„Nerozumím tomu, čemu se pan generál Řehka diví, když říká, že naše profesionální armáda není připravena na obranu teritoria, protože on byl přeci jedním z těch, kdo podporoval patnáct let budování expediční armády. On se podílel na budování expediční armády v Afghánistánu. Když jsem opakovaně vystupoval a ptal se, co tam děláme, že to nedopadne dobře, že dochází k aghánizaci naší armády, k strašné jednostrannosti, která nám bude k ničemu, pokud se situace vyvine jinak - jako třeba nyní - tehdy mi pan Řehka na to řekl, že se mu chce zvracet z takových zbabělců, kteří nechtějí bojovat v Afghánistánu. Tehdy se prý bojovalo v Afghánistánu za Prahu, což byl kolosální nesmysl. Nikdy tomu tak nebylo. Když jsem se ptal jaká je udržitelnost toho, co tam děláme, nikdo mi na to nedokázal odpovědět. Opakovaně jsem se v parlamentu ptal jaký je cíl, k čemu směřujeme v Afghánistánu. Byla celá řada informací, že je to špatně. Investovali jsme do toho a dnes je to úplně nanic. Museli jsme tam všechno nechat. Celé to úsilí, peníze, vše vyhozené do vzduchu. Dneska začínáme znovu a pan Řehka se diví, že nejsme připraveni na teritoriální obranu země. Chtěl bych mu připomenout, že tehdy se mu chtělo zvracet, když jsem řekl, že nerozumím, co tam děláme a mám pochyby o tom, jaký to má udržitelný smysl. Bylo totiž evidentní, že se nám tam nedaří. Celou dobu se lhalo, že to smysl má. Přinášela se falešná čísla, podvádělo se a on se na tom podílel a dokonce když se někdo ozval, tak mu řekl, že do toho nemá co mluvit a že je mu z něj zle. Nejvíc ze všech křičel, když to někdo zpochybňoval. Přijde mi proto do nebe volající, když nepřizná, že má na tom podíl. Připadá mi velmi nešťastné, že dnes armádu vedou ti, kteří ji dovedli tam, kde dnes je. Naprosto slepě budovali expediční sbory místo toho, abychom se soustředili na teritoriální obranu. Teď mají to, co si nadrobili. Nikdy se vlastně neudělala nějaká bilance okolo Afghánistánu, k čemu jsme tam byli. Vždyť je to ostudné, když se ukazuje co se tam dělo. Píšou se knihy o tom, že to celé byl velký podvod. U nás se to teprve začne vyjevovat,“ řekl Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničních věcí i kultury a místopředseda ČSSD.
„Záleží na rozhodnutí parlamentu, jak se zapojíme do případného konfliktu. Z toho vyplyne míra potřeby vojáků,“ vysvětlil Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí, vnitra a předseda KDU-ČSL.
„Záleží na tom, o jaký konflikt by se jednalo. Myslím, že generál Řehka mluvil o takovém velkém konfliktu, který skutečně vyžaduje vytvoření silné a velké sestavy vojsk Aliance a zapojení se do toho konfliktu podle těch asi nejkrizovějších plánů. V tom případě ano, to by muselo dojít k částečně a asi pravděpodobně nějaké výběrové mobilizaci. Armáda je postavená tak, aby byla schopná bojovat v první fázi. Jako první když bude potřeba doplnit bojové útvary jsou aktivní zálohy, k tomu jsou připravovány. A různí specialisté. Záleží co by se potřebovalo. Stát by měl provést některá opatření, která by zajistila, že ten kontingent bude schopen bojovat a pak, že bude doplňován. Podle toho bude úroveň mobilizace, o čemž generál Řehka mluvil. Armáda je připravená na tu minimální úroveň. Žádný stát, který rozumně hospodaří, ji nemá v tak velkém rozsahu. Armáda musí zabezpečit první náraz, za druhé rozvinutí armády o tu potřebnou velikost. Ale je to taková akademická debata, nevím jaký byl podtext toho rozhovoru s generálem Řehkou. Je pravda, že válka na Ukrajině mnohé změnila. Ještě nedávno se mluvilo o tom, že se bude válčit v kybernetickém prostoru a slovo tank byl takové slovo, že se pomalu ani nesmělo říci,“ uvedl generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR.
„Bavíme se o něčem, co se předpokládá, že nenastane, ale i když, záležitost se bude týkat aktivních záloh, tedy vycvičených a připravených civilistů. V tuto chvíli to spíše vnímám jako předvolební tah namířený proti jednomu z kandidátů,“ domníval se Marek Ošťádal (STAN), senátor za Olomouc, místopředseda volební komise a člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.
„Jen další oblbování veřejnosti, aby se dali naši kluci použít pro něčí velmocenské zájmy. Je třeba se ptát, kde byli všichni schovaní při migrační vlně v roce 2015, abychom tak byli připraveni bránit naše historické a kulturní hodnoty. Ještě byli lidé za svůj názor dehonestováni. Mluvíme-li o výběrové mobilizaci, tak dle mého jen, jak je u nás zvykem, zastíráme pravé pojmenování možné všeobecné mobilizace, ale o tom bude příští pohádka. Dávkování musí být postupné, zato intenzivní, zahalené do vzletných slov o svobodě. Takže mně jako otci synů při těchto vyjádřeních běhá mráz po zádech. Posílání na smrt mladých lidí, myslím i Ukrajince, jen proto, abychom naplnili touhu válečných jestřábů na obou stranách konfliktu při poměřování kdo je lepší, se také může stát cestou, z které nemusí být návratu, a to bychom si také měli uvědomit, než se jenom plácat po ramenou, jací, že jsme to kabrňáci,“ objasnil Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné.
„Přestože zajištění vnější bezpečnosti je jeden ze dvou hlavních úkolů státu, české vlády dlouhodobě bezpečnost zanedbávaly a neinvestovaly do ní ani 2 % HDP. Na rozdíl od mnoha zbytečností, které vlády platily od vakcín po nabírání státních zaměstnanců. armáda se bez veřejných peněz neobejde. Svobodní chtějí armádu zaměřenou na obranu našeho vlastního území. Při jejím současném stavu se nemůžeme spoléhat jen sami na sebe, proto jsme součástí NATO a musíme se zajímat o článek 5 smlouvy o NATO, který nemluví jen o pomoci nám, ale i o pomoci jiným aliančním partnerům. Bylo by velmi nezodpovědné při současném stavu naší armády členství v NATO zpochybňovat. V článku 5 se však rozhodně nepíše nic o tom, že pomoc spojenců musí být tak moc intenzivní, že se má vyhlásit částečná nebo dokonce úplná mobilizace. Nevím, co přesně znamená „výběrová“ mobilizace, jestli se týká třeba jen Pavla Novotného a jemu podobných, kteří se osvědčili jako dobří válečníci na sociálních sítích, ale my musíme dělat primárně vše proto, abychom předešli válce a článek 5 smlouvy o NATO nemusel být aplikován. I v souvislosti s tím je tedy důležité bedlivě sledovat snahy o změnu ústavního zákona, který posiluje kompetence vlády na úkor moci zákonodárné, a umožnil by vládě snadno bez parlamentní kontroly pozvat na naše území cizí vojska nebo naše vojska na jiné vyslat. Tato slova pana Řehky jistojistě znamenají, že prezidentské debaty budou ještě zajímavé,“ zareagoval Libor Vondráček, předseda Svobodných.
Mgr. Libor Vondráček
„Pospojujme si to všechno dohromady. Předseda vlády Fiala prohlásil, že jsme ve válce. Ministryně války Černochová bubnuje do útoku dnem i nocí a v kabelce si nosí tank. Ukrajinské vojáky cvičíme na našem území. Na Ukrajinu posíláme další a další dodávky zbraní. Náčelník generálního štábu Řehka mluví o mobilizaci. Takže, co myslíte, že je lepší? Zvolit si k tomu všemu na Hrad generála, který všem těmto militaristickým tendencím půjde naproti a v klíčovém okamžiku jim vyhoví, nebo ekonoma a velkopodnikatele, doplácejícího na všechny ty nesmyslné sankce, který se jim postaví? Nechť si každý odpoví sám,“ uvedla Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolory.
„Nepřijatelné, zásadně takovou mobilizaci odmítám. Přímé zapojení NATO do války by znamenalo velkou válku s naprosto nepředvídatelnými dopady i na Česko. Tato válka není v žádném případě ani v zájmu Česka, ani Ukrajiny a musíme ji zabránit. I proto jsme založili iniciativu Mír a spravedlnost, jejíž výzvu mohou lidé podepsat https://www.miraspravedlnost.cz/chcipodepsat Čím více podpisů, tím silnější bude hlas po návratu k jednání a tím větší je šance, že budou politici nucení se od eskalace vrátit k jednání,“ upozornil Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených.
„V této věci musím se slovy náčelníka generálního štábu Řehky souhlasit. Je jasné, že v případě masivního konfliktu by s velkou pravděpodobností nasazení pouze profesionální armády nemuselo stačit. Je ovšem otázka, zda bychom měli dostatek výzbroje a výstroje pro výběrové mobilizované a jak rychle bychom je byli schopni vycvičit,“ myslel si Patrik Kunčar (KDU-ČSL), senátor za Zlín, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.
„Náčelník generálního štábu má zřejmě pravdu. Věřím však, že šílený Putin ještě není tak šílený, aby napadl členský stát NATO. To by v důsledku asi znamenalo třetí světovou válku a zřejmě jadernou válku, která by mohla vyústit v likvidaci lidstva,“ obával se Michael Canov, senátor za Liberec, místopředseda Starostů pro Liberecký kraj, místopředseda ústavně právního výboru Senátu ČR, starosta Chrastavy.
„Tak to tedy výběrovým brancům přeji mnoho štěstí. Ve vší úctě, já už té válečné rétoriky mám plné zuby. Něco jako rok 1913. A je smutné, že to lidem vůbec nedochází. Ani se moc nezajímají, čí je to vše zájem. Proč náhle vůbec neexistuje diplomacie? Komu to vlastně prospívá? A tím fakt jen nemyslím úplatné politiky v Kyjevě aj. A jmenovat třeba USA se asi už nesmí, že? EU zjevně skáče, jak jí někdo jiný píská. Nu pak Bůh a svatý Václav ochraňuj nejen ty zprvu zmíněné brance. A to se ještě hádáme mezi sebou kvůli volbě nevolbě...,“ uvedl Jiří Koskuba, primář II. interního oddělení Fakultní nemocnice na Bulovce, bývalý poslanec ČSSD a člen výboru pro obranu poslanecké sněmovny.
„Toto je problém všech profesionálních armád. Hrozně by mě zajímalo, když bude vyhlášená částečná mobilizace, kam budou povolaní nastupovat, kdo je vystrojí apod. Budeme vůbec schopní nahradit profíky, kteří obsluhují složité zbraňové systémy. Navíc to není jen o lidech, ale i o těžké technice i o dalších součástech armády. V roce 2004 jsme rezignovali na mobilizační systém, dnes bych nechtěl být v kůži těch, kdo armádu řídí,“ konstatoval Hynek Blaško, europoslanec zvolený za SPD, generál Armády ČR v záloze.
„Myslím, že nastolování těchto zcela hypotetických scénářů před volbami, v tomto případě na iDnes, zneklidňuje nebo přímo straší část populace a přispívá k dalšímu rozdělování české populace,“ sdělil Jiří Horák, poslanec KDU-ČSL, člen výboru pro obranu a zahraničního výboru poslanecké sněmovny, starosta města Bučovice.
„Český národ je zjevně připravován na to, že půjde do války za cizí zájmy. A jako otec a děda prohlašuji, že nedám ani jednoho syna ani vnuka! Pouze v případě, že by bránili naši zemi a naše spoluobčany,“ prozradil Jaroslav Foldyna, poslanec SPD.
„Jasná a jednoznačná informace náčelníka generálního štábu. Žádná propaganda „dobra nebo zla“, jakkoliv tyto mediální nálepky teď v prezidentské kampani nesnáším. Ať mají lidé jasno. Odvaha pana generála dát takové prohlášení jen několik desítek hodin před druhým kolem prezidentské volby,“ ohodnotil Michal Hašek, bývalý hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR a místopředseda ČSSD.
„Koukám, že velení Armády ČR okoukalo manýry Zelenského. Je evidentní, že NATO chce válku s Ruskem. Česká republika má roli užitečného hlupáka. To se opravdu někdo domnívá, že cca šest milionů potenciálních povolanců v ČR je ochotno prolévat krev za takové kreatury jako je Biden, Novotný nebo Fiala? Češi nebudou krvácet ve válce, kterou chystá kolektivní Západ. Současná Fialova vláda je parta amerických loutek, která nepatří do politiky. Patří mimo zákon jako celá pátá kolona tady. V roce 1939 pátá kolona mluvila česky. Teď je to horší, protože to jsou Češi,“ myslel si Stanislav Mackovík, bývalý poslanec KSČM, člen výboru pro obranu.
„V případě konfliktu s Ruskem je třeba naučit se modlit. Rus války nezačíná, ale končí. Konec by byl pro NATO, Evropu a nás definitivní. Z koho chce ten Jouda vybírat? Z těch zhýčkaných generací?“ ptal se Pavel Skácel, plukovník ve výslužbě, účastník misí OSN.
„Jestli se bojíme mobilizace v případě ohrožení naší suverenity, tak tím pliveme na hroby předků, co v roce 1938 předvedli nejrychlejší mobilizaci v dějinách. Mnoho lidí láme rukama, že nás v Mnichově zradili spojenci, nebuďme stejní. To, že jistým demotivujícím prvkem je politické vedení v naší zemi, chápu, ale bezpečná vlast a domov musí vždy být prioritou,“ objasnil Jiří Vítek, předseda Patriotů ČR.
„V konfliktu NATO - Rusko by bohatě stačila naše současná armáda, pokud bychom zůstali neutrální. Jsem pro to být připraven na obranu ČR před napadením, vidím hodně možností jak být silnější, připravenější a odolnější, to vše i bez velkých drahých projektů. Musíme opravdu hodně zapracovat na vybudování silné základní, dobře vycvičené, profesionální a „chytré“ národní armády. Ale...! Daleko důležitější než síla armády je správná strategie státu. Umět se vyhýbat konfliktům a přesvědčit potencionální soupeře, že sice nejsme hrozba, ale ani rychlá a snadná kořist. Silácké řeči generála Řehky, ani nadšené projevy ministryně Černochové na tom vůbec nic nezmění,“ domníval se David Bohbot, bezpečnostní expert.
„Je to logické a nevím, jak se někdo může divit. Pan generál to ví, otázka ale je, zda pro těch cca 100 tisíc odvedenců má boty, trenýrky a neprůstřelné vesty? Sklady jsou prázdné a v případě potřeby „výběrové“ mobilizace je vláda na zavření. Ono totiž existují mobilizační plány a jejich úmyslné znemožnění v rámci zabezpečení materiálu je rovno sabotáže, ne-li zradě vlasti! A jestliže jsou na tom i ostatní státy NATO nyní stejně, neobstojí argument o vzájemné výpomoci. Jsem tudíž rád, že generál Řehka aspoň tímto „jemným" způsobem upozornil ministryni Černochovou na tuto situaci,“ konstatoval Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.
„O válce a mobilizaci, včetně jejího rozsahu, nerozhoduje náčelník generálního štábu. Válečný stav vyhlašuje Parlament a následně může vyhlásit válku prezident. Válku nevedou mezinárodní organizace jako je NATO, ale státy. Každý by musel posoudit, zda vstoupí do války. Pokud by válka vypukla, musí parlament a prezident posoudit, zda je válka v důsledku útoku na našeho spojence, kdy by jsme mu mohli pomoci, anebo v důsledku útoku našeho spojence na jiného, kdy platí zákaz útočné války. Jsme spojenci v obraně, ne v útoku. Například útok
některých států NATO na Jugoslávii 1999 obranou nebyl,“ upozornil Zdeněk Koudelka, právník, bývalý poslanec.
„Z armády jsem již dlouho a jen doufám, že stávající profi vojáci jsou trénovaní i na vycvičení odvedenců, aby tito mohli rychle doplnit stavy. Pokud dojde opravdu ke konfliktu NATO vs. Rusko pak bude zcela jistě potřeba doplnit stavy jednotek jak členy aktivních záloh, tak odvedenci. Mobilizace zní strašidelně a její předčasné vyhlášení vede často k válkám (zažili jsme to i my). A nezbývá než doufat, že nebude plošná, ale jak píšete výběrová a více či méně dobrovolná (například za slib některých výhod). A to i v zájmu armády, protože vycvičit násilím a nedobrovolně odvedeného muže není snadné ani moc efektivní. Vždy je lepší, pokud má velitel k ruce motivované vojáky. To mluvím o situaci vyslání naší armády „někam“ na bojiště. Jiná situace by nastala v případě bojových akcí na našem území, pak by mobilizace asi nebyla tak výběrová. Ale nad tím odmítám vůbec přemýšlet. Ačkoliv věřím, že na generálním štábu mají plány i pro tuto nepředstavitelnou alternativu. A jakkoliv se nám ta představa nelíbí, nebo nemusí líbit, může nastat. Nemá cenu si nalhávat, že ne,“ je přesvědčen David Forbelský, bývalý předseda Svobodných v Libereckém kraji.
„Nechápu, proč náčelník generálního štábu hovoří o konfliktu s Rusko federací, protože to není nejen na programu dne, ale je povinností politiků jakémukoliv ozbrojenému konfliktu zabránit. A Armáda ČR je stále podřízena politickému vedení a kontrole Parlamentem ČR. V naší zemi platí branná povinnost, , máme mobilizační plány a vždy platilo, že profesionální vojáci budou nasazeni prvosledově. Zároveň platí tolik diskutovaný článek č.5 Washingtonské smlouvy, NATO má své plánování, včetně nasazení sil velmi rychlé reakce. Přesto, že Ruská federace jmenuje ve své bezpečnostní strategii Alianci jako svého nepřítele, rozhodně není v jejím zájmu válečný konflikt se Západem. Náčelník generálního štábu a vedení Armády ČR by se mělo starat o to, aby vojáci byli perfektně připraveni, a aby mobilizační plány byly funkční a realistické. Vojáci by neměli dělat politiku, k tomu jsou určeni volení reprezentanti občanů, kteří se jim i zodpovídají za své činy,“ vysvětlil Antonín Seďa, bývalý poslanec ČSSD, místopředseda výboru pro obranu poslanecké sněmovny.
Ing. Antonín Seďa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
opdns
