Rozhodl jste se odstoupit z klání o prezidentský úřad v historicky první přímé volbě. Jako prvním jste to řekl ParlamentnímListům.cz. Můžete blíže své rozhodnutí rozvést?

Na svém přesvědčení, že první přímo zvolený prezident ČR by měl svoji práci, kterou bude v této funkci vykonávat, pojmout především jako službu vlasti, nic neměním. Dokonce si ve svém věku nemohu klást nic jiného než rovnítko mezi potřebou sloužit vlasti a sloužit vlastní rodině. Bohužel v mém konkrétním případě ona potřeba žít oněch pár let, které mi zůstávají, více pro rodinu je výrazně zesílená zintenzivněním nezbytné péče o našeho silně postiženého syna. S jeho postižením sice žijeme smířeni již řadu let, ale jeho situace se bohužel v poslední době výrazně zhoršila a je téměř jisté, že to lepší zatím nebude.

Není to ale spíše o tom, že jste nezískal potřebných 50 tisíc podpisů?

To není, protože já jsem od začátku nepočítal se sběrem podpisů ani za 20, ani za více korun, ale s podporou 20 osvícených poslanců nebo 10 senátorů. Ačkoli to často nevypadá, je v Poslanecké sněmovně řada velmi inteligentních a myslících poslanců a v Senátu senátorů, kteří chápou jako chybu, že do tak důležité volby, jako první přímá volba prezidenta jistě je, postaví dvě nejsilnější politické strany kandidáty, kteří prakticky, částečně i pro svoji stranickost, nemají šanci ji vyhrát.

• SLEDUJEME Přímá volba prezidenta

Přesto nelze říci, že by se o vaší kandidatuře příliš vědělo. Cítil jste i tak reálné šance?