Působil jste na tomto kontinentu přes 16 let v nejvyšších diplomatických funkcích a celou řadu afrických zemí znáte. Jaké má válka USA s Izraelem proti Íránu důsledky pro Afriku? A hlavně, mohou takto způsobené africké problémy mít důsledky pro Evropu?

Náš zájem o to, jaké má důsledky válka s Íránem pro Afriku, zůstává ve stínu našich vlastních problémů. Neměl by. Jedním z důsledků války může být velká migrační vlna z Afriky, která může zastínit i migrační vlnu ze Středního východu a může předčit to, co jsme zažívali v letech 2015–2016. Důsledky zvýšení cen paliv jsou pro Afriku mnohem horší než pro Evropu a mohou být až zničující. Doprava zboží a zejména potravin v Africe závisí na silniční dopravě, a tudíž na ceně ropy mnohem více než v Evropě. Říční doprava téměř neexistuje, železniční soustava je vyjma JAR velmi řídká. Zvýšení cen paliv se tak mnohem rychleji a výrazněji přenáší do cen potravin. Většina afrických zemí dováží hotové ropné produkty. I takový obrovský producent ropy, jako je Nigérie, prakticky nerafinuje. JAR své rafinační kapacity snížila. Většina nafty, benzinu, leteckého benzinu, který proudí do východní Afriky, pochází ze Zálivu, a právě tamní ropa Murban (lehká a sladká ropa vhodná k výrobě paliv) zdražila nejvíce — aktuálně až na téměř 160 USD/barel, zatímco Brent je okolo 110 USD/barel. Zatímco v Evropě máme díky mnohem vyšší životní úrovni určitý „polštář“, ve většině afrických zemí takový polštář neexistuje, zvýšení cen nafty o pouhých pár korun může uvrhnout desítky milionů Afričanů do naprosté nouze. Následná motivace migrovat bude mnohem silnější než kdy jindy v minulosti. Teď se nebude prchat za lepším životem, ale před hladem.

Je zvýšení cen nafty jediným faktorem, který ohrožuje sociální stabilitu afrických zemí?