Jak vidíte jako historik odkaz Mistra Jana Husa? Je stále aktuální a má i současné generaci co říci?

Jistěže je stále aktuální. Já rozhodně nejsem expert na církevní dějiny, navíc jsem bez vyznání, ač věřící. Jenom nemám potřebu se kvůli tomu přidružovat ke stádu – nemyslím to pejorativně, ale v církevním smyslu. Ale jsem přesvědčen, že hlavně Husův morální apel, zvláště co se týče důrazu na pravdu, je zásadní, nepominutelný a nepomíjející.

Mimo to se ale často zapomíná na Husa jako na reformátora školství a českého pravopisu. Nebýt jeho, vypadaly by dějiny našeho vysokého školství asi jinak. A je možné, že dodnes bychom mimo jiné psali se spřežkami podobně jako naši sousedé Poláci.

Zůstalo něco v české povaze z husitství – rebelství, příklon k sociální tematice, odstup od katolické církve a minimálně odstup či nedůvěřivost k Němcům?

To záleží na tom, co si kdo představuje pod pojmem husitství jako takovým. Je totiž velmi široký, vždyť husitství, to nebyl jeden jediný názor. Ani náboženský, ani politický, potažmo vojenský. Byl to velmi široký myšlenkový proud. A různé husitské směry či směry z husitství povstalé spolu často tvrdě soupeřily a soupeří dodnes.