Jste po dvanácti letech života v Anglii zorientován na české politické scéně, abyste mohl některé ze stran dát v blížících se volbách s klidným svědomím svůj hlas?

Situaci v Čechách jsme s rodinou nikdy sledovat nepřestali. Je to přece jeden z našich domovů, na jeho osudu nám záleží. Právě proto jsem před lety začal veřejně upozorňovat na rizika vyplývající z experimentu s živelným multikulturalismem. Vždy jsem byl středopravicový volič, v Británii volím konzervativce, ze současné české scény jsou mi názorově nejbližší Realisté.

Nepřipadá vám na škodu politická roztříštěnost ve srovnání s britskými volbami, po nichž vzejde buď vláda Konzervativní strany, nebo Labour Party, takže volič víceméně tuší, jak bude vypadat vláda, pokud vyhraje jeho favorit, zatímco povolební koalice v Česku je letos jednou velkou neznámou?

V tom s vámi jistě souhlasím. Nevýhodou poměrného volebního systému jsou těsné vládnoucí koaliční většiny s velkými programovými kompromisy. To trápí českou politiku dlouhodobě. Na druhou stranu buďme rádi za svobodu relativně otevřené diskuse i o nepohodlných tématech spojených s migrací a bezpečností. V tomto směru si určitě užíváme větší volnosti než v současnosti mají Angličané. Angličané navíc již ve stovkách volebních obvodů ztratili volební většinu. To zatím v České republice nehrozí.

Jak vůbec vnímáte atmosféru v ČR, a v čem se změnila oproti roku 2006, kdy lidé volili hlavně buď občanské, nebo sociální demokraty?