Prezident Miloš Zeman prohlásil, že slogan Black Lives Matter, který provází protesty ve Spojených státech amerických po smrti černocha při zatýkání, je rasistický. Protože záleží na všech životech. Toto prohlášení obletělo světová média. Je slogan rasistický?
Samozřejmě že záleží na všech životech. V tom s prezidentem republiky vřele souhlasím, záleží na všech životech, ale doslova na všech, takže nesmí být ani pozitivní, ani negativní diskriminace. Na každém životě záleží.
A je tedy tento slogan rasistický?
Myslím, že není. Je politický, protože jde o vypjatý slogan, který se používá v předvolební kampani ve Spojených státech amerických, takže oba tábory proti sobě brojí silnými výrazy. Já bych ho neoznačil za rasistický, ale souhlasím s tím, že nemohu rozlišovat mezi životem bílého člověka a člověka jiné barvy pleti.
Psali jsme:
Minule jsme situaci v Americe probírali... Nyní došlo k tomu, že policie začala ze Seattlu, kde se nacházela anarchistická protestní zóna, vytlačovat protestující, a obnovili i policejní stanici. Byla to jen otázka času, než k tomu dojde?
Zřejmě ano, protože rozdělení v Americe trvá a samozřejmě, že tyto konflikty a jejich řešení a neřešení se v tom promítají. Jde o velmi těžkou situaci. A spíše apeluji a upozorňuji, že policisté často konají svoji službu za velmi těžkých podmínek a nevědí, kdo proti nim použije zbraň. Byla otázka času, kdy opět dojde k obnovení pořádku.
Během toho, kdy tuto oblast neměla policie pod kontrolou, došlo ke dvěma zabitím a dalším těžkým zraněním, rabování a tak dále. Domníváte se, že je to důkazem, že bez kontroly systému formou policie není možné, aby společnost bezpečně fungovala?
Především si myslím, že se ve Spojených státech hraje o autoritu policie ve společnosti, a policisté jsou přirozeně také lidé. Oni se teď budou držet zpátky, aby se sami nedostali do konfliktu, který by je stál postup v kariéře. Teď je otázka, jakou bude mít v USA policie autoritu. Ale pořádek obnoví.
Události posledního měsíce mají dosah na umění a kulturu. Kromě ničení soch, o čemž jsme mluvili minule, dochází k mazání filmů, řeší se rasistické odkazy, např. i ve filmu Forrest Gump. Považujete to, jako ti kritici, za přehnané? Nebo za adekvátní reakci tomu, co se děje?
Považuji to za přehnané, ale jde o důsledek napjaté atmosféry. Sochy, filmy, obrazy, divadelní hry, romány za nic nemůžou.
Nemyslíte si, že bychom měli s nějakým odstupem času škatulkovat vhodné a nevhodné filmy?
V žádném případě. Navíc, každé dobré umělecké dílo může být v něčem přeexponováno, aby se vypíchl určitý problém. To už patří k literatuře, divadlu i filmu, takže zavádět někoho, kdo bude z tohoto pohledu posuzovat filmy, je podle mne chybou. Říkám to s výhradou, že respektuji důstojnost každého člověka.
Psali jsme:
Například tvůrci legendárního seriálu Simpsonovi rozhodli, že nebělošské postavy už víc nebudou dabovány bělochy. Co vy na to?
To je projevem atmosféry, která nyní ve Spojených státech panuje. A podle mne je to atmosféra nezdravá, atmosféra vypjatá. Potřebujeme, aby co nejdříve skončily volby, aby se tato situace rychle zklidnila.
Debata se vede i kolem americké hymny, která se dostala pod palbu kritiky ze strany aktivistů s tím, že je rasistická. Je pravda, že hymna obsahuje výzvy k boji. Vznikají návrhy „černošské hymny“ a některé instituce začínají místo hymny hrát jiné písně…
To je podle mne úplně vedle. Hymna má historii a je spojena s dějinami Spojených států amerických. A velikáni USA a dokonce vojáci při této hymně nastupovali do nejtěžších bojů za svobodu. Je to hymna, která patří k demokracii Spojených států amerických, a zase se mi to zdá přepjaté. To bychom mohli odsuzovat – když posloucháte La Marseillaise, francouzskou hymnu, tak se v ní volá, aby šli občané do zbraně proti revoluci, proti tyranii... To bychom mohli pitvat kdejakou hymnu.
Současnou vlnu nepokojů a celou tuto situaci včetně zakazování filmů jste označil za odraz atmosféry, která v zemi panuje. Co se stane? Vyšumí nepokoje? Nebo začínají zásadní změny?
Situace po zklidnění nebude stejná, jako byla před touto vypjatou situací. To znamená, že společnost bude trochu jiná, ale je to podle mne výkyv, který má vzedmutí, a bude mít také opadnutí.
Domníváte se, že se vyřazené filmy zase do nabídek vrátí?
Byla by chyba, kdyby se nevrátily. Pak se bavíme, co je svoboda umění, svoboda vyjadřování a svoboda šíření informací. Tvůrci tvořili díla a nikdy neměli motivaci – podle mne – podněcovat k nějakému rasismu, k zášti nebo k nenávisti mezi lidmi různé barvy pleti. Zkrátka je potřeba se vrátit do, v uvozovkách, normálních demokratických poměrů.
Sociolog Petr Hampl mi řekl, že za spoustou těchto kroků kolem zákazu umění a výběru vhodného obsahu stojí pracovníci neziskovek, kteří musejí vykazovat nějakou činnost. Myslíte si, že na tom je něco pravdy?
Myslím, že ne. Jedná se o bitvu politickou a podle mne budou tábory voličů před volbami ve Spojených státech vybičované, aby všichni šli k volbám, aby se jednoznačně rozhodli pro nebo proti. Takže to souvisí s předvolební atmosférou, která panuje v Americe. Odhaduji, a možná se mýlím, že to zase odpadne.
Veselá není ani situace v Hongkongu. Čína se rozhodla prosadit zákon o bezpečnosti poté, co tamní ulice také obsadili demonstranti. Aktivisté a část veřejnosti se obávají, že jde o narušení demokracie, kterou tam prosadili Angličané. Čína naopak tvrdí, že jde o bezpečnost lidí. Domníváte se, že je možné způsob dvou systémů v jedné zemi udržet s tím, co se děje nyní?
To, po čem volají – a aktivní jsou především USA a Velká Británie – je dodržování společné čínsko-britské deklarace z roku 1995. Proto Sněmovna reprezentantů USA jednomyslně odsouhlasila penalizaci subjektů, které budou dělat byznys s Čínou. Takže přicházejí velké reakce. A proto také Britové dali velkorysou nabídku, že jsou schopni přijmout až tři miliony lidí z Hongkongu jako rezidenty a potom občany Velké Británie. Jde o velmi silnou reakci a tlak na Čínu, ale je potřeba stále udržet cestu „jedna Čína, dva systémy“.
Zase to nebude takové jako na počátku, protože Čína upevňuje svoji moc, ale to neznamená, že má Západ tento zápas vzdát. Já doufám, že reakce povede ke zlepšení situace, ale víme i z otevřených zdrojů, že Čína, pokud jde o zákon o bezpečnosti, nehodlá couvnout.
Přesně tak. Nabízí se otázka, pokud by se Čína rozhodla Hongkong plně zahrnout pod vlastní zákony a úplně ignorovat domluvené dva systémy v jedné zemi, jestli by někdo měl odvahu se proti ní postavit i vzhledem k tomu, jak silnou ekonomickou pozici Čína ve světě má?
To už je otázka hrdosti, protože britský ministr zahraničních věcí (Dominic Raab, pozn. red.) řekl v parlamentu, že Čína porušuje své vlastní zákony. Je otázka, jak soudržný bude Západ. Spojené státy například rozhodly penalizovat banky, které budou dělat byznys s Čínou.
Bude tedy mít někdo odvahu rázné kroky učinit?
Uvidíme. Já jsem v tomto skeptik, že se to podaří. Ale musí jít o velký tlak západního světa – tlačit na Čínu, aby dodržovala své vlastní závazky, které jsou v prohlášení. Samozřejmě že čínská reakce bude jednoznačná. Čína řekne, že se jednalo o politickou deklaraci, že se nejedná o mezinárodní smlouvu a není proto závazná. Bude tvrdit, že drží pravidlo jedna země, dva systémy. Guvernérka Hongkongu (Carrie Lamová, pozn. red.) říká, že zákon o bezpečnosti není namířen proti občanům nebo lidem v Hongkongu, ale na jejich ochranu. Samozřejmě reprezentace Hongkongu bude pod tlakem držet a implementovat nový zákon o bezpečnosti. Je to velmi těžká situace, ale nevidím šanci, že by se vyřešila v krátké chvíli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
