Pane Pernesi, potraviny v Česku zdražují a podle ekonomických analytiků právě ony v podstatě táhnou inflaci. Rekordně drahé je například máslo. Jak se s tímto faktem vypořádávají čeští důchodci, kterým stát přidává v řádu stokorun?

Jednou z mých profesí je i analytik a tudíž budu odpovídat v číslech. Co se týče inflace, poslední data máme z července. Tehdy meziročně dosáhla 2,5 procenta. Z toho potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly o jeden procentní bod. Bydlení, voda a energie o půl procentního bodu. Stravování a ubytování o 0,4 procentního bodu, doprava o 0,2 procentního bodu. Ostatní pak méně. Nejvýrazněji tedy rostly ceny potravin a nealkoholických nápojů.

Analýzu kvality života měřené spotřebou v reálných hodnotách provádíme každoročně. Využil jsem své dovolené, abych dopočítal rok 2016 na základě dat ze statistického úřadu. Z mých závěrů vyplývá, že loni utratili důchodci v průměru měsíčně na nákup potravin a nealkoholických nápojů 2437 korun, což představuje 24 procent z celkového počtu jejich spotřebních vydání. Starobní penze v současnosti činí zhruba 11.810 korun. Valorizace na letošek u průměrné penze vzrostla o 310 korun a nárůst byl o 3,4 procenta. Pokud dáme obě tato čísla na stůl, dovolím si tvrdit, že letošní valorizace u převážné většiny důchodců inflaci vykompenzuje.

Jak jsou na tom čeští důchodci, pokud jejich životní úroveň srovnáme mezinárodně?

V takovém případě musíme hovořit o celé cenové hladině za rok 2016. Ceny v Česku v daném období byly na 63 procentech evropského průměru, přičemž například Německo je na úrovni evropského průměru na 100,3 procenta. My jsme někde na 38 procentech, tudíž jsme na tom lépe než Němci. Je potřeba ale české penze měřit v paritě kupní síly a tam je ČR bohužel na 15. místě z 24 hodnocených zemí. Z jižní Evropy jsou na tom například hůře Portugalci, ti se nacházejí ještě o jedno místo za námi. Španělé jsou na tom zase ale o něco lépe. Nacházejí se na 12. místě.