Cesta na Tchaj-wan: „Psí kusy“ Miloše Vystrčila jsou nedůstojné, počkám si, jak to dopadne, říká Leo Luzar z KSČM

19.06.2020 21:40

ROZHOVOR Chceme vědět, na co vláda peníze využije a jak hodlá schodek rozpočtu splácet. Tak mluví poslanec Leo Luzar z KSČM. Prohlásil, že chybí jasný plán alespoň na sedm let, který stanoví, kde se dá ušetřit a jak dluh vyrovnat. V rozhovoru bránil odejmutí financí obcím tím, že Parlament schválil metodiku, podle níž se na nákladech v rámci koronavirové krize podílí nejen stát, ale také rozpočty krajů a obcí. Podle Luzara dostanou obce všechny peníze zpět dalšími schválenými kroky, jako je výplata peněz podle počtu obyvatel. K cestě Miloše Vystrčila na Tchaj-wan se poslanec nestavěl příliš pozitivně.

Cesta na Tchaj-wan: „Psí kusy“ Miloše Vystrčila jsou nedůstojné, počkám si, jak to dopadne, říká Leo Luzar z KSČM
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Poslanec Leo Luzar (KSČM)
reklama

Vláda Andreje Babiše předložila návrh na schodek rozpočtu ve výši 500 miliard korun, komunisté by ho chtěli o 50 miliard nižší…

Anketa

Je Nora Fridrichová kvalitní novinářka?

7%
93%
hlasovalo: 25776 lidí
To je takový ten opravník oblíbených omylů. My jsme nikde nepožadovali, aby schodek byl nižší, tedy 450 miliard. My jsme požadovali jasné, průkazné a tabulkově doložitelné rozdělení těch 500 miliard, popřípadě jakékoliv sumy, která je nad rámec schváleného rozpočtu. Jinými slovy na rovinu za sebe říkám, ale je to i názor klubu, jestli bude schodek 400, 450, 500, 550 nebo 600 miliard korun, to není v této situaci hlavní tolik, jako kam peníze půjdou, jak budou rozděleny, kde se s nimi počítá a hlavně minimálně sedmiletý výhled na umořování tohoto dluhu.

Premiér Andrej Babiš ale po schůzce s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem řekl, že Filip chtěl schodek snížit na 450 miliard korun. 

Premiér občas hovoří o věcech tak, jak je sám hodnotí. My to vidíme trochu jinak. Čili než komentovat premiéra, raději se přímo zeptat, jak se na to díváme přímo my.

A jak se na to díváte?

Pro nás je důležitější, jak s těmi prostředky bude naloženo.

Co vám tedy v tom dokumentu vlády chybí nejvíce? A jak by měl vypadat?

Tady jasně deklarujeme, že nejsme těmi, kteří by vládě podsouvali účelovost. My chceme vědět, co vláda plánuje. Vláda má svá ministerstva a je předpoklad, že všechna tato ministerstva budou v rámci navýšení dluhu státního rozpočtu uplatňovat své priority. Nás zajímá, jaké to budou priority. Samozřejmě jsme ochotni a docela rádi podpoříme priority k rozvoji České republiky, rozvoji dopravní infrastruktury, energetické infrastruktury, rozvoj sociálních podpůrných programů, přidávání důchodů, růst minimální mzdy. To vše jsou věci, které jsme schopni podpořit, protože je společnost potřebuje a očekává. Chceme vědět, co vláda v rámci svých ministerstev připraví a na co chce prostředky vynaložit.

Jak se v souvislosti s tímto tématem díváte na ekonomické kroky vlády v poslední, koronavirové, době?

Vláda nevybočuje z nějakých obecných trendů uplatňovaných v Evropské unii. Je možné i kvitovat, že se nepouští do nějakých experimentů typu úspor, šetření za každou cenu, ale spíše hledá vyváženost, toto jsem schopen ocenit. Z druhé strany bych opravdu rád viděl i nějakou perspektivu, popřípadě plánování na delší úsek, nejenom na příští měsíc a do konce roku, ale opravdu plánování v sedmiletém nebo desetiletém výhledu České republiky s ohledem na současné enormní zadlužení.

Jaký je váš názor, že obce a města přijdou o finance z daní kvůli tomu, že je vláda využila na výdaje kvůli koronavirové nákaze?

Obce a města nepřijdou o peníze, protože jsme schválili plošné přidání 1 200 korun na hlavu. To jim kompenzuje výpadek podpory, i podnikatelským subjektům OSVČ a dalším, což Parlament schválil. Takže dostanou peníze zpátky a navíc neustále běží podpora v rámci plánovaných investic v obcích, tedy dotační programy Ministerstva pro místní rozvoj, dostanou více, než původně plánovaly.

Neplatí to však o všech obcích, že dostanou více. Rozdělení na hlavu pro některé naopak znamená větší úspory a rušení investic. Navíc byli to komunisté, kteří původně kritizovali vyplácení peněz obcím na hlavu.

Neplatí to o všech. Zkuste vyjmenovat ty, na které to neplatí. Nenarazíte na ně. Původní návrhy a debaty byly přidávat plošně tu sto, tu dvě stě tisíc korun. Vláda dopředu avizovala, že náklady na podporu podnikatelů v rámci covidu budou spojeny s přerozdělováním nákladů nejen na stát, ale i na kraje a na obce. To byla původní informace, která z ministerstva přišla.

Pak se ozvaly obce, které po přepočtení zjistily, o kolik by přišly, a začaly prosazovat jiný model. A my jsme říkali, že když je to v tomto stavu, zkusme se zaměřit na ty, kdo budou postiženi nejvíce, což jsou malé a střední obce. Hledejme podporu a cestu, aby neměly výpadek v rámci investic tak výrazný a velký. Jinými slovy, aby nezastavily rozvoj obcí, protože jim najednou vypadnou příjmy a nebudou mít najednou na postavení hřišť, školského zařízení, chodníků a tak dále.

V rozpočítání peněz na hlavu samozřejmě tkví ten háček, že ne všem obcím se dostane těch peněz rovnoměrně nebo tolik, kolik předtím dostat měly.

Stále platí příslib dotačních programů, které zrušeny nebyly.

Byl tedy celý postup vlády v tomto případě správný, když se peníze nejdříve obcím vzaly z daní a nyní se zase budou na hlavu rozdělovat? Zda finance neměly jít jinou cestou a nemělo se na finance obcí vůbec sahat?

To je otázka, co bylo dříve, jestli slepice, nebo vejce? Ocitli jsme se v mimořádné situaci, kdy se hledaly možnosti, jak podpořit sféru, která tím trpěla nejvíce, nemohla podnikat a najednou se ze dne na den ocitla bez zdroje příjmů. Zvolila se metodika, byla vymyšlena, byla předložena Parlamentu a Parlament ji bez výhrad schválil. V ní bylo určeno, že se na podpoře bude podílet jak rozpočet státu, tak rozpočet krajů a obcí. Metodika prošla a všichni s tím v drtivé většině souhlasili, neexistoval větší rozpor. Až následně se ukázalo, jaký dopad to mělo na obce, které začaly na problém upozorňovat.

Nedávno se z náměstí po republice při demonstracích Milion chvilek pro demokracii ozývaly otázky směrem k vládě. Jednou ze základních otázek bylo, jaké rezervy si vytvořila vláda pro případ nějaké krize? Sami vládní představitelé totiž opakovali, že si podnikatelé měli vytvořit rezervy.

Mohu odpovědět příkladem obecným. Ještě před vypuknutím koronaviru jsem v Parlamentu dlouho slyšel debaty, a byly také medializovány, že lidé by si měli tvořit finanční rezervu na horší časy. Bylo to míněno na lidi, kteří žijí z práce, aby si něco nechali. Všichni odborníci radili a zaznívalo to paradoxně nejvíce z úst pravice, že by se lidé měli zodpovědně starat o svoji budoucnost. A že jsou lidé jinými slovy nezodpovědní. Posuneme se o pár měsíců dále a zjišťujeme, že po prvním týdnu výpadku jakýchkoliv příjmů najednou křičí, že tady je velká skupina lidí, podnikatelů, kteří nemají žádné prostředky, jsou na dně.

Otázka zněla, co našetřila česká vláda?

Česká vláda samozřejmě snižovala stav rozpočtu, a kdyby česká vláda věděla, že krize přijde za půl roku, kdyby věděla, že přijde krize za rok, tak se samozřejmě na covid připravuje, ale to nikdo nevěděl.

Jak jste sám řekl, mnoho ekonomů i odborníků varovalo nejen lidi, ale i českou vládu, a to mnohokrát, že nevytváří dostatečné rezervy, kdyby nějaká krize přišla.

Jsou krize a krize. Hovoříte o tom, že varování byla, že existují dlouho tučná léta ekonomické prosperity, ale dříve, nebo později musí přijít krize. Vláda říkala, my máme propočty, že ano, ekonomika zpomaluje, ale my se připravujeme, snižujeme schodek státního rozpočtu a snažíme se úsporně hospodařit. Ale když vám ze dne na den přijde krize typu covidu, povodní, rozsáhlých požárů, tak samozřejmě nějaké rezervy máte, jste schopna na to nějak reagovat. Ale když krize překročí předvídatelné odhady, jste samozřejmě nepřipravena.

Po třech čtyřech měsících říkat, ale vládo, vy jste měla myslet, že přijde krize, je samozřejmě spíše z říše pohádek a snů – vědět dopředu, co se stane. Blíží se doba sucha, všichni o tom hovoříme, podporujeme plánovanou činnost ze společnosti v rámci zadržování vody, přesto jsou velké skupiny lidí, které říkají: v žádném případě nestavte přehrady, vodní nádrže, je to zbytečné. Je to hodně podobné situaci, která nastala předtím. Přijde-li něco nepředvídatelného, těžko se na to můžete dopředu připravit. Jestliže manifestace na náměstí říká: a přesto se na to měli připravit, potom mají věšteckou kouli a vědí, co přichází.

Šéf Senátu Miloš Vystrčil z ODS se chystá na služební cestu na Tchaj-wan a ukázalo se, že mezi podnikateli je o cestu velký zájem. Cesta je z mnoha stran kritizována kvůli možnému narušení vztahů s Čínou. U podporovatelů se ozývá, že jde o projev suverénního státu, co si myslíte vy?

Já bych to shrnul. Moje babička hovořila o trucpodniku. Když jsem byl malý, zlobivý kluk a něco jsem požadoval, vyžadoval jsem pozornost a chtěl jsem si to prosadit. Ona vždy říkala, že trucuji, takový trucpodnik. V určitých krocích předsedy Senátu spatřuji takové jednání, snahu získat pozornost, snahu obrátit k tématu více pozornosti, než si zaslouží. Je mi bohužel líto, že se do toho dostává vzpomínka na předsedu Kuberu (Jaroslav, bývalý předseda Senátu, zemřel v lednu 2020, pozn. red.) a že se dokonce objevují snahy zneužít jeho smrt v rámci nějakých konspiračních teorií spojených s tímto případem. Považuji to za nešťastné a myslím, že si to Kubera vůbec nezaslouží, byl velkým politikem a měli bychom si ho tak zachovat v mysli.

Z druhé strany dělat takové, s prominutím, psí kusy není důstojné druhého nejvyššího ústavního činitele, protože co to České republice přinese? Já osobně si počkám na to, jak bude Miloš Vystrčil cestu absolvovat, kdo s ním pojede, které kruhy podnikání najdou zastání a podporu a jaká bude reakce všech zúčastněných o výsledku takové cesty. Potom bude čas hodnotit, zda cesta měla úspěch a byla pro zemi prospěšná, nebo nebyla. Já osobně jsem přesvědčen, že takové trucpodniky prospěch z dlouhodobého hlediska určitě nepřinesou. Jsme toho svědky v zahraničním obchodu jiných evropských států, kdy pragmaticky dávají přednost dobrým vztahům s Čínou než nějakým snahám se politicky zviditelnit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Naše služby mohly mluvit s Rusy.“ Oheň ve Vrběticích: Generál Šándor dal nové info

4:44 „Naše služby mohly mluvit s Rusy.“ Oheň ve Vrběticích: Generál Šándor dal nové info

Vlezli ruští agenti do vrbětického areálu dírou v plotě a položili munici v určité vzdálenosti od ob…