V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v první řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Když vám odpovím podle svého přesvědčení, že nikoliv, okamžitě si tím podávám přihlášku do klubu „Putinových agentů“. Už i tohle o něčem svědčí, nemyslíte? On už jen samotný přístup ve smyslu „Kdo nejde s námi, jde proti nám“ je zavánějící jak jistou agresivitou, tak přímo totalitou. Dravci z NATO se prostě rozhodli najít si nového nepřítele stůj co stůj. Mnoho arabských zemí již zdárně rozvrtali a destabilizovali. Sice žádné zbraně hromadného ničení nenašli, ale nějakou „ušlechtilou“ příčinu k útoku si vymyslet museli. Byznys se zbraněmi se prostě musí točit. Mír, to znamená stagnaci. A zisky pak klesají...
Důsledkem jejich konání je mimo jiné právě migrační vlna. Čím dál více mám pocit, že někdo někde má velký zájem na tom, aby Evropa padla. Minimálně na kolena. K tomu bezpochyby vede i škorpení se s Ruskem. V žádném případě zde doma nechci opět nějakou střední skupinu vojsk. A to nejen ruských. Stačilo. Ale na druhé straně nelze přehlížet, že kruh kolem Rusi se utahuje až příliš pevně. Jen trouba může uvěřit tomu, že zamýšlené rachejtle nás mají chránit před Peršany. Zde se sice možná ještě najdou, ale v ruském vedení těžko.
Mimochodem, jak se zachovaly USA, když se ke Kubě blížily ruské lodě s podobným materiálem? A jsem poslední, kdo by za to tehdejšího amerického prezidenta kritizoval. Jenže lodě pak naštěstí pro celý svět otočily. Není ta dnešní podobnost čistě náhodná? Nebude-li však mít stejný konec, pak se o osud bezpochyby choré EU nemusíme trápit. Prostě zmizí. S těmi, kteří tohle nebezpečí nevidí či vidět nechtějí. Ale, bohužel, i s těmi, kteří ano. Omlouvám se, ale já – pokud budu „ve službě“ – k jaderné katastrofě přispívat nehodlám. Nechť mne nálepkují, jak nálepkují.
V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík