Český letecký průmysl se může pochlubit více jak stoletou tradicí. Jak se podle vás na ni daří navazovat v poslední době?
Český letecký průmysl je stále úspěšnou značkou. Vždyť se jedná o sedmého největšího dodavatele letecké techniky na světě. V první řadě je třeba promyslet, co všechno by se dalo pod letecký průmysl zařadit, protože za sto let vývoje se samozřejmě i to, co se za letectví a letecký průmysl považuje, zásadně rozšířilo. I vlastní letecký průmysl má ohromný rozsah. U nás se vyrábí díly nebo celá letadla, od malých sportovních ultralehkých letadel kategorie ULL, přes letadla pro všeobecné letectví, výkonné kluzáky, bizjety, dopravní letadla a podzvukové bitevníky. Nové a diskutované téma jsou drony. Do kategorie leteckého průmyslu je také možné zařadit dobývání kosmu a s tím související technologie. V České republice se vyrábějí záchranné padáky pro piloty i balistické záchranné systémy pro celá letadla a letecké systémy. Naši výrobci balonů jsou světová špička! Pro letecké výrobce po celém světě naši výrobci vyrábějí různé součásti letadel. Důležité je, že ve všech kategoriích dokážeme obsáhnout celý proces, tedy od konstrukce po kompletní výrobek. S průmyslem a výrobou úzce souvisí i zajištění leteckého provozu, tedy výcvik pilotů, řízení vzdušného prostoru a třeba letecká meteorologie. Česká republika má také hustou síť kvalitních letišť, což přispívá k vysoké úrovni bezpečnosti. Samozřejmě vše začíná vzděláváním - a opět to je u nás zajištěno na všech úrovních, od učňovského po akademickou sféru. Ve všech těchto odvětvích je ČR soběstačná, konkurenceschopná, a poskytuje poradenství a služby dalším zemím.
Nezasvěcenému pozorovateli by se mohlo zdát, že se u nás v souvislosti s letectvím víc mluví například o kosmickém programu, než o tradičních výrobcích letadel. Vnímáte to také tak?
Anketa
Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?
2%
3%
13%
1%
hlasovalo: 11593 lidí
Zanedlouho bude mezinárodní den kosmonautiky. Při této příležitosti je třeba připomenout, že Československo je po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Pro pamětníky bude jistě zajímavé zavzpomínat, že pořad pro děti Magion z devadesátých let se zajímavou znělkou s družicí byl pojmenován po českých družicích Magion. Uváděl ho například populární moderátor Jan Rosák. Obávám se, že po nových družicích VZLUSat nebo BDSAT nikdo pořad pro děti nepojmenuje.
Obecně si letecký průmysl běžný občan vybaví nejlépe s úspěchy našich sportovců. Naši letečtí sportovci jsou sice stále světová špička ověnčená medailemi, ale v médiích nemají prostor, který si zaslouží. To samozřejmě souvisí i s obecnou náladou a zájmy v populaci. Dříve chtěl být každý kluk kosmonaut nebo pilot stíhačky, dnes youtuber nebo influencer. Vydavatelé samozřejmě musejí jít naproti poptávce a něco tak složitého jako letectví jde stranou. A protože i média veřejné služby potřebují mít hezká čísla a sledovanost, chovají se podobně jako soukromá. Tedy, i když to z médií může vypadat jinak, české letectví a průmysl je velmi široký, někde momentálně stagnující a v některých částech naopak neuvěřitelně dynamicky se rozvíjející obor, zcela neprávem opomíjený.
Fotogalerie: - Sněmovna o azylu
Česká republika patří k jedné z mála zemí na světě, ve které jsme schopni vyrobit letadlo od A do Z. Měla by si podle vás naše země udržet tuto dovednost i do budoucna? Není to v dnešním globalizovaném světě až příliš velká ambice?
To jsou dvě rozdílné otázky. Pokud chceme být úspěšnou zemí v globalizovaném světě, musíme mít jedině velké ambice, a to nejen v leteckém průmyslu. Samozřejmě je vždy třeba posoudit míru úsilí, která by k naplnění takových ambicí měla vést. A v tom je výhoda naší republiky, kde máme nejen špičkový letecký průmysl.
Letectví, od modelů přes letadla až po kosmické aparáty, tu má bohatou a hlavně úspěšnou tradici. Navázat na úspěchy minulých generací se tedy jeví logické a je to samozřejmě typicky česky pohodlné, protože začít něco nového s gigantickými náklady a celospolečenskou účastí je v dnešní globalizované době a současném nastavení nereálné. Pro Českou republiku je pravděpodobně nejzajímavější výzvou současnosti celý segment, který se točí kolem dronů. Jde nejen o konkrétní letecké výrobky, ale také o související letecké služby (například uspořádání a řízení vzdušného prostoru) a také o skutečné zákazníky, pro které budou drony provádět služby, ať ve formě dopravy zboží, ostrahy, dálkového průzkumu atp. Tam spolu s ostatními zeměmi stojíme téměř na podobné startovní čáře, a tedy máme šanci uspět ve zcela novém odvětví.
Další zcela novou kategorií jsou stroje eVTOL, což znamená „electric Vertical Take-Off and Landing. Dron s vrtulkami a kamerou si umí představit každý, ale představte si budoucnost, že si koupíte dovolenou v Egyptě a až k dopravnímu letadlu vás odveze autonomní létající taxík z blízkosti vašeho domova. To vše v ceně letenky. Logisticky jednodušší a levnější než stávající infrastruktura založená na ucpaných dálnicích a drahých parkovištích. Prototypy eVTOL připravují nejen velcí letečtí výrobci, ale i malé nezávislé firmy. A tyto prototypy se také konstruují, vyrábějí a testují už i v ČR.
Do jaké míry mění pohled na budoucnost českého leteckého průmyslu změna geopolitické situace po vypuknutí války na Ukrajině. Posiluje se tím podle vás nutnost posilovat českou průmyslovou soběstačnost?
Anketa
Chcete, aby byl Andrej Babiš znovu premiérem?
77%
hlasovalo: 34691 lidí
Pokud jde o leteckou výrobu, i když se u nás vyrábějí letadla od malých sportovních po vojenská, právě v oblasti „výkladní skříně vojenských letadel“, tedy stíhaček (časté téma pro novináře i u hospodských debat), nehrají naše podzvukové bitevníky zásadní roli. A vyrobit moderní letadlo není záležitost jednoho týdne ani v sériové výrobě. Bylo by tedy nutné, a vidíme to i v současném konfliktu na obou stranách, jakékoliv zbraně průběžné dodávat ze zahraničí. Ale letecký průmysl nejsou jen stíhačky. Na příkladu Ukrajiny vidíme, že výraznou silou mohou být například drony, ale třeba sabotáže nepřátelských pozic, a třeba kvalitní „informační“ kampaň.
Moderní bojiště je také plné různých elektronických zařízení a letadla jsou dnes součástí komplexního bojového systému. V něm je letecká technika důležitou, ale ne jedinou součástí. Zajímavé téma byly i datové přenosy pomocí systému Starlink. Ukazuje se, že při narušení klasické infrastruktury je velkou výhodou mít spojení pomocí družic, které může být dlouhodobě bezpečné, protože do kosmu se zatím válečné úsilí nepřelilo. Nejdůležitější součástí jsou stále lidé, kteří umí technicky myslet a improvizovat. Jejich odvaha a zkušenost pak může rozhodovat o úspěšné obraně nebo alespoň o odražení útoku protivníka. Šance na úspěch v případném konfliktu tedy rozhodně neleží výhradně na bedrech vojenské výroby a počtu kovohutí.
Válka na Ukrajině však u některých tradičních českých leteckých výrobců přinejmenším zamíchala s exportními kartami. Některé továrny přišly o tradiční trhy, některé dokonce musely změnit majitele a přešly zpět do českých rukou. Jak vnímáte tyto změny?
Ano, taková je realita globalizovaného světa. I v České republice v různých leteckých firmách vlastnily podíl i občané a země z Ruské federace a také země bývalého Sovětského svazu byly jedním z mnoha odbytišť. I z médií víte, že mnoho majitelů odprodalo svoje podíly v obavě před případnými sankcemi. Taková je prostě teď situace a naše země není ten, kdo určuje směr a rytmus světové politiky, musíme se tedy přizpůsobit. Dodávky v leteckém průmyslu obvykle zahrnují dlouhodobou podporu, tedy svým zákazníkům potřebujete dodávat náhradní díly. Pro nás je nepříjemné, že i přes různá embarga se s Ruskem čile obchoduje, nejčastěji přes prostředníky. Je jen iluze si myslet, že zboží z EU v Rusku přestalo existovat. Naše výrobky tedy s velkou pravděpodobností vytlačí z těchto trhů výrobci, kteří tam své vlastní nějakým způsobem zvládnou dodat.
Přestože letecký průmysl v České republice je stále významným zaměstnavatelem a také motorem technologického pokroku, stále stojí ve stínu mnoha dalších průmyslových odvětví. Čím je to podle vás způsobeno?
Letecký průmysl stojí pouze v mediálním stínu. Je to způsobeno neznalostí a nezájmem médií o celý segment letectví, který samozřejmě souvisí se složitostí problematiky a nepochopením jejího významu pro celou společnost. A také je to věc čirého klientelismu. Zatímco automobil a řidičský průkaz si může dovolit téměř každý, letadlo ne. Kolik vidíte inzerátů na automobily v novinách, kolik je reklam v televizi? Pro běžného konzumenta je téma automobilového průmyslu, který je samozřejmě pro Českou republiku nesmírně významný, lépe uchopitelné. Dokáže si něco konkrétního představit, protože je automobilu znalý. Lepší motor, malá spotřeba a plasty, co hned nechrastí, to jsou věci, které si umí každý vyhodnotit. Dvakrát ročně je intenzivně masírován výměnou pneumatik a téma elektromobility je součástí vysílání pro předškolní děti na denní bázi.
Oproti tomu o leteckém průmyslu nebo sportu se obvykle hovoří jen v souvislosti s leteckými nehodami. Kdo kdy viděl nějaký inzerát na Boeing 737 MAX 10, nebo si početl o výhodách Airbusu A321neo? Je snad ve slevě v jarním výprodeji jen za 130 milionů dolarů? Ani pro cestovní kanceláře není téma letecké dopravy a výroby moc zajímavé, rozhodující je cena, za kterou klienta dopraví do cíle. Zájem o to, jakým konkrétně typem poletí zákazník na dovolenou, má jen hrstka fanoušků.
Řízení kvality, použitá technika, nebo státní dohled nad tím vším … Je to velmi složitá problematika pro média zahalená tajemstvím, přitom je to nesmírně důležitá tématika, která by měla podléhat veřejné kontrole ve smyslu investigativní novinářské práce. Vzpomeňte třeba na kauzu již zmíněného Boeingu 737 MAX a jeho systému stabilizace letu MCAS. Také těžko hledám vysvětlení pro ticho, které se v médiích rozprostřelo po publikování výsledků šetření letu QS1125, kdy Boeing letecké společnost SmartWings urazil cestu z řeckého ostrova Samos do Prahy na jeden motor. Tento let byl do té doby bezkonkurenčně nejprobíranějším za poslední roky v českém letectví. Letecká témata jsou multioborová, poměrně těžko uchopitelná a jako taková nejsou právě nejpopulárnější. A taky za nimi nestojí žádní inzerenti, kteří by zaplatili pečlivost a píli, kterou by bylo potřeba při seriózní novinařině vynaložit.
Fotogalerie: - Léky na podzim budou
Jak hodnotíte současnou podporu státu vůči českému leteckému průmyslu? Považujete ji za dostatečnou, nebo byste naopak navrhoval některé konkrétní zlepšení?
Česká republika je součástí Evropské unie, a to samozřejmě přináší určitá legislativní omezení, pokud jde o podporu jakékoliv podnikatelské činnosti, například formou půjček nebo dotací. Je velmi důležité vnímat potřeby celého segmentu i s navazující výrobou a službami. V České republice vzniklo s podporou státu několik vědeckých vývojových center, podporuje se samozřejmě školství a vědecký výzkum, a v rámci podnikatelských misí se mohou podle zájmu jednání účastnit i zástupci leteckých výrobců.
Obecně je v letecké výrobě trvale velký nedostatek kvalifikovaných pracovníků. To je dáno komplikovaností oboru a obecně mizející polytechnickou výchovou dětí. Opět se ukazuje, že k lásce k technice je potřeba děti dovést v útlém věku - stejně jako to dělají v ostatních úspěšných zemích. Evidentní je, že bez technicky vzdělaných a nadšených lidí to nepůjde. Zde vznikl určitý dluh, který by stát mohl pomoci řešit.
Dříve byla letecká výroba zajištěna hlavně potřebami armády, která finančně zajišťovala i podporu leteckých sportů a ovlivňovala celý systém vzdělávání. Tato koncepce v devadesátých letech s pacifistickými tendencemi a ruku v ruce s utlumováním zbrojní výroby zanikla. Tento stav již nikdy nepůjde zcela vrátit zpět, ani se státní pomocí. Důležitější je dívat se do budoucna a chopit se každé vhodné příležitosti, kterých je v leteckém průmyslu mnoho, a některé zcela nové. Takovou novou příležitostí může být nejen celý průmysl dronů, ale třeba i segment kosmického výzkumu. V ČR sídlí Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která řídí programy evropského globálního družicového navigačního systému EGNOS a Galileo, program Copernicus, GOVSATCOM, nebo Evropská kosmická agentura (ESA), která má výraznou podporu ze strany našeho státu. Do projektu je zapojeno přes 50 firem plus desítky subdodavatelů a 23 vědeckých ústavů a vysokých škol.
Co je možné pro letecký průmysl zlepšit, je legislativa a rychlost jejího přijímání. Víte, že zákon o civilním letectví, který obsahuje i novelizace nutné k provozu dronů, se díky covidu a dalším potížím hodně opozdil, stejně tak i prováděcí vyhláška. Na to samozřejmě navazuje spousta dalších činností. To jsou věci, které jsou nepříjemné, protože v globalizovaném světě s volným pohybem kapitálu nebude nikdo čekat, když může investovat tam, kde je legislativa přívětivější. Určitě je každý den možné najít něco, co se dá v letectví zlepšit, a to samozřejmě i ze strany státu. Jedná se o obor, který byl, je a stále bude synonymem pro inovace a pokrok, navíc s velkou dávkou dobrodružství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Výborný
