Rakousko vybírá nového prezidenta. Výsledek nedávného prvního kola, které zcela vyřadilo kandidáty mainstreamových stran, byl podle řady médií šok. Podle exministra Alexandra Vondry o žádné překvapení nejde, ale pozornost by tomu prý měli věnovat především Němci. V zemi, kde dosud vládne Angela Merkelová, je navíc dle posledních průzkumů třetí nejsilnější stranou protimigrantská a eurokritická Alternativa pro Německo. Může v Evropě nastat bouře v podobě nástupu nových, a jak někdo říká, „nesystémových“ stran? Co samotné Německo, bude vůči tomu imunní?

V případě Rakouska by se chtělo připomenout aforismus Karla Havlíčka Borovského „Nechoď, Vašku, s pány na led…“ Já myslím, že to všechno hodně souvisí s tím, co už dlouho kritizujeme ve fungování EU a formulování jejích politik a co zvlášť zřetelně vyskočilo v souvislosti s uprchlickou krizí, migračními politikami EU a jejich uplatňováním. Nakonec vždycky jsou důležité zájmy pánů, a periferie reprezentovaná střední a východní Evropou a její zájmy jako by neexistovaly. No a rakouští vládnoucí politici si nechtějí uvědomit, že nepatří mezi pány, ale do té semiperiferie spolu s námi a ostatními zeměmi V4, a „na led chodili s pány“. Vzpomeňme si, jak nás rakouští politici vloni stále peskovali kvůli tomu či onomu a jak dnes najednou narychlo obracejí. Myslím, že tím také hodně nahráli volebním výsledkům, ze kterých jsou teď v šoku.

Problém ale spočívá v tom, že to není jenom problém Rakouska. Jako by všude něco, nebo někdo nutil evropskou politickou věrchušku jednat v rozporu se zájmy svých zemí i se zájmy EU a Evropy jako takové. A o Německu to platí možná dvojnásob. A taková politika prohlubuje rozpory a nespokojenost a je vodou na mlýn těch, kdo stavějí na nespokojenosti a negativním programu a nabízejí zdánlivě jednoduchá řešení.