Nejen u nás, ale i ve světě se mluví o nutnosti změnit financování veřejnoprávních médií. Týká se to i britské veřejnoprávní BBC, k níž Česká televize svého času vzhlížela. Premiér Boris Johnson dokonce zvažuje zrušení televizního poplatku, který by měl být dobrovolný. Objevil se návrh, že by televizi bylo možné platit ze státního rozpočtu a koncesionářský poplatek by byl zrušen, protože se vlastně jedná jen o další daň. Mohla by změnou financování přijít veřejnoprávní média o svou nezávislost?
Rozprava ohledně formy a objemu financování veřejnoprávních médií je aktuální v každé době. Jde pouze o to, jestli je cílem dosažení co nejefektivnějšího naplňování jejich poslání, nebo jejich redukce, případně postupné zrušení. Obávám se, že dobrovolné financování by nesměřovalo k prvnímu cíli. Dokonce ani v případě BBC, která je společnou rozhlasovou a televizní institucí, tudíž o její vyšší efektivnosti ve srovnání se samostatnými kolosy typu České televize a Českého rozhlasu snad není pochyb. Nicméně změna financování formou konstantního příspěvku ze státního rozpočtu navázaného na HDP, kterou považuji za nejvhodnější formu financování, nemůže mít žádný vliv na nezávislost veřejnoprávních médií. To bez ohledu na fakt, že nezávislost České televize, respektive stanice Český rozhlas Plus, je pouhou iluzí.
Jedním z těch, kdo vyzývá k obraně veřejnoprávní televize, je komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk, který na sociálních sítích varoval před tím, aby Andrej Babiš ve spolupráci s KSČM a SPD a s pomocí nových radních nedosáhl výměny televizního managementu a přeměny ČT na loajální médium. Co na takto předestřený scénář říkáte?
Petr Honzejk se zbytečně vystavuje podezření z jakéhosi žurnalistického střetu zájmů v rámci permanentního incestu médií hlavního proudu. Pracuje přece pro vydavatelství, které uplatňuje identické metody zpravodajství a publicistiky jako Česká televize, tudíž je loajální vůči stejné části politického spektra jako ČT. Současná koalice stejně jako všechny předcházející určitě dosadí do Rady České televize své lidi. Tedy jakési týmové hráče, kteří udělají v zájmu svého druhého zvolení cokoliv. Nicméně k předčasné výměně televizního managementu nedojde, protože Andrej Babiš nepůjde do střetu s chvilkovými demokratickými milionáři, jejichž stěžejním cílem je konzervace loajality ČT vůči havlistům, jejichž reprezentanti se nacházejí ve stadiu transformace na globální liberály.
Česká televize má nyní šest kanálů a téměř tři tisíce zaměstnanců, podobně jako BBC. U BBC přitom britští politici tvrdí, že je zbytečně velká a potřebuje zmenšit a snížit výdaje. Je to u ČT stejné? Má šest kanálů a k tomu třítisícová veřejnoprávní armáda zaměstnanců smysl?
Česká televize je produktem megalomanských vizí totalitních propagandistů. Její genius loci cítíte v kuloárech Kavčích hor na každém kroku, zvláště v budově nazvané za totality Objekt televizních novin. Její atmosféra působí na slabší povahy natolik agresivně, že záhy podlehnou megalomanii všeho, co je spojené s logem ČT. Tedy i fanatickému přesvědčení o jediném správném vidění světa. Petr Dvořák v pozici šéfa České televize tuto úchylku šibalsky zužitkoval. Mnohamiliardové zdroje zděděné po svém předchůdci využil k uspokojení většiny tradičních cizopasníků, kteří se v ČT udomácnili záhy po listopadovém převratu. Nicméně peníze došly a některé kanály bude nutné zrušit.
Psali jsme:
Fotogalerie: - Policejní auta pro Jihomoravský kraj
Co si myslíte o tvrzení, že televize je médiem minulého století, zatímco budoucnost nebo minimálně přítomnost patří třeba diskusní televizi typu DVTV nebo něčemu takovému, jako je placený poskytovatel filmů on-line typu Netflix?
Technicky je televize aktuálním i perspektivním rodinným médiem, protože se pružně přizpůsobila internetu skrze on-line verze. Co se obsahu týče, pestrost nabídky monotematických i plnoformátových televizí v kombinaci s doplňkovými službami bude i nadále hlavním kritériem sledovanosti. Diskusní televize nepovažuji za perspektivní vzhledem k tomu, že oslovují především diváky nízké mediální gramotnosti s absencí kritického myšlení, kterých díky alternativním médiím rychle ubývá.
Poslankyně a členka sněmovního volebního výboru Barbora Kořanová je přesvědčena, že současný stav veřejnoprávních médií je neudržitelný, ať už z pohledu financování nebo z pohledu fungování rad a jejich role regulační či kontrolní. Jsou podle vás žádoucí vzhledem k vývoji technologií i společnosti změny v legislativě, případně jaké? Co chybí v zákonech o České televizi, Českém rozhlasu a České tiskové kanceláři?
Zmíněné zákony jsou naprosto v pořádku. Veřejnoprávní média je však permanentně obcházejí, načež neplní své ušlechtilé poslání, kterým je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Veřejnoprávní média však filtrují informace s cílem manipulativního vytváření „jediného správného“ názoru. Tento stav většině poslanců vyhovuje, protože pravidelně schvalují výroční zprávy televize, rozhlasu i jejich mediálních rad. Názor paní poslankyně Kořanové zřejmě Andrej Babiš nesdílí, tudíž ani ostatní členové ANO.
Mgr. Barbora Rázga
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček vyzval kvůli končícím mandátům oprávněné instituce k tomu, aby podaly návrhy na volbu šesti členů Rady České televize a na volbu dvou členů Rady Českého rozhlasu. Může být tak velká obměna především televizní rady důvodem k obavám o ČT, jak od jejích zastánců už také zaznělo?
Obavy aktivistů, se společným jmenovatelem pravdy a lásky, z potenciálního poklesu přízně České televize a Českého rozhlasu, jsou liché. Radní i v novém složení mohou ukládat úkoly pouze generálním ředitelům ČT a ČRo. Nic více, nic méně.
Kdo by měli být lidé, kteří v dohledné době usednou na šest uprázdněných křesel v Radě ČT? Jaké požadavky by měli poslanci při výběru klást? Nechtělo by to místo filozofů nebo učitelů spíše nějakého ekonoma?
Měli by to být jedinci, kteří nejen mediálně, nýbrž doopravdy upřednostňují veřejný zájem před prospěchem jedince, respektive zájmové skupiny. Ale systém nominací a voleb je nastaven přesně naopak, tedy takoví zástupci veřejnosti nemají šanci uspět. Dojde-li přesto k selhání systému čili ke zvolení takové osobnosti, tato zůstane v kolektivu týmových hráčů zapouzdřená. Nezáleží proto na konkrétní odbornosti, nýbrž na charakteru. V prostředí pokryteckých kariéristů totiž mnozí slušní lidé hlasují v rozporu se svým svědomím stejně jako před listopadem. Mají rodiny a nutno uznat, že finanční zainteresovanost včetně hmotných a nehmotných bonusů je s minulostí nesrovnatelná.
Je vhodné, aby členové rad veřejně vyjadřovali své politické postoje a názory, když se od nich očekává, že budou přistupovat k hodnocení zpravodajství a publicistiky co možná nejobjektivněji?
Je to vhodné i proto, že členové mediálních rad hodnotí zpravodajství a publicistiku pouze zprostředkovaně. Tedy na základě irelevantních analýz, které jim předkládá vedení veřejnoprávního média, respektive individuálních stížností občanů.
Poprvé od září 2011, kdy byl generálním ředitelem České televize zvolen Petr Dvořák, neschválila Rada ČT na svém posledním loňském zasedání návrh rozpočtu České televize na letošní rok. Jak si tento krok donedávna zcela loajálních radních vysvětlujete, když šéf veřejnoprávního média předložil oproti původnímu zamítnutému návrhu plán seškrtaný o 170 milionů korun, ale ani to mu nepomohlo?
Považuji to za nepodstatnou epizodu, jejímž cílem je vytvořit dojem důslednějšího přístupu radních k plnění svých povinností. Předpokládám, že generální ředitel Petr Dvořák je s vedením Rady ČT domluven na dalším postupu.
Předseda Rady ČT Jan Bednář konstatoval, že Česká televize dosáhla v minulém roce téměř třicetiprocentní (29,99) sledovanosti, a vyvozuje z toho, že definitivně předhonila svého hlavního konkurenta, televizi Nova, která si dlouho držela v tomto směru svůj primát. Dal byste mu za pravdu, že v záplavě kritiky České televize a ve vlně negativních zpráv zcela zapadá ta skutečnost, že Česká televize prožívá velmi úspěšné období, když má tak vysokou sledovanost, de facto popularitu v naší společnosti?
Stanovisko předsedy Rady ČT je podloženo fakty, které jsou výsledkem práce profesionálů, o jejichž formální úrovni není pochyb. To přesto, že komerční televize to veřejnoprávnímu médiu svými „výkony“ ulehčily.
Radní Zdeněk Šarapatka se pozastavil nad tím, že Česká televize zařadila na Nový rok projev premiéra Andreje Babiše v prime time ve 20 hodin, což považuje za vytváření neférového politického prostředí a zjevné zvýhodnění jedné politické strany. Co si o tomto kroku ČT myslíte a nezavání to trochu kompenzací toho, že v hlavním zpravodajském pořadu opakovaně označila Andreje Babiše za bývalého premiéra?
Legitimní názor radního je součástí jeho duševního striptýzu, k němuž se nezřídka uchyluje. Možná očekával, že premiérův projev bude odvysílán brzy ráno, tedy v době, kdy Andrej Babiš začíná pracovat. Nakonec proč ne. Babišovi voliči by si zřejmě přivstali a zbytku veřejnosti je to nejspíš jedno. Možná by nebylo od věci, kdyby měl projev i předseda Rady ČT, potažmo pan radní Šarapatka a klidně v prime time. Inu, show must go on.
Fotogalerie: - Odvolání Čižinského
Co lze čekat od zpravodajského kanálu CNN Prima News, který má být spuštěn do konce března, a od zpravodajství Novy poté, co se jejím vlastníkem stává skupina PPF Petra Kellnera? Bude divákovi servírováno jiné zpravodajství, než je zvyklý od České televize? Budou veřejnoprávní zprávy hltat voliči TOP 09, ODS, STAN či Pirátů, zatímco voliči hnutí ANO, SPD či Trikolóry si raději přeladí na zprávy soukromých televizí?
Co se týče kanálu CNN Prima News, fakt netuším. V případě převzetí Novy skupinou PPF bych nevyloučil možnost angažmá Petra Dvořáka coby šéfa Novy. Myslím, že Dvořák by se mohl pokusit nastavit kritéria formální profesionality zpravodajství na úrovni České televize, avšak s věrným faktografickým zpravodajstvím, které mu globální šedé eminence na Kavkách nedovolily.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
