělé výhrady k Václavu Klausovi, pak mám dojem, že dnes mu vedou ruku opět původní sponzoři.

John Bok je známý na jedné straně poměrně vysokou inteligencí, spojenou na druhé straně s chováním řeznického psa. Podobný asociál nemá právo hodnotit výkony aktivních politiků. Vzpomínám si živě na trapnou scénu, kterou ztropil John Bok v zaplavené Praze. Sprostě tehdy odehnal od svého domu záchranáře, kteří připluli na lodi, aby mu poskytli pomoc. Jeho komické vystupování jako hosta Poslanecké sněmovny si rovněž nezaslouží další komentář.

Jaký zvuk má jméno Miloše Zemana v jiných evropských státech? Setkal jste se jako europoslanec někdy s tím, že by na Zemana někdo z Evropského parlamentu v nějakém smyslu reagoval? Popuzuje Evropu český prezident, třeba už tím, jaký má názor na migranty?

Ano, setkal jsem se s tím, že vítači migrantů názory českého prezidenta kritizují. Tyto hlasy postupem času slábnou a naopak sílí hlasy, které zjednodušeně říkají: „Takového prezidenta bychom u nás také potřebovali. Závidíme ho Čechům.“ Zároveň ve většině zemí EU dochází k výraznému přitvrzení podmínek, za kterých jsou přijímáni migranti, a většina politiků na nejvyšší úrovni nepřímo uznává, že do Evropy se všichni migranti, kteří sem chtějí přijít, nevejdou – podle odhadů z různých zemí světa chce do EU přijít zhruba 250 miliónů migrantů.

A jakým prezidentem by nejspíše byl Mirek Topolánek? John Bok, jehož jsem již zmínila, se bojí, že dnešní předseda Teplárenského sdružení České republiky Topolánek by lobboval v zájmu velkého kapitálu. Má v tomto pravdu? Vzpomeňme si ale taky na některé „aktivity“ jeho ministrů – ministryně obrany Vlasta Parkanová a letadla Casa, místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a kauza ProMoPro, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a jeho regulační poplatky ve zdravotnictví, Lisabonská smlouva... Co se vám osobně dnes vybaví ve spojitosti s kabinetem Mirka Topolánka?

Vedle vámi zmíněných „všiváren“ jde o pokračování rozkrádání národního majetku tak, jak bylo nastaveno Topolánkovými předchůdci, zejména Václavem Klausem. V roli prezidenta by ovšem měl nepoměrně menší možnost ovlivňovat hospodářský vývoj země. Jistě by s ním na zahraniční cesty vyjížděli zejména spolupracovníci firmy EPH a silné výrazy, které používala tato „jednička“, by zřejmě dostaly daleko více prostoru než dříve. Bohužel bez širokých znalostí, kterými disponuje Miloš Zeman. Česká republika by zřejmě opět „zmizela“ mezi ostatními menšími zeměmi EU. Jeho podpora velkému kapitálu by umožnila větší rozevírání nůžek mezi miliardáři a většinou našeho národa.

Čeká nás hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše a v průběhu jsou prezidentské volby. Po nich možná jednání o vzniku nové vlády Andreje Babiše, u kterých bude minimálně do dubna Miloš Zeman. Jde o přelomový čas pro český národ? A jaké řešení by bylo pro Česko nejlepší? Vláda Babiše klidně bez důvěry, menšinová vláda Babiše s důvěrou, koaliční vláda Babiše, vláda s ANO bez Babiše, vláda bez ANO, anebo předčasné volby?

Nejpravděpodobnější scénář musí počítat s tím, že tato menšinová vláda Andreje Babiše důvěru v tomto týdnu v Poslanecké sněmovně nezíská. Programové průniky ANO a ODS ukazují nejlogičtější možnou koaliční spolupráci a vstřícnost vůči sociální demokracii, což naznačuje možnou spolupráci i tímto směrem. S poměrně programově nevyprofilovaným hnutím Tomia Okamury si spolupráci rovněž dokážu představit. Z hlediska vyjasnění situace v Poslanecké sněmovně by byly nejlepším řešením předčasné volby, a to na konci jara. Je pravděpodobné, že by se tím snížil počet subjektů působících v Poslanecké sněmovně, ale zároveň je zde nebezpečí dalšího poklesu podpory tradičním politickým stranám. Rozhodně by podobný krok zjednodušil tvorbu většinové koalice. Určitá malá pravděpodobnost existuje i u projektu menšinové vlády ANO s ad hoc podporou různých parlamentních stran. Tento model je ale poměrně málo pravděpodobný.

Andreji Babišovi se podle mnohých komentátorů v těchto dnech mnohé hroutí a to kvůli dotacím EU pro farmu Čapí hnízdo. Jak se smiřujete s tím, že Ministerstvo financí stále zadržovalo zprávu euroúřadu proti podvodům OLAF, která podle mnohých prý hovoří o tom, že Čapí hnízdo byl dotační podvod?

Podle mých posledních zpráv byla podstatná část zprávy zveřejněna. Mimochodem mechanismus proplácení dotací v minulém období začínal stanovením základního rozvržení MMR a končil po prověrce na odboru 55 Ministerstva financí. Tento odbor byl také garantem pro administrativu v Bruselu, že vše v odeslaných projektech je formálně v souladu s pravidly. Trochu mne udivuje, že u výrazně větších zjevných podvodů je jak administrativa EK, tak domácí vyšetřovatelé buď v klidu, nebo nejsou schopni nic dokázat. Vzhledem k tomu, že jsem více než padesátistránkovou zprávu podrobně nestudoval, nemohu se k ní blíže vyjádřit. Sám návrh na vyřazení sporných projektů spolufinancovaných EU ještě neznamená, že jde o podvody. Vidím spíše snahu Komise uzavřít minulé období. Tato snaha může ovšem naše daňové poplatníky stát i několik miliard korun dotací, které z „Bruselu“ nepřijdou. Nejde přitom zdaleka pouze o Čapí hnízdo. Jiné případy jsou finančně „rozsáhlejší“.