Psycholog Jeroným Klimeš v rozhovoru pro Blesk uvedl, že integrace lidí muslimského vyznání je nemožná, protože prý nemají stejnou pracovní morálku jako Evropané. Rozdíl je dle něj ve výchově, kdy v evropské kultuře platí modli se a pracuj. „Oni jsou z prostředí, kde práce je pro otroky a jediná důstojná aktivita chlapa je válka,“ míní. Jak to vidíte vy?

Naprosto s kolegou souhlasím. Tady se jedná o integraci jedinců z natolik odlišné kultury, že to v podstatě není možné. Což dokazuje praxe, zkušenosti, empirie. Jde o pracovní morálku, ale zakopaný pes je ve víře této populace. Přikazuje jim něco, umožňuje něco. Tito lidé jsou tím svázaní od kolébky do hrobu a také komunitou, která je k tomu tlačí. Když se pár jedinců tohoto vyznání ocitlo před lety v kultuře odlišné, tak byli ochotni se ve značné míře integrovat. Vnitřně si mohli udržovat svůj náboženský náboj, ale okolní společnost byla natolik silná, že je nutila se začlenit. Ovšem jak jejich počet narůstá, už k tomu nejsou tlačeni. Ba naopak si vytvářejí svoje uzavřené komunity, jak to známe z některých západoevropských zemí. Oni ani nemají důvod se integrovat, pro ně je to nepochopitelné. Jsem přesvědčený, že mají ve svých mozkových strukturách uloženou natolik jinou kulturu, že to ani nejde.

V jiném rozhovoru Jeroným Klimeš také říká: „Především sem nesmíme vpustit menšinu, kterou nejsme schopni zvládnout. Jestliže nejsme schopni zvládnout romskou menšinu, tak si sem nemůžeme vpustit arabskou menšinu, se kterou si už vůbec nevíme rady.“ Co vy k tomu?

To je také pravda. Přirovnávám to k podkritickému a nadkritickému množství uranu či plutonia v jaderné bombě. Dokud je to v kritickém množství, tak je to v pohodě. Jakmile se to spojí v nadkritickém množství, dochází k řetězové reakci. Nikde na světě neexistuje důkaz o tom, že integrace v takovémto množství je možná. Nemluvím o jedincích, kteří sem přišli a založili si obchůdky. I když mají potomky, kteří  často potvrzují pravý opak. Ale jak je to určité množství, tak to není možné. Tady je obrovské nebezpečí v tom, že nezodpovědní politici by mohli přikývnout na experiment. V případě ale, že dopadne špatně – a už dopadá špatně – tak je nevratný v dimenzích lidského zacházení. Co s tím potom? Není možné experimentovat s budoucností, s lidmi této kultury. To je naprosto nezodpovědné. Nezbývá nic jiného než hranice uzavřít. Pokud nějaký génius najde řešení, tak sem s ním. Silně o tom pochybuji, ale nejsem vševědoucí. Zatím ale to řešení nemáme. Pokud dopustíme tento experiment, je to nezodpovědné a budoucí generace by nám ho neodpustily. 

To odpovídá vašemu názoru, že máme být připraveni jako Česká republika v případě potřeby uzavřít hranice...